Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Podle velvyslance by vyjednání příměří nyní ponechalo 25 % Ukrajiny pod ruskou kontrolou. „Mnoho zemí navrhlo myšlenku příměří, ale nikdo se nezamýšlí nad tím, co to znamená,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar.
Německý občan, který byl v Bělorusku obviněn z terorismu a odsouzen k trestu smrti, v běloruské televizi uvedl, že lituje svých činů a že doufá pouze v milost od běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
„V kterémkoliv okamžiku mohou rozsudek vykonat. Velice lituji toho, co jsem udělal. Každou minutu a každou vteřinu. Ulehčuje mi vědomí, že se nikomu nic nestalo. Velice doufám, že prezident Alexandr Lukašenko mi odpustí a smiluje se nade mnou,“ řekl Rico Krieger v pořadu, který odvysílala běloruská státní televize pod názvem „Zpověď německého teroristy odsouzeného na smrt“. Krieger byl natočen za mřížemi, hovořil německy a stanice jej nadabovala do ruštiny, poznamenal server Meduza.
Krieger vylíčil, že před rokem se rozhodl odjet na Ukrajinu, aby se stal zdravotníkem v některé cizinecké jednotce bojující na straně Ukrajiny. Poté, co odeslal žádosti několika jednotkám, spojili se s ním kurátoři z ukrajinské tajné služby SBU, kteří mu navrhli, aby odjel do Běloruska, kde na jednom nádraží v okolí Minsku zanechal batoh. Ten explodoval, ale nikomu se nic nestalo. O den později odjel na letiště, kde jej zatkli.
Muž podezřelý z umístění bomby pod auto, které explodovalo tento týden v Moskvě, ruským vyšetřovatelům řekl, že spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou SBU. Uvedl to dnes list Kommersant, jenž v noci informoval o převozu muže z Turecka, kam podle úřadů po činu uprchl. Kyjev se dnes nevyjádřil, prezidentský poradce Mychajlo Podoljak už dříve řekl, že Ukrajina s explozí nemá nic společného. Při výbuchu utrpěli zranění dva lidé, doteď není jasné kdo, podotkla ruská služba BBC.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.