Bičování, sekání rukou, prodávání dětí. Dva roky pod Tálibánem udělaly z Afghánistánu peklo

Ženy musely zase hledat ve skříních burky, aby vůbec mohly vycházet z domu – k čemuž ovšem mají stále méně důvodů. Homosexuálové a cizoložníci jsou veřejně bičováni a hudební nástroje se coby „nemorální“ pálí na ohništích. Válkou zničená země se od doby, kdy se islamističtí fanatici před dvěma lety chopili moci, opět propadla do barbarské doby temna.

Někteří Afghánci se uchylují k zoufalým opatřením, jak řekl nedělníku The Sun on Sunday britský ministr pro záležitosti vojenských veteránů Johnny Mercer. Jeden Afghánec mu poslal fotografii své dcery a vyhrožoval, že dívku ještě ten den prodá, pokud ho ministr nedostane z Afghánistánu. „A já tam sedím se svými třemi vlastními dcerami a obědvám. Je to strašné, lidská katastrofa, co se v té zemi stalo,“ komentoval ministr.

Kromě případů, kdy rodiče prodávají své děti, se objevily i další otřesné zprávy o zoufalých Afgháncích, kteří nabízejí své orgány za peníze, aby uživili hladovějící rodiny.

Burky a domácí vězení

Miliony afghánských žen a dívek mezitím jakoby zmizely z povrchu zemského, zůstávají v podstatě vězni ve svých vlastních domovech. Tálibán zakázal ženám střední a vysoké vzdělání a zavedl přísný kodex oblékání na veřejnosti. Ženám byl rovněž zakázán vstup do parků, tělocvičen, bazénů a veřejných lázní.

„Život afghánských žen je nyní jako ve vězení - nemohou pracovat, nemohou studovat. Nemohou opustit zemi, většinu času tráví doma. Je to jako být rukojmím. Dokonce zavřeli i salony krásy,“ popsala strádání svých vzdálených příbuzných Afghánka žijící v Británii. „Plačící ženy v Afghánistánu mi volají a říkají: ‚Prosím, pomozte nám, nemáme žádná práva'.“ Sama se v Británii narodila, přesto se zdráhá do novin uvést své jméno, aby neohrozila své příbuzné v pravlasti.

Krize v Afghánistánu: Talibán převzal moc nad hlavním městem. | Reuters

V srpnu 2021 ukončil americký prezident Joe Biden dvě desetiletí trvající intervenci Západu v asijské zemi chaotickým stažením z jejího hlavního města Kábulu. Poslední americká vojenská letadla opustila kábulské letiště 30. srpna ve 23.59 hodin a zbývající civilisté byli ponecháni na pospas fundamentalistům. Dvě desetiletí vlády podporované Západem, kdy se ženy těšily právům a svobodám, skončila, demokratické síly v Afghánistánu se samy nedokázaly udržet.

Mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid v těch dnech prohlásil: „Nyní, když je v zemi zajištěna celková bezpečnost, je zaveden islámský systém a vše je vysvětlováno z hlediska práva šarí‘a.“ V srpnu 2021 roku Tálibán, možná s ohledem na uvalení zahraničních sankcí a zmražení zahraničních rezerv ve výši k 80 miliardám korun, představil liberálnější vizi, než se čekalo: „Ženy budou velmi aktivní, ale v rámci islámu. Umožníme ženám pracovat a studovat.“

V prvních měsících skutečně působil Tálibán dojmem umírněnější administrativy, než když zemi ovládal v letech 1996-2001. Jejich tvrzení se ale brzy ukázala lichá.

Ženám Tálibové zakázali vstup na univerzity a střední školy. Podle OSN se přibližně 80 % dívek a mladých žen ve školním věku nevzdělává. Ženy mají zakázáno pracovat v mnoha profesích, charitativních organizacích a OSN. Uzavření kadeřnictví a kosmetických salonů letos v létě rázem zrušilo zhruba 60 000 pracovních míst. „Pro nás jsou salóny víc než jen podniky, kde vám udělají make-up. Pomáhaly nám skrývat naše trýzně. Dávaly nám energii a naději,“ popsala pro BBC Somája, vysokoškolsky vzdělaná psycholožka. Není sama, kdo pro návštěvu kosmetičky používá slovo „terapie“.

„V salónu jsem platívala sama, dávalo mi to sílu. Teď mám peníze, ale nemůžu je u kosmetičky utratit. Cítím se tím chudá,“ vykreslila Zarmína.

Afghánky přišly o jedno z posledních potěšení. Tálibán nařídil zavřít salony krásy

„Když se v roce 2021 vrátil Tálibán, příbuzní a přátelé mi řekli, že se cítí jako v noční můře. Připadalo mi to, jako by celá země zažívala pohřeb,“ vzpomíná Šabnam Nasímíová, jejíž rodina uprchla z Afghánistánu v roce 1999 a která později dělala poradkyni britské vlády pro Afghánistán. „Ženy musely prohledávat skříně a hledat staré burky, které už léta nenosily, jen aby mohly vyjít z domu.“

Začátkem letošního roku Tálibán zakázal prodej antikoncepčních pilulek v lékárnách v Kábulu a severním městě Mazáre Šerífu. Fundamentalisté tvrdí, že užívání pilulek je západním spiknutím s cílem ovládnout muslimské obyvatelstvo. Jeden z majitelů lékáren v Kábulu uvedl: „Dvakrát do mého obchodu přišli se zbraněmi a vyhrožovali, abych antikoncepční pilulky neprodával.“

Krutě vynucovaná bezpečnost

Tálibán se chlubí zlepšením bezpečnosti, avšak dosáhl toho brutálním systémem „spravedlnosti“, který zahrnuje veřejné bičování, kamenování a popravy. Některé nedávné tresty bičování byly uděleny za cizoložství, homosexualitu a „útěk z domova“.

Mezi další přestupky, za které byli obvinění bičováni, patřilo pití alkoholu, podvody, krádeže a obchodování s drogami. Za šest měsíců do letošního května bylo podle OSN veřejně zbičováno 274 mužů, 58 žen a dva chlapci. V říjnu 2021 dostala sto ran bičem žena odsouzená za cizoložství.

V lednu Tálibán před zraky velkého davu na kandahárském fotbalovém stadionu usekl ruce čtyřem údajným zlodějům. Dalších devět mužů bylo zbičováno poté, co byli obviněni ze „sodomie“. Jeden z představitelů Tálibánu uvedl, že „usekávání rukou je velmi potřebné pro bezpečnost“, a jako důvod uvedl jeho „odstrašující účinek“.

Napojení na Al-Ká'idu

Jak konstatuje červnová zpráva OSN: „Sliby, které Tálibán dal v srpnu 2021, že bude inkluzivnější, rozejde se s teroristickými skupinami a nebude představovat bezpečnostní hrozbu pro ostatní země, se v roce 2023 zdají být stále prázdnější, ne-li přímo falešné.“

Ve zprávě se uvádí, že v Afghánistánu reálně působí dvacítka teroristických skupin, pod novým režimem Tálibánu mají větší manévrovací svobodu, přičemž jejich napojení na Al-Ká‘idu „zůstává silné“.

Nedávno Afghánistán – už poněkolikáté - navštívil britský poslanec Tobias Ellwood, předseda sněmovního výboru pro obranu. Viděl „podivný klid a viditelnou změnu v oblasti bezpečnosti, korupce a růstu opia“. Brzy se za takovou formulaci omlouval, když uznal příčiny této krutě udržované stability – a přidal varování, že bez mezinárodního zásahu se afghánská ekonomika brzy sesype, „čímž se tato země změní ve zhroucený stát, do něhož se bezpochyby vrátí teroristické tábory, a vyvolá to masovou migraci“.

„Chápu silnou inklinaci k odmítání jakékoli spolupráce, dokud nedojde ke skutečnému pokroku v oblasti lidských práv,“ tweetoval v červenci. „Ale nepříjemná pravda je, že jsme se rozhodli přenechat moc Tálibánu,“ apeloval na znovuotevření britské ambasády a nové úsilí pomoci 40 milionům obyvatel nestabilní země.

Zástupci Tálibánu přijeli do Ruska chválit výdobytky SSSR. Na sovětskou invazi Afghánistánu zapomněli

Dnes je Afghánistán globálním vyvrhelem. Žádný jiný stát neuznává Tálibán jako legitimní afghánskou vládu, byť například do Kataru nebo do Ruska létali jeho zástupci vyjednávat. Nyní 15 milionům Afghánců – víc než třetině - hrozí hladomor a jejich země se opět stává ohniskem terorismu.

„Neexistence mezinárodně dohodnuté mnohostranné strategie, jak se stavět k Tálibánu a o co společně usilovat, umožnila jeho režimu urychlit upevňování své moci a nedodržování svých závazků,“ konstatuje report OSN.