Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Američan Russell Bentley, který bojoval na ruské straně proti Ukrajině, zahynul v Doněcku, oznámila šéfredaktorka ruské prokremelské televize RT Margarita Simonjanová na sociální síti. Neupřesnila, jak Američan zahynul. Doněck ovládají Rusové již deset let. O Američanově smrti informovali podle ruských médií také jeho někdejší spolubojovníci z Donbasu na východě Ukrajiny, podle kterých byl Američan zabit. Média se zmiňují i o verzi Američanovy manželky, podle které si neznámí ozbrojenci v uniformách jejího muže spletli se špionem.
„Russell Bentley, zvaný Texas, skutečný Američan, skutečně z Texasu, zahynul v Doněcku. Bojoval tam za naše,“ napsala Simonjanová na telegramu a připomněla, že Bentley spolupracoval také s ruským propagandistickým portálem Sputnik.
Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, dnes dostala Cenu za svobodu médií. Převzala ji v Bavorsku na Summitu Ludwiga Erharda, vrcholném setkání německých politiků a zástupců hospodářství, které je pojmenované po bývalém německém spolkovém kancléři a ekonomovi. Navalná zdůraznila v děkovné řeči svůj úmysl nadále vytrvat v boji proti represím, kterými svírá režim prezidenta Vladimira Putina ruskou společnost i svobodu slova a médií, píše agentura DPA.
Cena byla udělena posmrtně i jejímu muži. Ruský opoziční předák Navalnyj zemřel před dvěma měsíci v ruském vězení. „Můj manžel byl úžasný v tom, že dokázal ze všech médií udělat média svobodná,“ řekla 48letá žena. Normální evropské budoucnosti a blahobytu stojí podle ní v Rusku v cestě jen prezident Putin. „Ale to nemusí trvat věčně, budeme přesvědčovat stále víc a víc lidí, že by Rusko mělo nastoupit evropskou cestu,“ řekla Navalná. V současnosti je podle ní v zemi mnoho lidí umlčováno, ale i malé změny mohou napomoct tomu, že jejich hlas začne být zase slyšet.
Ruské střely, které dnes zasáhly Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, poškodily přístavní infrastrukturu. „Ví se o jednom zraněném. Muž zraněný střepinami byl hospitalizován,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper na telegramu a vyzval obyvatelstvo, aby reagovalo na vyhlášení leteckého poplachu a odebralo se do krytů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upřesnil, že ruské střely poškodily v přístavu Pivdennyj u Oděsy přístavní zařízení patřící Ukrajině a Singapuru.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.