22°C
Lídři EU nad ránem přijali kroky ke snížení cen energií: Fiala to má za úspěch. Orbán si dohodl výjimku
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek. Na začátku jednání se k nim na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést.
Debata lídrů navazovala na úterní návrh Evropské komise, která s cílem zmírnit současnou energetickou krizi navrhla mimo jiné zahájit společné nákupy plynu, vytvořit mechanismus nouzového omezení ceny plynu nebo vytvořit pravidla solidarity mezi členskými zeměmi.
Dohoda sedmadvacítky počítá se společnými nákupy plynu a omezením jeho ceny. Evropská komise musí ještě připravit analýzu finančních dopadů toho zastropování. Dohodu komplikoval zejména spor o stanovení maximálních cen plynu, které požaduje většina unijních států, mají však o něm často různé představy. Zejména Německo pak cenový strop stále odmítá. Lídři nakonec jeho případné zavedení podmínili předcházející analýzou finančních dopadů a tím, že nepovede ke zvýšení spotřeby plynu. Splnění těchto a dalších stanovených podmínek může podle odhadů unijních činitelů jeho uvedení do praxe výrazně oddálit.
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové lídři během summitu hovořili o dvou různých variantách cenového stropu. Jeden by se týkal plynu využívaného k výrobě elektřiny, druhý virtuálního uzlu Title Transfer Facility (TTF), který je pro ceny plynu v EU rozhodující.
Lídři také chtějí, aby EU zkraje příštího roku stanovila nový referenční cenový index plynu, který by lépe odpovídal současné situaci na trhu než právě TTF. Ten je podle nich reprezentativní pro plyn proudící potrubím, v současnosti však již v Evropě převládá zkapalněný plyn LNG.
Orbánova výjimka
„Získali jsme výjimku z cenového stropu na plyn, bezpečnost dodávek plynu do Maďarska tak není ohrožena,“ napsal maďarský premiér Viktor Orbán na facebooku. Uvedl také, že i když bude v Evropě shoda na společných nákupech plynu, nebude to pro Maďarsko povinné.
Návrhy Evropské komise (EK) v otázkách energetiky podle Orbána představovaly pro Maďarsko největší nebezpečí. „Jejich přijetí by znamenalo riziko zastavení dodávek plynu do Maďarska během několika dní,“ uvedl premiér. Výsledek jednání tak podle něj znamená, že se maďarské vládě podařilo ochránit zájmy Maďarska a že takové riziko už nehrozí.
„Maďarsko nezůstalo osamoceno a podařilo se mu vyjednat spravedlivou dohodu,“ oznámil Orbán, kterého cituje agentura MTI. „Dohodli jsme se, že i kdyby byl v Evropě zaveden strop u cen plynu, nemělo by to dopad na dlouhodobé dohody, bez kterých by byly dodávky plynu do Maďarska ze dne na den znemožněny,“ uvedl Orbán.
Fiala: Dohoda je úspěch
Fiala považuje dohodu summitu EU k cenám energií za úspěch. Podle slovenského premiéra ustoupily země, které jsou ke stropu na cenu plynu skeptické. „Trvalo to dlouho do noci a nebylo jednoduché dosáhnout dobrého kompromisu. Já myslím, že se to ale nakonec podařilo a určitě z hlediska České republiky a českého předsednictví to považuji za úspěch. Máme tam zapracovány nástroje, o které jsme stáli, a to ať už je to zastropování cen či společné nákupy. To vše je důležité pro to, abychom dokázali zkrotit ceny energií v Evropě. Teď ale půjde o další kroky, o kterých začnou jednat ministři pro energetiku ve spolupráci s komisí,“ řekl český premiér v pátek dopoledně před začátkem dalšího jednání.
K analýze zastropování cen Fiala dodal: „Analýza je nutná, protože se musí vyjasnit rozdílnosti jednotlivých zemí a různých energetických mixů, co to zastropování bude pro jednotlivé členské státy vlastně znamenat. Bez toho se to skutečně nedá schválit a ty náklady velmi pravděpodobně budou rozdílné, a to musíme vědět, takže, tato analýza nepochybně smysl má.“
Zelenského silná řeč. A náročné jednání
Na začátku jednání se k lídrům na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle šéfa Evropské rady Charlese Michela pronesl „silnou řeč“.
Boj o cenový strop
Aktualizovaný návrh závěrů summitu, který měla ČTK k dispozici, obsahuje výzvu, aby komise urgentně pracovala na dočasném rámci pro cenový strop. Tato výzva ji přímo nezavazuje k předložení konkrétního návrhu, na které tlačí velká část zemí včetně Itálie nebo Španělska.
Diplomaté očekávali , že právě tento bod vyvolá nejdelší diskuse a že „hra o slovíčka“ bude trvat dlouhé hodiny. Kromě toho se předběžné závěry dotýkají jednotlivých prvků plánu EK, přičemž je pravděpodobné, že alespoň části z nich Evropská rada vyjádří podporu.
Kromě Německa se dosud k omezování ceny plynu stavělo zdrženlivě také Nizozemsko. Jeho premiér Mark Rutte nicméně ve čtvrtek uvedl, že není proti evropským cenovým stropům. „Musíme se jen ujistit, že budou fungovat,“ řekl. Dodal, že Nizozemsko chce mít jistotu, že cenové stropy povedou ke snížení nákladů, a že plyn bude nadále proudit.
„Je patrná silná vůle shodnout se na společných závěrech,“ řekl novinářům po téměř třech hodinách jednání unijní činitel obeznámený s jeho průběhem.
Fiala: Nebude to jednoduchá debata
„Čeká nás velmi důležité jednání, které podle mého názoru má dva hlavní body, a to je další podpora Ukrajině. Na stole je také velké téma cen energií, a jakým způsobem postupovat dál. My vítáme, s čím přišla Evropská komise. Pro Českou republiku mají společné nákupy plynu smysl, a proto chceme, aby se vše promítlo do závěrů evropské rady. Důležité je také zastropování plynu, který je využíván pro výrobu elektřiny. Věřím proto, že se to objeví v závěrech summitu,“ avizoval český premiér Petr Fiala po příjezdu do Bruselu.
„Dnešní diskuse na nejvyšší úrovni bude velmi důležitá, protože, jak víme, jsou země, které zastropování nepovažují za výhodné. Jsou ale země, jako je Česká republika, která toto naopak vidí jako cestu, jak vyřešit problémy s cenami energií. Je tam několik technických a ideologických otázek, například jakým způsobem přistoupit k hrazení rozdílu zastropované ceny. Nebude to úplně jednoduchá debata,“ připustil Fiala.
„Pokud by se nepodařilo během dneška a zítřka najít shodu, tak budeme pokračovat v jednáních dál. Cena plynu se aktuálně pohybuje naštěstí směrem dolů, a to je dobře a je to výsledek našich opatření, která jsme mezitím udělali a je to i výsledek těch signálů, které společně jako evropské země dáváme. Budeme v tom určitě pokračovat,“ dodal český premiér.
Sankce proti Bělorusku i odsouzení ruské anexe
Lídři zemí vedle toho patrně odsoudí nelegální ruské pokusy o anexi ukrajinských území a budou hovořit o tom, jak „dále zvýšit tlak na to, aby Rusko ukončilo svou útočnou válku“.
Summit má také pohrozit dalšími sankcemi Bělorusku, pokud by se zapojilo do ruské invaze. Chystá se rovněž vyzvat k rychlému uvolnění zbývajících tří miliard eur (73,5 miliardy korun) z dosud schválené makroekonomické pomoci Ukrajině a opět se zavázat k podpoře její poválečné rekonstrukce.
Zabíjení civilistů pokračuje
Podle Michela dal Zelenskyj během jednání v Bruselu mj. najevo obavy, že Rusko zaútočí na Kachovskou vodní elektrárnu. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) by Moskva mohla z tohoto útoku chtít falešně obvinit Kyjev.
„Kreml pokračuje v zabíjení civilistů a v útocích na nevojenské cíle a kritickou infrastrukturu. To znovu ukazuje skutečnou tvář této útočné války,“ uvedl na twitteru po Zelenského summitovém vystoupení Michel.
21:22
28. 4. 2024
Americká Sněmovna reprezentantů a po něm senát nedávno schválily balíček pomoci pro Ukrajinu, na který se dlouho čekalo. Zpoždění kritizovalo mnoho státníků, včetně Volodymyra Zelenského, Jense Stoltenberga či Joea Bidena. O co všechno Ukrajina během těchto kritických měsíců, kdy čekala na americkou pomoc, přišla? O území, energetickou infrastrukturu i lidské životy. Celý článek čtěte ZDE.
21:09
28. 4. 2024
Jevhenija Vološčuková a Oleksij Pergamenščuk v Kyjevě malují drony pro ukrajinské vojáky. Vyzdobili jich už desítky, namalovali je v tradičním ukrajinském stylu zvaném Petrykivka a poslali je armádě.
20:12
28. 4. 2024
Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.
Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.
Video Síkela: Ruský plyn k nám už neteče, přesto ho máme dost
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Ten Orbán se vedle Fialy nemůže ani postavit!!
