Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Soud v Moskvě vyhověl žádosti ruské generální prokuratury, aby ve prospěch státu propadla částka 1,4 miliardy rublů (asi 364 milionů Kč) patřící někdejšímu nejbohatšímu Rusovi a později neznámějšímu ruskému vězni Michailu Chodorkovskému, jeho společníkovi Platonu Lebeděvovi a společnosti SLK na účtech banky Trast, které dříve kvůli platným právním normám nedokázali zabavit soudní exekutoři. Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na svého reportéra v soudní síni.
Právní zástupci Chodorskovského ani Lebeděva se jednání soudu neúčastnili. Sami rozhodnutí soudu dosud nekomentovali, uvedla stanice Rádio Svoboda na svém webu.
V květnu 2005 byli odsouzeni v mezinárodně kritizovaném procesu za daňové úniky, privatizační podvody, praní špinavých peněz a zpronevěru. Stalo se tak poté, co se šéf tehdy největší ruské ropné společnosti Jukos znelíbil Kremlu kvůli své podpoře opozice a politickým ambicím. Propuštěn byl v roce 2013, kdy dostal od ruského prezidenta Vladimira Putina milost. Nyní žije v exilu, odkud se nadále snaží bojovat proti Putinově režimu. Lebeděv vyšel na svobodu v lednu 2014, po 10,5 letech za mřížemi.
EU se dohodla na využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě, uvedli diplomaté. Prvních 1,4 miliardy eur tak má do Kyjeva zamířit příští týden.
Dřív francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN), vedené Marine Le Penovou, bralo peníze z Ruska a tleskalo Vladimiru Putinovi. Jak se ale posouvá do politického mainstreamu a má stále větší šanci vládnout - možná už po volbách na přelomu června a července - zmírňuje rétoriku a Kreml už odsuzuje.
„Považuji Rusko za hrozbu v několika ohledech jak pro Francii, tak pro Evropu,“ prohlásil nynější předseda strany a kandidát na premiéra Jordan Bardella. Kritizoval i ruské aktivity v Africe, pro niž je v poslední době Moskva mnohdy atraktivnější než Paříž.
Mladý lídr strany a europoslanec Bardella také prohlásil, že Francie by pod jeho vedením nadále podporovala Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Odmítl ale možné vyslání francouzských vojáků i dodávky „raket střel dlouhého doletu a vojenského materiálu, které by mohly zasáhnout ruská města, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu“. Připomněl také jaderné vybavení Moskvy, atomovými střelami ovšem disponuje i Francie.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.