Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Indický premiér Naréndra Módí se v brzké době chystá na návštěvu Ukrajiny, oznámilo dnes indické ministerstvo zahraničí. Bude to první cesta předsedy indické vlády na Ukrajinu od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko vpádem do sousední země v únoru 2022. V červenci Módí navštívil Moskvu, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle indické diplomacie budou podrobnosti týkající se Módího návštěvy „v Polsku a na Ukrajině“ zveřejněny během dnešního dne. Indická média uvedla, že cesta se s největší pravděpodobností uskuteční do konce měsíce.
Soud v ruském Vladivostoku zamítl odvolání amerického vojáka Gordona Blacka. Ten byl letos v červnu odsouzen téměř na čtyři roky v trestanecké kolonii poté, co byl shledán vinným, že své přítelkyni ukradl 113 dolarů (asi 2500 korun) a vyhrožoval jí smrtí. Dnes o tom informoval soud, který citovala agentura Reuters.
Čtyřiatřicetiletý americký rotmistr byl zadržen 2. května ve Vladivostoku na ruském Dálném východě po hádce se svou přítelkyní Alexandrou Vaščukovou, se kterou se seznámil během pobytu v Jižní Koreji. U soudu odmítl, že by Vaščukové vyhrožoval smrtí, ale přiznal, že je částečně vinen tím, že jí „z nutnosti“ vzal peníze.
Ukrajina i Rusko opět hlásí noční vzdušné údery na své území a sestřely nepřátelských dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala všech 11 ruských dronů, oznámil dnes ráno velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram. Ruské ministerstvo obrany zmínilo sestřelení čtyř ukrajinských bezpilotních letounů. Moskva v těchto hlášeních obvykle neinformuje o dronech, které její protivzdušná obrana nezachytila.
„Protivzdušná obrana zničila čtyři ukrajinské bezpilotní letouny nad územím Belgorodské a Kurské oblasti,“ sdělilo ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS s odkazem na noční vzdušný útok. Gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov ovšem podle stanice BBC hlásil také sestřelení dronu nad jím spravovaným regionem. Zatím nejsou žádné zprávy o případných škodách kvůli padajícím troskám.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.