Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.

Nejméně jeden člověk zahynul a další utrpěl zranění při ruském bombardování města Bilopillja v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Další lidé mohou být pod troskami, uvedla oblastní správa, jejíž vyjádření citují ukrajinská média. Ruskem dosazený starosta okupovaného Doněcku tvrdí, že dva lidé přišli o život při ostřelování města ukrajinskou armádou.
„Podle obdržených informací zahynul při ostřelování na Bajkalské ulici muž narozený v roce 1970 a žena narozená v roce 1972,“ napsal na sociální síti starosta Alexej Kulemzin.

Kadyrov tasil luxusní auto s kulometem! Poslal mi ho Musk, tvrdí o Tesle
Luxusní auto s kulometem mají očekávat Ukrajinci v přední bojové linii. Vzkazuje jim to čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který na Telegramu sdílel video, kde se chlubí novým autem značky Tesla v hodnotě 2,8 milionů korun. Na videu mimo jiné svírá kulomet a je ověšen náboji. Děkuje také Elonu Muskovi a zve ho na návštěvu do Čečenska.

„Situace na hranici s Běloruskem se nemění. Jak vidíme, nemění se ani Lukašenkova rétorika. Neustále pravidelně vyhrocuje situaci, aby potěšil teroristickou zemi,“ řekl listu Ukrajinska pravda mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. „Nepozorujeme zvýšení počtu techniky ani živé síly běloruských jednotek u našich hranic,“ dodal plukovník Demčenko.
Bělorusko už minulý týden oznámilo, že posílí svá vojska na hranicích s Ukrajinou. Učinilo tak poté, co Lukašenko uvedl, že běloruský vzdušný prostor narušilo asi deset ukrajinských dronů směřujících do Ruska, což označil za provokaci.
Lukašenko neuvedl, kolik vojáků Minsk přemístil k hranici. Běloruská profesionální armáda má asi 48 000 vojáků a hranice střeží kolem 12 000 pohraničníků, poznamenala agentura Reuters.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.