Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Britská BBC přináší příběh námořníka Oleksije (jméno bylo pozměněno), který už několik měsíců bojuje o udržení ukrajinské pozice na malém kusu země v Charkovské oblasti. Podle ukrajinského vedení se jedná o klíčový kus země.
Přes tento jižní opěrný bod na okupovaném východním břehu Dněpru se totiž snaží Ukrajina omezit ruské dělostřelecké údery na Chersonské město za řekou a chtějí odsud osvobozovat další a další území. „Podařilo se nám udržet předmostí, ale žádné zařízení je nepřekročilo a ani jednou jsme neprorazili ruskou obranu,“ říká Oleksij.
Námořník také uvádí, že tato oblast byla zredukována na „měsíční krajinu“ a celé vesnice byly srovnány se zemí. Ukrajinci tam také utrpěli těžké ztráty. „Zničili jsme mnoho ruského vybavení a oni zničili mnoho našeho personálu,“ říká. „Nechali jsme naše nejlepší kluky na břehu řeky.“
Evropská unie dnes rozšířila sankce proti běloruské ekonomice v reakci na podíl Minsku na ruské agresi proti Ukrajině. Podle komuniké Rady EU nová omezení zahrnují i zákaz dovážet z Běloruska zlato, diamanty, helium, uhlí a ropu.
Kromě toho unie zakázala na svém území přepravu nákladů na přívěsech a návěsech zaregistrovaných v Bělorusku a zavedla dodatečná opatření ke kontrole vývozu citlivého zboží a technologií, zbraní a munice. Unie rovněž zakázala poskytovat účetní, inženýrské, konzultační a právní služby běloruským státním orgánům a společnostem spojeným s režimem.
Ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti hlásí oživení ruských operací u Torecka, za nejtěžší ale podle serveru RBK-Ukrajina označil situaci u Pokrovska, který se rovněž nalézá v Doněcké oblasti. Nepřítel se snaží vytlačit ukrajinské obránce z postavení u Torecka a boje pokračují ve třech lokalitách, uvedl štáb bez dalších podrobností. Ruské ztráty za posledních 24 hodin odhadl na 1070 mužů, celkem pak více než 541.000 od začátku války.
Ruská strana hlásí prakticky denně dílčí úspěchy či alespoň taktické vylepšení postavení svých vojsk. V ukrajinských médiích se naopak objevují zprávy, podle kterých ukrajinské jednotky dobývají zpět pozice ztracené při nedávné ruské ofenzívě v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.