Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Při výbuchu ruské rakety Iskander na předměstí Pokrovsku na východě Ukrajiny byl zraněn desetiletý chlapec, jeho rodiče přišli o život. Zranění utrpěl také soused, oznámila dnes ukrajinská prokuratura. Dalšího mrtvého si podle úřadů vyžádalo ruské ostřelování města Toreck, rovněž na východě země.
Sedm zraněných po ostřelování města Čuhujiv ruskými raketami hlásí Oleh Syněhubov, který stojí v čele Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ruské rakety v Čuhujivu podle Syněhubova zasáhly školku, ale žádné dítě nebylo zraněno. Zranění utrpěl jeden muž a šest žen ve věku od 22 do 77 let, dvě čtyřicátnice jsou ve středně vážném stavu.
Arbitrážní soud v Petrohradě zakázal rakouské ropné a plynárenské skupině OMV vést arbitrážní řízení proti ruskému plynárenskému podniku Gazprom mimo Rusko. Soud pohrozil OMV pokutou 565,2 milionu eur (téměř 14 miliard Kč) v případě, že bude pokračovat v arbitráži u soudů mimo Rusko.
Generální ředitel OMV Alfred Stern v dubnu uvedl, že společnost považuje tato řízení za nelegitimní a že neuznává Petrohrad jako místo soudní příslušnosti. Řekl také, že OMV zahájila arbitrážní řízení proti Gazpromu, které se týká mimo jiné podílu firmy v ruském plynovém poli.
Ruské úřady se rozhodly rozšířit teritoriální vody země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem, vyplývá z návrhu usnesení ruské vlády zveřejněného na portálu právních aktů, píší The Moscow Times. Podle dokumentu připraveného ministerstvem obrany hodlá Rusko vyhlásit část vod na východě Finského zálivu a také u měst Baltijsk a Zelenogradsk v Kaliningradské oblasti za své vnitřní mořské vody.
Za tímto účelem hodlá Rusko změnit zeměpisné souřadnice bodů určujících polohu základních linií, od kterých se bude měřit rozsah teritoriálních vod Ruské federace, jakož i přilehlé zóny u pobřeží a ostrovů.
Finsko se ohradilo. Litva označila počínání za "provokaci" a předvolala si zástupce Ruské federace ve Vilniusu k podání vysvětlení.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.