Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ceny ropy na začátku nového týdne výrazně rostou. Ruská vláda nařídila producentům omezit těžbu a válka mezi Ruskem a Ukrajinou nadále zasahuje energetický sektor. To vyvolává obavy o dodávky na trhy.
Kolem 18:15 SEČ cena severomořské ropy Brent rostla o 1,3 procenta na 86,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 1,4 procenta na 81,77 dolaru za barel.
Moskevský soud dnes na žádost vyšetřovatelů uvalil vazbu na další tři Tádžiky zapojené údajně do teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 137 lidí a dalších více než 180 utrpělo zranění. Oznámila to ruská média.
Soud podle serveru BBC News poslal do vazby bratry Aminčona a Dilovara Islomovovy a rovněž jejich otce Isroila. Dilovar byl posledním majitelem vozidla, kterým na místo přijeli a po útoku prchali čtyři předpokládaní pachatelé útoku. Aminčon Islomov před soudem odmítl jakoukoliv vinu a zdůraznil, že spolu s bratrem se sami dostavili na policii, jakmile se dozvěděli, co se stalo. Bratři byli podle serveru Meduza obviněni ze spáchání teroristického činu a jejich otec je vyšetřován jako podezřelý. Všichni tři žili ve městě Tver vzdáleném asi 170 kilometrů od Moskvy.
Při ruském ostřelování města Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynul pětašedesátiletý civilista, oznámil dnes na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Počet zraněných lidí v metropoli Kyjevě po ranním raketovém útoku stoupl na deset, uvedl odpoledne starosta hlavního města Vitalij Kličko.
Protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem dvě balistické rakety, jejichž trosky se zřítily v centru města a dalších třech čtvrtích. Úřady informovaly dříve o devíti raněných. „V současné době zůstává jedna zraněná v nemocnici. Druhou - šestnáctiletou dívku už propustili. Další zraněné ošetřili zdravotníci na místě,“ napsal Kličko.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.