Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Spolupráce s Ukrajinou nespočívá jen v pomoci zemi napadené Ruskem, je zaměřena na budoucnost a pro obě strany výhodná, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po dnešním společném jednání vlád obou zemí v Praze. Předseda vlády připomenul i spolupráci v obraně, například to, že letos projde výcvikem v Česku na 1700 ukrajinských vojáků. Celkem jich tak bude 6000.
Zástupci českých a ukrajinských zbrojovek dnes podepsali po jednání vlád smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o malorážovou munici firmy Sellier & Bellot nebo pušky Bren 2 České zbrojovky, uvedl Fiala.„Uvědomujeme si, že bojuje za bezpečnost Evropy a demokratické uspořádání světa, je potřeba dělat všechno pro to, aby Ukrajina zvítězila,“ uvedl Fiala.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes se zástupci ukrajinské vlády jednala mimo jiné o možnostech výcviku ukrajinských vojáků v Česku i o případném připojení ČR k polské iniciativě na výcvik takzvané ukrajinské legie. Novinářům to řekla po dnešním jednání českého a ukrajinského kabinetu.
Česko podepsalo memorandum o energetické spolupráci s Ukrajinou. Jedním z bodů dohody je česká podpora vzniku vodíkového koridoru pro přepravu obnovitelného vodíku vyrobeného na Ukrajině, který by následně proudil do Evropské unie. Další cíle spolupráce mají posílit energetickou bezpečnost zemí a modernizovat jejich infrastrukturu. Dnes o tom informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
„Ruské útoky masivně cílí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Její obnova je strategickým úkolem pro zachování ukrajinské obranyschopnosti proti ruské agresi. České firmy se do dodávek energetického materiálu na Ukrajinu zapojují dlouhodobě a toto memorandum by mělo vzájemnou spolupráci ještě prohloubit. Kromě toho by mělo přinést rozvoj spolupráce v oblasti energetiky, ať už jde o skladování a dodávky plynu, nebo ropy z neruských zdrojů, rozvoj jaderné energetiky nebo také o rozvoj obnovitelných zdrojů či výrobu vodíku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.