Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Při ruských vzdušných úderech a ostřelování Ukrajiny zahynuli v noci na dnešek dva lidé: jeden ve Lvovské a další v Charkovské oblasti. Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení 18 ze 27 ruských střel a útočných dronů. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho oznámila, že cílem ruského útoku byla energetická zařízení včetně elektrických rozvoden na jihu země.
Šéf správy západoukrajinské Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj informoval o zabitém muži při úderu ruských střel na stejné zařízení kritické infrastruktury, které se stalo cílem Rusů už minulou neděli a v pátek. O jaký objekt se jedná, neupřesnil. Poškozena je podle jeho slov administrativní budova.
Šéf východoukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o sérii ostřelování regionu a uvedl, že při ruském útoku zemřel v obci Borova devatenáctiletý muž a další sedmadvacetiletý civilista byl zraněn.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Základní vojenskou službu má podle výnosu letos na jaře nastoupit 150 000 lidí. Odvody začínají v pondělí 1. dubna a potrvají do 15. července.
Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, napsala ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.
V Rusku se branci k povinné vojenské službě povolávají dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim Moskva povolala 130 000 branců, na jaře 147 000 lidí. Nemají prý jít na Ukrajinu, mohou k tomu ale podepsat kontrakt.
„Zdravím Ukrajince a všechny křesťany, kteří dnes slaví Velikonoce. Je to svátek, který nám připomíná sílu ducha, jenž nedovolí temnotě zvítězit. Nedovolí, aby byla zastíněna vůle. Spojuje rodiny, národy a kontinenty,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Kéž jsou dnes vyslyšeny všechny modlitby za ochranu před zlem. Kéž víra sjednotí všechna dobrá srdce a posílí ty, kdo brání své domovy. A kéž se přiblíží skutečný mír pro celou naši Ukrajinu a všechny národy, které trpí válkami. Přeji vám pokojné Velikonoce!“
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.