Zástupci Tálibánu přijeli do Ruska chválit výdobytky SSSR. Na sovětskou invazi Afghánistánu zapomněli
Sovětské okupaci Afghánistánu v letech 1979–89 vzdorovali zejména mudžáhedíni – islámští bojovníci. V 90. letech se z nich zformovalo hnutí Tálibán, které Rusko považuje za teroristickou organizaci. Historie ale jako by byla zapomenuta. Vysocí představitelé vlády Tálibánu nyní přijeli do Ruska na mezinárodní konferenci – a pochvalují si historické výdobytky Sovětského svazu.
Koncem léta 2021 Tálibán svrhl afghánský republikánský režim podporovaný nejen Západem. Většina světa ještě neuznala Tálibán za legitimní vládu, Rusko k tomu ovšem nakročilo – 6. dubna ministerstvo zahraničí Ruské federace akreditovalo nového šéfa afghánského velvyslanectví Džamála Násira Gharvála (v pozici dočasného chargé d’affaires, nikoli plnohodnotného ambasadora). „Považujeme to za krok k obnovení plnohodnotných diplomatických kontaktů,“ citovala tehdy agentura RIA Novosti mluvčí ministerstva Mariju Zacharovovou. „Je předčasné hovořit o oficiálním uznání režimu Tálibánu v Afghánistánu,“ dodala ovšem.
Zástupci Tálibánu do Ruska jezdili vyjednávat už v roce 2021, ještě než radikálové převálcovali celý Afghánistán svou rychlou ofenzivou.
Dobré vzpomínky na okupaci
Teď se odehrál další krok. Podle agentury ANI je to poprvé, co delegace Tálibánu dostala oficiální pozvání na takovou mezinárodní akci. Na mezinárodní fórum do tatarské Kazaně přijeli mj. Nuriddín Azízí, úřadující ministr průmyslu a obchodu Afghánistánu, a ministr kultury Chajrulláh Chajrchva.
„Tálibán hovořil o sovětském přínosu vzdělání v Afghánistánu, zvláště k budování škol a univerzit, a diskutoval o vztazích mezi školstvím Ruska a islámských zemí,“ uvedl twitterový kanál Nexta TV.
„Máme hospodářskou spolupráci s kábulskými úřady, pozvaní hosté, jak ministr obchodu, tak ministr kultury, nejsou na sankčním seznamu Rady bezpečnosti OSN. Proto se mohou volně pohybovat,“ komentoval Zamir Kabulov, zvláštní zástupce ruského prezidenta pro Afghánistán a ředitel druhého asijského odboru ministerstva zahraničí, pro agenturu TASS. A dodal, že účast Tálibánu na fóru „rozhodně neznamená“ jejich uznání ze strany Moskvy.
Naopak, Rusko je jednou z hrstky zemí, jež Tálibán formálně označily za teroristickou organizaci – spolu s Kanadou a pár středoasijskými zeměmi. Evropa či USA hnutí sankcionovaly mírnější formou, například zařazením jednotlivých členů na sankční seznam.
K perspektivám hospodářské spolupráce s vládou Tálibánu Kabulov poznamenal, že „bude záležet na tom, jak to bude pro obě strany ekonomicky výhodné“. Zatím podle něj afghánská strana naznačila svůj zájem. „Ale až se tato slova promění v konkrétní smlouvy a dodávky, pak to teprve posoudíme,“ dodal diplomat.
Ministr Azízí měl v republice Tatarstán i několik oficiálních bilaterálních jednání, včetně toho se svým protějškem, místopředsedou vlády a ministrem obchodu Tatarstánu. „Oleg Korobčenko uvítal pozvání Azízího a slíbil, že v blízké budoucnosti odcestuje do Afghánistánu s vládní delegací a velkými firmami,“ tweetuje afghánské ministerstvo průmyslu a obchodu.
Čtrnácté mezinárodní ekonomické fórum Rusko – islámský svět: KazaňForum se koná ve dnech 18. až 20. května na mezinárodním výstavišti Kazaň Expo. Očekává se, že se akcí na fóru zúčastní více než 7 tisíc lidí z 85 zemí a 84 regionů Ruské federace. Celkem se během fóra uskuteční asi 200 akcí a plánuje se podepsání nejméně 100 dohod, dodává TASS.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.