Brexit ONLINE: Budoucnost Evropy řeší Sobotka, Obama i Merkelová
Britové si v referendu odhlasovali definitivní odchod z EU. Po sečtení všech hlasů je jasné, že zastánců brexitu bylo o 1,2 milionu více než těch, kteří chtěli zůstat. Výsledek referenda bude mít zřejmě široký dosah. Europoslanec Jan Zahradil (ODS) se například obává, že nikdo nebude moci krotit německou vstřícnou migrační politiku.
Britské „NE“ Evropské unii (EU) otřáslo politickým i ekonomickým světem. Více než 17 milionů Britů hlasovalo, že už nadále nechtějí být součástí evropské integrace a vydají se vlastní cestou.
Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) bude mít vystoupení Velké Británie z EU negativní důsledky pro Českou republiku, neboť přijde o jednoho ze svých spojenců v prosazování „rozumné“ podoby Unie. „Teď se dominantní mocností stane Německo, nebude ho nikdo vyvažovat – Velká Británie byla přece jenom jakousi protivahou Německa a o teď skončí,“ uvedl ve Studiu Blesk.
Podívejte se zde na celé vyjádření Jana Zahradila a dalších europoslanců.
V důsledku toho může Německo například víc tlačit na prosazení svého vstřícného přístupu k přijímání uprchlíků. „Obávám se, že ten tlak tady bude,“ dodal Zahradil.
Co se bude dít nyní? Podle vládního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy se v nejbližší době sejde předsednictvo Evropského parlamentu, které připraví návrh rezoluce reagující na brexit a naplánuje průběh pondělního mimořádného pléna Evropského parlamentu. Zároveň s tím budou v pondělí probíhat bilaterální jednání mezi jednotlivými zeměmi a evropskými institucemi.
V úterý se český premiér Bohuslav Sobotka sejde podle Prouzy s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem jménem V4 k výsledkům referenda. Poté se sejdou premiéři zemí V4.
Ve Velké Británii nešlo ve čtvrtek o první hlasování o vystoupení z Unie. Britové už si jedno takové vyzkoušeli v roce 1975, tedy pouhé dva roky po svém vstupu. Tehdy ještě ovšem Evropská unie jako taková neexistovala, šlo pouze o předchůdce EU v podobě Evropského hospodářského společenství (EHS). Evropská unie vznikla až na základě Maastrichtské smlouvy v roce 1993. Referenda se tehdy zúčastnilo více než 25 milionů Britů a 67 procent jich hlasovalo pro setrvání ve společenství.
Tentokrát země hlasovala podle nových pravidel EU, která přitom dlouho nic takového neumožňovala. Dobrovolný odchod byl povolen až Lisabonskou smlouvou, která začala platit v roce 2009. Do té doby nebylo vystoupení z EU možné, pouze existovala možnost pozastavit členské zemi určitá práva, například při hlasování. Neexistuje ani možnost členský stát z EU vyloučit.
Čeští poslanci hlasovali o vystoupení
Také v Česku se nedávno objevily snahy vyvolat hlasování o vystoupení z EU. V polovině dubna rozhodovali poslanci o návrhu Tomia Okamury (SPD) o zařazení hlasování o vystoupení z EU do programu schůze. Tehdy ovšem pro návrh zvedlo ruku jen 15 poslanců.
Něčím podobným se zabývala i vláda. Na stůl se jí dostal návrh ústavního zákona, který by vyvolal celostátní referendum o vystoupení z Unie. Ministři ale tento návrh smetli ze stolu. Nyní se však dá čekat, že hlasy za vystoupení Česka z EU získají na síle. Zmíněný Tomio Okamura už se ozval s tím, že bude opakovaně prosazovat referendum o tzv. czexitu.
Hlasovat o vystoupení chtějí také ve Francii, Nizozemsku nebo na Slovensku. Severní Irsko a Skotsko zase chce rozhodnout o sepětí se zbytkem Velké Británie. Nechtějí totiž EU opouštět.
Jak se odchází z EU?
Smlouva o fungování EU stanovuje přesný postup, co nyní bude následovat a kdo o Británii bude hlasovat. Možnost dobrovolného vystoupení z EU je ve smlouvách o fungování Unie zanesena od roku 2009 a celý proces popisuje článek 50.
Vše oficiálně začne formálním oznámením záměru Británie vystoupit Evropské radě. Tím se v podstatě rozběhne nejméně dvouletá lhůta, v jejímž průběhu se bude vyjednávat o samotném vystoupení. Po tuto dobu bude Británie stále členem EU, a bude tak muset plnit všechny závazky. Nakonec musí celý odchod schválit zákonodárné instituce EU, tedy Evropský parlament (EP) a Rada EU.
Reportéři BBC hlásí z míst, kde se sčítají volební lístky - okrsky v New Castle a ve Swindonu očekávají, že budou mít sečteno okolo 01:45 českého času. Po celé Anglii je na 382 míst, kde lidé mohli odevzdat své hlasy.
„Hlasování lidí v referendu je jako měření pH na lakmusovém papírku. Hodně různorodé,“ řekl reportér BBC.
Budoucnost Evropy řeší všichni kdo Evropu a EU likvidují už dost dlouho a trvale.Už dost dlouho a trvale neslyší hlasy členských zemí V4 a obyčejných lidí,znamená to že diktátoři nemají co řešit=likvidovat,jediné co můžou udělat,je táhnout někam kde je nikdo nenajde a nepotrestá.