Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z dnešního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem.
Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.
Plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem. Dnes to podle agentury Reuters řekl maďarský premiér Viktor Orbán s tím, že aliance se každým týdnem přibližuje válce s Ruskem.
Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje kontakty s Moskvou, dlouhodobě vede spory se spojenci v NATO ohledně pomoci napadené zemi. Jeho vláda odmítá Kyjevu posílat zbraně s vysvětlením, že to jen prodlužuje konflikt.
"Je absurdní, že NATO místo toho, aby nás ochraňovalo, nás, člena aliance, zatahuje do války," řekl Orbán v pravidelném rozhovoru pro státní rozhlasovou stanici Kossuth Rádió. Uvedl to v souvislosti s jednáním o možném vyslání francouzských vojenských instruktorů na Ukrajinu a k rozhodnutí některých států aliance povolit Kyjevu využívat zbraně dodávané od Západu k útokům na ruském území. "Je to tak absurdní, jako kdyby se hasič rozhodl, že bude hasit požár plamenometem," dodal Orbán.
Ukrajinská armáda informovala, že raketami Neptun zasáhla ropný terminál v přístavu Kavkaz a narušila provoz trajektů na okupovaný Krym, které převážejí náklad určený pro ruské jednotky podílející se na invazi na Ukrajinu.
Agentura DPA píše, že přístav Kavkaz leží na kose Čuška v Těmrjukském okrese a je co do objemu odbaveného zboží čtvrtý největší ruský přístav v Černém a Azovském moři. Do postavení Krymského mostu v roce 2018 z něj vyplouvaly trajekty na Krym, který Rusko Ukrajině zabralo před deseti lety. Místo je dobře napojené na silniční a železniční síť, a tak dále platí za důležitou zásobovací tepnu pro Krym.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.