ONLINE: Írán přiznal sestřelení boeingu! Prezident se za smrt 176 lidí omluvil Ukrajině

Podle íránského leteckého úřadu letadlo začalo hořet ještě před tím, než havarovalo, tvrdí předběžná zpráva vyšetřovatelů. Ta se mimo jiné opírá o výpovědi svědků, zpráva rovněž uvádí, že letoun změnil kurz a vracel se zpátky k letišti.

Ukrajinci vyhlásili dočasné embargo na informace  o vyšetřování letecké katastrofy, informují zdejší média. „Zvažuje se několik verzí příčin havárie letadla. Na schůzce, které předsedal prezident, bylo rozhodnuto, že dokud odborníci neprozkoumají okolnosti tragédie, nebude se s informacemi manipulovat," sdělila prezidentská kancelář.

Připomeňme, že letadlo bylo staré sotva čtyři roky. Pro ukrajinské aerolinky jde o vůbec první letecké neštěstí. Společnost vznikla v roce 1992, vlastní čtyři desítky letounů, se kterými létá do 38 zemí světa.

10 obětí pocházelo ze Švédska. Jsou mezi nimi i  Raheleh a Mikael Lindbergovi, v troskách zemřeli i jejich dva malí synové Erik a Emil, informuje Daily Mail.

Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj podepsal nařízení, podle kterého je 9. leden dnem smutku. 

V noci v Íránu přistálo ukrajinské letadlo, na jehož palubě bylo 45 specialistů různých profesí, kteří mají zkušenost s prací na místech leteckých a průmyslových katastrof.

„Je nemožné, aby se posádka dopustila chyb,“ řekl podle CNN prezident ukrajinských aerolinek. Pilotem zříceného letadla byl zkušený Volodomyr Gaponenko, nalétal na strojích Boeing 737 téměř 12 tisíc hodin. Podle expertů není teheránské letiště pro piloty „jednoduché“ a piloti potřebovali několik let výcviku, aby na něj mohli létat. Příčiny pádu letadla jen pár minut po startu jsou nejasné. Iránci od počátku tvrdí, že šlo o technickou závadu.

V Kanadě zavládl obrovský smutek. Na palubě zříceného letadla umíraly celé rodiny. Desítky lidí se sešly v Edmontonu, aby vzpomněly na mrtvé. Přátelé, známí a příbuzní obětí plakali, u fotografií zapalovali svíčky. „Je důležité, aby svět věděl, co se stalo,“ řekl agentuře Reuters student inženýrství Ali Azimi, jehož profesor zemřel v troskách.

Drtivá většina pasažérů zříceného letadla měla namířeno do Kanady, potvrdil premiér  Justin Trudeau. Podle předsedy vlády chtělo do severoamerické země pokračovat navazujícími spoji 128 ze 176 lidí na palubě. Obětí s kanadským občanstvím bylo 86. Kanada je domovem početné íránské komunity a ukrajinské aerolinky nabízí relativně levné lety mezi Torontem a Teheránem právě s mezipřistáním v Kyjevě.

Dobré ráno, i ve čtvrtek vám Blesk Zprávy přinášet ty nejčerstvější informace o letecké katastrofě v Íránu. Před 24 hodinami se boeing ukrajinských aerolinek zřítil jen pár minut po startu z letiště v íránském Teheránu. Všech 176 lidí na palubě zemřelo.

Obrovský smutek zavládl na Ukrajině, odkud pocházelo 10 obětí. Zřícený letoun patřil ukrajinským aerolinkám.

V troskách letadla zemřelo 63 Kanaďanů. Vlajky v zemi byly staženy na půl žerdi.

Při leteckém neštěstí  zahynul v Boeingu Brit Mohammad Reza Kadkhoda-Zadeh (†40). Byl jediným dítětem svých rodičů a rozvedeným otcem devítileté holčičky. Živil se jako podnikatel – vlastnil řetězec čistíren oděvů působící po celé Británii. Bydlel v jihoanglickém Brightonu.

Katastrofa ukrajinského letadla posupně odkrývá obrovské rodinné tragédie. V troskách zemřeli i Arash Pourzarabi a Pouneh Gourji. Postgraduální studenti informatiky na univerzitě v kanadské Albertě byli v Íránu proto, aby se tam vzali. V letadle byli i čtyři hosté z jejich svatby.

Mezi oběťmi byla také Mojgan Daneshmandová, profesorka elektroinženýrství na univerzitě v Albertě. S rodinou byla v Íránu navštívit příbuzné. Při havárii také zemřel její manžel Pedram Mousavi a dvě jich dcerky. Darii a Dorině bylo jen 10 a 14 let.

Tragédii ukrajinského letounu v Íránu a celkově napjaté situaci na Blízkém východě se bude věnovat i zítřejší pořad Blesku Epicentrum. Jeho hosty budou letecký expert Ladislav Keller a analytik Petr Boháček. Dívejte se od 15.00 hodin na Blesk.cz

Ukrajinský server Evropejska pravda s odvoláním na íránská média napsal, že pilot v době od startu do zřícení nekontaktoval řídící věž letiště ani nevyslal nouzový signál. Tuto informaci novinářům poskytl šéf íránské organizace pro civilní letectví Alí Ábedzádeh. „Nemáme žádné informace o závadách, pilot se nespojil s řídící věží,“ řekl.

Podle agentury IRNA Ábedzádeh rovněž poznamenal, že letadlo startovalo se zpožděním. Příčinu zdržení ale neznal.

Na mezinárodním letišti v ukrajinském Kyjevě vzniklo pietní místo s fotografiemi obětí. Lidé přinášejí svíčky a květiny.

Motor letadla, který měl být podle některých informací na vině, vyrobila firma CFM. Ta je společným projektem americké společnosti General Electric a francouzské firmy Safran. Zástupci CFM uvedli, že jakékoli spekulace o technické poruše letadla jsou prozatím předčasné.

Změnit trasy svých letů nad Blízkým východem kvůli eskalaci napětí mezi USA a Íránem se rozhodly také některé komerční aerolinky, včetně české firmy Smartwings. „V reakci na nejnovější vývoj situace na Středním a Blízkém východě budou lety společnosti Smartwings z Prahy a Bratislavy do Salalah v Ománu vedeny po jiných letových trasách a mimo íránský a irácký vzdušný prostor,“ sdělila ČTK mluvčí firmy Vladimíra Dufková. Pod Smartwings patří i ČSA, které ale podle ní lety přes íránský ani irácký vzdušný prostor neprovozují.

Z evropských aerolinek německá Lufthansa a její dceřiné společnosti oznámily, že omezí lety v íránském a iráckém letovém prostoru. Přesměrovat lety se rozhodly i Air France-KLM a British Airways. Polské aerolinky LOT už v sobotu oznámily, že změní trasy a nebudou létat přes Írán.

Známá už je také identita dvou ze tří Britů, kteří v letadle zahynuli. Jeden z nich, Saeed Tahmasebi Khademasadi (35) byl doktorandem na Imperial College v Londýně. Pracoval pro mezinárodní stavební společnost Laing O'Rourke. Na palubě letounu zahynul spolu se svou ženou.

V prohlášení pro televizi CNN popsala Khademasadiho jeho univerzita jako „štědrého kolegu, blízkého přítele a vynikajícího inženýra se zářnou budoucností.“

Při letecké tragédii zahynul také Sam Zokaei, který v Íránu trávil dovolenou. Pracoval jako těžební inženýr pro ropnou společnost British Petroleum na západě Londýna. Úmrtí svého kolegy potvrdila firma prostřednictvím svého mluvčího.

Švédský premiér Stefan Löfven ve středu na tiskové konferenci řekl, že zdejší úřady aktivovaly „krizový štáb ministerstva zahraničních věcí a intenzivně pracuje na objasnění toho, kolik Švédů zemřelo“. Podle předběžných informací má být mezi mrtvými 10 občanů této severské země.  „Dosud nebylo potvrzeno, kolik Švédů zahynulo,“ řekl.

Oběti katastrofy letounu ukrajinských aerolinií dostávají tváře. Jedním ze 176 mrtvých je student Mehdi Eshaghian, zemřel jen týden před 25. narozeninami. Podle jeho přítele, který hovořil s americkou stanicí CNN, byl Mehdi na cestě do Kanady, kde žil a studoval.

Íránská státní televize zveřejnila záběry černé skříňky z havarovaného letadla. Úřady je nechtějí předat výrobci letadel, americké společnosti Boeing.

O možnou příčinu katastrofy se přou i odborníci na letectví. Zatímco někteří tvrdí, že sestřelení letadla není pravděpodobné, další říkají, že by výchozím bodem vyšetřování mělo být pět let staré neštěstí letu MH17, informuje server Daily Mail.

Při katastrofě MH17 zemřelo 17. července 2014 u vesnice Hrabove na východě Ukrajiny 298 lidí. Podle ukrajinských úřadů letadlo Boeing 777 sestřelila protiletadlová raketa, z odpovědnosti se navzájem obviňují proruští separatisté a ukrajinské vládní síly.

Íránský prezident Hasan Rúhání zveřejnil na sociálních sítích kondolenci, která se týká nejen letecké tragédie, ale i úterního pohřbu generála Kásema Solejmáního. Dav při něm ušlapal desítky lidí.

The tragedy of the stampede at Gen. Soleimani's funeral in Kerman and the crash of a Ukrainian passenger plane in Tehran that killed numerous Iranians, including a group of students, as well as other nationalities, deeply saddens all Iranians. May they rest in peace. #PS752 pic.twitter.com/qO3oHSGdvJ

— Hassan Rouhani (@HassanRouhani) January 8, 2020

Ukrajinské aerolinie zveřejnily seznam obětí íránské katastrofy. V troskách letounu zemřelo i 20 dětí, nejmenšímu z nich byl teprve rok.