„Trump není neporazitelný.“ Český expert poodkryl zákulisí prezidentských voleb v USA

Autor: Darina Jíchová - 
18. ledna 2020
05:20

Podzimní prezidentské volby v USA budou jednou z nejsledovanějších událostí roku 2020. Přípravy na ně jsou v plném proudu, i když do hlasování zbývá 10 měsíců. Favorit republikánů je jasný – současný prezident Donald Trump (73). Kdo z demokratů se mu postaví, to je zatím nejisté, mohl by to být například někdejší viceprezident exprezidenta Baracka Obamy Joe Biden (77). Je možné, že v Oválné pracovně zasedne poprvé žena, na demokratické soupisce je jich hned několik. Někteří Američané s nadějí hledí na neúspěšnou kandidátku z předchozích voleb Hillary Clintonovou (72), ta ale kandidaturu zatím neoznámila. Amerikanista Jiří Pondělíček pro Blesk Zprávy řekl, co si o kandidátech myslí, jaké šance mají ženy i jak si stojí Trump. V Clintonovou by naději nevkládal, věří ale sedmdesátníkům.

Jaký je rozdíl mezi prezidentskými volbami ve Spojených státech a Českem?

Prezidentské volby ve Spojených státech jsou ve skutečnosti nepřímé, byť to tak dnes reálně funguje na půl. Zatímco u nás se počítají hlasy voličů, v USA hlasují de facto státy, kterým je přidělen počet volitelů odpovídající počtu zástupců v Kongresu.

Co jsou to hlasy voličů a volitelů, které nakonec v roce 2016 rozhodly o vítězství Donalda Trumpa?

Je to dáno jednak federálním uspořádáním a zároveň také jistou obavou, kterou otcové zakladatelé z moci prezidentského úřadu měli. Z počátku nepanovala shoda ani na tom, jestli vůbec bude existovat. Následně pak byla snaha tento úřad částečně izolovat od „vášní lidu“ právě přes sbor volitelů. Ti byli ve většině států nominováni místními zákonodárnými sbory a představa ústavodárců byla, že budou volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Dodnes tak vlastně nejsou nijak vázáni skutečně volit toho kandidáta, kterého si přáli lidé v tom kterém státě. Sbor volitelů také umožnil státům rozhodnout, jakým způsobem budou volitele vybírat. Občané tak v prvních volbách vybírali volitele jen v šesti ze třinácti států.

Jelikož dnes až na dva státy všechny ostatní používají systém „vítěz bere vše“, tak se může stát, že kandidát s menším počtem celkových hlasů voličů má více volitelů. Hillary Clintonová například vyhrála v Kalifornii o více než čtyři miliony hlasů. Kdyby vyhrála jen o jeden, sbor volitelů by vypadal stejně, ale vítězem na počet hlasů by byl Donald Trump.

Zatím se velká pozornost stáčí na demokratické kandidáty, kterých je značné množství – 12, s tím, že několik prominentních demokratů jako Beto O´Rourke nebo Kirtsten Gillibrand už kandidaturu stáhlo. Koho po pěti debatách považujete za hlavního kandidáta?

Za nejvážnější kandidáty považuji čtveřici Biden, Buttigieg, Sanders a Warrenová. První dva zastupují umírněnější, středové křídlo strany a ti druzí zase progresivnější a levicovější. Ovšem onu levicovost musíme brát například v otázce zdravotnictví s jistou rezervou.

Návrhy na systém všeobecného zdravotního pojištění, které v americkém kontextu vyznívají až revolučně, nejsou z pohledu Evropana žádným extrémem. Ze zmíněných čtyř si stabilně nejvyšší podporu drží Joe Biden, ale bude hodně záležet na výsledcích v prvních několika státech. První hlasování budou v Iowě a Novém Hampshiru a od reformy systému primárek se jen Billu Clintonovi v roce 1992 podařilo získat nominaci, aniž by vyhrál alespoň v jednom z těchto států. 

Jak moc ublížila „ukrajinská aféra“ bývalému viceprezidentovi Joe Bidenovi?

Zatím to nevypadá, že by to voliči příliš řešili. Demokratičtí voliči, kteří v primárkách hlasují, tomu zjevně nepřikládají velkou váhu. Otázkou samozřejmě je, jak se zachovají voliči ve volbách samotných. Z průzkumů bych si maximálně troufnul říci, že prezident není neporazitelný.

Prezident USA Donald Trump má stále velkou podporu mezi voliči, (13.12.2019).Prezident USA Donald Trump má stále velkou podporu mezi voliči, (13.12.2019). | Reuters

Mají šanci na úspěch u primárních voleb i mladší kandidáti? Nebo zvítězí zkušenost?

Třem z nejsilnější čtveřice, kterou jsem jmenoval, je sedmdesát a více. Jen Buttigieg, který je navíc z nich v průzkumech zatím nejslabší, významně vybočuje se svými sedmatřicet lety. Vypadá to, že voliči zatím věří více zkušenosti než mládí.

Jaká je situace u republikánů? Hlavní kandidátem zůstává Donald Trump. Jsou jeho republikánští vyzyvatelé Joe Walsh a Bill Weld lidově řečeno jen „do party“, nebo mají u primárních voleb nějakou reálnou šanci?

Jejich šance je v podstatě nulová. Ještě nikdy se v moderní americké politice nestalo, aby strana nenominovala stávajícího prezidenta, pokud se o nominaci uchází. Dokonce ani krajně nepopulární Gerald Ford v souboji s charismatickým Ronaldem Reaganem v roce 1976 neprohrál. Prezident má navíc pořád mezi republikánskými voliči velice slušnou podporu. Jeho podpora celkově je možná z historického hlediska nízká, ale mezi příznivci vlastní strany je naopak velice populární.

Jak si zatím stojí kandidáti z Libertariánské strany? Mají šanci zasáhnout do voleb, nebo se bude rozhodovat jen mezi republikány a demokraty? Má podle vašeho názoru vůbec někdo v USA naději vyhrát volby vně Demokratické a republikánské strany?

Do voleb zasáhnout může, ale výhra kandidáta či kandidátky jakékoliv třetí strany by se rovnala revoluci. Americký stranický systém je velice stabilní. Navíc díky primárkám umožňuje kandidátům zvenčí ucházet se o nominaci jedné ze dvou stran a tento systém navíc omezuje počet kandidátů ve vlastních volbách, aniž by ovšem voličům odpíral možnost širokého výběru.

Stávající prezident konec konců také přišel zvnějšku politiky a dokázal za sebou sjednotit republikány. Kdyby kandidoval jako kandidát třetí strany, nejspíše by volby nevyhrál. To se nepovedlo ani Theodoru Rooseveltovi, který se po dvou úspěšných volebních obdobích ve funkci prezidenta chtěl do úřadu vrátit po čtyřleté pauze a jako kandidát Progresivistické strany. Skončil sice druhý, ale o skoro patnáct procentních bodů za vítězným Woodrowem Wilsonem. 

Pozornost amerického tisku se stále vrací k exministryni zahraničí a někdejší první dámě Hillary Clintonové. Mnozí doufají, že se znovu zapojí do boje o prezidentské křeslo. Titulky hlásají „ještě je čas“, je ale ještě čas na to, aby kandidovala? 

Registrace má různé termíny v různých státech. V některých se ještě registrovat do primárek lze, ale tuto možnost považuji spíše za teoretickou. Clintonová nemá rozjetou kampaň ani vybudované finanční zázemí či síť dobrovolníků. Vstoupit v tomto okamžiku do souboje by byl hazard, navíc v době, kdy přes čtyři pětiny demokratických voličů vyjádřilo spokojenost s kandidáty, kteří se momentálně o jejich hlasy uchází.

Obstála by Hillary Clintonová vůči Trumpovi? Současný prezident se v minulých měsících několikrát nechal slyšet, že právě ji považuje za svou největší soupeřku, neopomene příležitost, aby připomněl její skandál s e-maily. Mohla by ho přece jen porazit, kdyby do toho znovu šla?

To je otázka, na kterou opravdu těžko hledat odpověď. Obhajující prezident má tradičně u voličů jistou výhodu. Ekonomika Spojených států navíc přes jisté zpomalení pořád roste poměrně slušným tempem. Nezaměstnanost je na padesátiletém minimu.

Ať už demokraté nominují kohokoliv, bude to mít v této situaci těžké. Dalo by se říci, že nebýt osobnosti současného prezidenta, tak by asi o jeho obhajobě nebylo příliš pochyb.

Pokud by Hillary Clintonová kandidovala znovu, těžko říci, jak by dopadla. V poválečných dějinách proti sobě stáli dva stejní kandidáti obou hlavních stran ve dvou různých volbách jen v letech 1952 a 1956. Adlai Stevenson prohrál s Dwigthem Eisenhowerem v obou případech a v roce 56 si vedl o pár procentních bodů hůř než čtyři roky před tím.

Jsou Spojené státy reálně připravené, aby jim v čele stála žena? Mezi demokraty je hned několik kandidátek, jsou schopné oslovit celou škálu voličů? 

Jediná politička, která má momentálně reálnou šanci získat demokratickou nominaci, je Elizabeth Warrenová. Domnívám se, že pro ženu je skutečně těžší ve volbách uspět. Částečně je problém v tom, že někteří voliči otevřeně říkají, že si ženu za prezidentku nepřejí. Částečně pak také v předsudcích, které všichni máme a ani si je často neuvědomujeme.

V roce 2015 provedli vědci v Izraeli studii, během níž porovnávali, jak vyučující hodnotí testy z matematiky, pokud znají pohlaví řešitele a pokud ne. Ukázalo se, že testy chlapců byly lépe hodnoceny, pokud hodnotitelé věděli, že jde o chlapce, a u dívek tomu bylo obráceně.

To samozřejmě není příklad z politiky. Nicméně není těžké si představit, že pokud genderovému předsudku podléhají lidé při objektivně měřitelné činnosti, k níž jsou kvalifikovaní a školení, nebude to v případě voličů rozhodujících se často emočně jiné. 

Video „Trump je jednoduchý člověk, v tom je jeho síla. Ve světě si z něj utahují a zároveň se ho bojí,“ říká amerikanista Kozák. - Markéta Volfová, Lukáš Červený

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

karel vzler ( 5. února 2020 23:46 )

Letošní volby Trump vyhraje s velkým náskokem. Expert, kterýho cituje Plesk, to je tedy exot. Ví o Státech velk

Templ ( 18. ledna 2020 11:11 )

Tak o co že vyhraje znovu a ještě výrazněji experte😂😂😂😂

Gejza Kotlar ( 18. ledna 2020 09:22 )

Haaaaaa co to jako má být? Expert? Já se picnu.

karambol ( 18. ledna 2020 09:04 )

kde se berou experti takových expertu nase.u kýbl!!

amerlock ( 18. ledna 2020 07:46 )

Pan expert zjevně rozumí ničemu a všemu. Dlouhē povídání a výsledek o ničem.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud