Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před místní půlnocí a jednání s místními představiteli a podpis dokumentů je naplánován na úterý, napsala agentura TASS. Mongolsko leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou, poznamenala agentura Reuters.
V předvečer první cesty do některé ze zemí, které podepsaly římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), Kreml uvedl, že se neobává, že by Putinovi hrozilo v Mongolsku zatčení. ICC přitom na ruského prezidenta vydal loni zatykač kvůli zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Ruský plynárenský gigant Gazprom dodával v srpnu do Evropy o dvě procenta méně plynu než v červenci. Meziročně průměrné denní dodávky klesly o 2,3 procenta, vypočetla agentura Reuters.
Agentura se při výpočtu opírala o údaje o množství plynu z evropské plynárenské přepravní skupiny Entsog a o denní zprávy Gazpromu o tranzitu plynu přes Ukrajinu. Ty ukázaly, že průměrný denní vývoz plynovody se minulý měsíc snížil na 89,6 milionu metrů krychlových z 91,5 milionu metrů krychlových v červenci letošního roku a z 91,7 milionu metrů krychlových v srpnu 2023.
Osmasedmdesátiletá žena přišla o život při ruském ostřelování Kupjanska na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Při ostřelování samotného Charkova utrpělo zranění 13 lidí, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.
Ve válečných podmínkách nelze informace bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva opakuje, že ruská vojska neútočí na civilisty a civilní objekty, jakkoli fakta hovoří o opaku; OSN prověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 přišly o život tisíce civilistů.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.