Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ukrajina obdržela prvních 4,5 miliardy eur (114 miliard Kč) z překlenovacího programu finanční pomoci od Evropské unie. Po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou v Bruselu to na síti X oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze mají zmírnit důsledky ruské vojenské invaze, které se Ukrajina brání už déle než dva roky.
Během třídenních ruských prezidentských voleb protivzdušná obrana zničila 419 dronů a 67 raket, uvedl dnes podle agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Z útoků obvinil sousední Ukrajinu, která se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi. Rusové vybírali hlavu státu od pátku do neděle, podle všeobecného očekávání ve volbách zvítězil současný a dlouholetý šéf Kremlu Vladimir Putin.
Šojgu dnes podle ruských agentur TASS a Interfax na zasedání rady svého resortu obvinil Ukrajinu ze snahy narušit volební dění v Rusku a na ukrajinském území, které ruská armáda okupuje a Moskva se je rozhodla v roce 2022 anektovat. „Odehrávalo se cílené ostřelování volebních míst a státních institucí, kde se nacházeli výhradně civilisté,“ prohlásil Šojgu, podle něhož ruská armáda posílila ochranu objektů i systém protivzdušné obrany.
Ruské úřady dnes hlásily další ukrajinské útoky ukrajinských střel a bezpilotních letounů na Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou oblast, které sousedí s Ukrajinou. V Belgorodské oblasti zemřel jeden člověk poté, co jeho automobil zasáhly úlomky sestřelených vzdušných cílů, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. I dnes se podle ruského ministerstva obrany Belgorodská oblast stala terčem palby z raketometů RM-70 Vampire české výroby.
Gladkov v úterý informoval o plánované evakuaci asi 9000 dětí z některých částí regionu a dnes ohlásil začátek mimořádných prázdnin. Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle Reuters na setkání s aktivisty v Kremlu ujišťoval, že Rusko zajistí bezpečnost Belgorodu i dalších příhraničních regionů.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.