Podcast: Stres se ukládá do zubů a vlasů. Jak se ho zbavit?

Před natáčením přiběhla vědkyně Lucie Ráčková v mírném stresu, porotcovala totiž na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava a po natáčení musela opět běžet na dokument. Jak by na ní moderátor Blesk Podcastu poznal, že je ve stresu, byla i jedna z prvních otázek.

Stres podle Ráčkové vyvolá nějaký stresor, který pak mozek mnohdy i nevědomě vyhodnotí jako nebezpečný, a tím se spustí. Reakce ve stresových situacích jsou pak tři, kdy člověk zamrzne, bojuje anebo uteče. Stres lze měřit, ale u některých lidí ho můžeme i vypozorovat: „Když se třeba člověk začne potit nebo začne být nervózní, začne zrychleně dýchat, zrychleně mu tepe srdce a může trošku zrudnout. Někteří jedinci dělají nějaké kompulzivní tendence chování. Klikají propiskou nebo dělají něco, co je uklidňuje. Třeba se může začít smát, protože chce si odlehčit tu situaci," vysvětlovala odbornice, proč se někdy lidé v absolutně nevhodných situacích začnou smát. 

Stres v zubech a vlasech

Měření stresu je složitější a existuje několik způsobů, jak jej mohou vědci detekovat. Jedním z nich je zjistění pomocí slin. U odebírání slin dle Lucie Ráčkové z ústavu RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity hrozí, že může být vzorek kontaminovaný. Dlouhodobý stres lze ovšem měřit i z vlasů! „Část kortizolu se ukládá ve vlasech, takže když ten vlas potom nasekáte a budete ty úseky analyzovat, tak kupříkladu na mých vlasech můžete zjistit, ve kterém období jsem byla víc ve stresu a kdy méně," líčila odbornice a rukou natahovala své dlouhé světlé vlasy.

Podcast: Přes milion vystěhovaných lidí, obří dluhy a čtvrtě pro zbohatlíky. Ztrácí olympiáda smysl?

Dokonce i archeologové mohou zpětně zjišťovat, jaká období byla pro daného člověka opravdu těžká. Jak? Ze zubů! „Na diplomce jsem zkoumala známky stresu u mléčných zubů dětí, protože ty rostou v podstatě periodicky, fakt každý den. Jakmile rozříznete ten zub a dáte si ho pod mikroskop na sklíčko, tak vypadají jako letokruhy stromů," použila přirovnání expertka. Na zubech pak dokáže velmi přesně určit věk zemřelého dítěte, ale i momenty, kdy bylo ve fyziologickém stresu. „Často to bývá spojované s nějakými horečnatými nebo průjmovými onemocněními, tudíž se pozastaví produkce skloviny a vytvoří to v zubu tvrdou, tmavou linii, podle níž jde na den přesně dopočítat, že se tam něco stalo. A to je neuvěřitelný, když chcete historicky mapovat, co populace zažívala před 300 lety," dodala.

Pořádně dýchat!

Elitní francouzská astronautka Sophie Adenot na konferenci svěřila svoji metodu, jak se vyrovnává se stresovými situacemi, a Lucce se její slova moc líbila. Pokládá si tři základní otázky - jestli je ohrožená na životě, z čeho pramení stres a je to „kvůli tomu, že nemám dost času na nějaký úkol, nebo je to kvůli tomu, že chci, aby to bylo perfektní?" dává jednu dobrou radu Lucie Ráčková. Jakmile si člověk svůj stres racionalizuje, uleví se mu.

Podcast: V ghettech už raději nespím, přiznal fotograf Těšínský. Co ve slumech zažil?

Existuje ještě další způsob, jak si v náročných situacích pomoci. Nejedná se o nic složitého, stačí dýchat úplně nejhlouběji, co dokážete. „Fyziologické vydechnutí funguje tak, že se člověk zhluboka nadechne, pak se nadechne ještě kousek a poté začne pomalu vydechovat. V porovnání s ostatními dechovými cvičeními tohle na stres fungovalo nejlíp," odhalila Lucie Ráčková výsledky komparace různých dechových metod na uvolnění stresu.

Proč je důležité, aby se u kosmonautů měřil stres, a proč je to při pobytu ve vesmíru opravdu nebezpečné, prozradila analogová kosmonautka a badatelka Lucie Ráčková v Blesk Podcast: