Podcast: Přes milion vystěhovaných lidí, obří dluhy a čtvrtě pro zbohatlíky. Ztrácí olympiáda smysl?

Když se poprvé v Číně konaly letní Olympijské hry, pobývala česko-japonská dokumentaristka Haruna Honcoop zrovna v asijské zemi. V roce 2017 se do Číny vrátila a všimla si, že se po celé zemi v obrovské míře objevují rudé plakáty a transparenty zvoucí na zimní Olympijské hry v roce 2022.  

„Začala jsem se bavit s místními lidmi, kteří už nebyli tak nadšení. Dostala jsem se do kontaktu i s lidmi, kteří kvůli olympiádě byli vystěhovaní. Když si to vezmete, tak milion lidí kvůli olympiádě 2008 bylo vystěhováno. To je, jako kdybyste vzali obyvatele celé Prahy a prostě přesunuli je někam do předměstí nebo do jiných měst,“ prozradila filmařka v Blesk Podcastu, jak byla zděšená. Začala se tématem dopadu olympijských her na obyvatele a okolí zabývat víc a zjišťovala další kontroverzní informace.

Dokument Olympijský mezičas byl uveden v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava. Byl zařazen do soutěžní sekce Česká radost, kterou nakonec vyhrál snímek Světloplachost o dětech v charkovském metru na jaře 2022. Další vítěze programových sekcí naleznete zde.

Generační domy

V roce 2008 vypadal Peking dle Honcoop ještě úplně jinak, než jak ho znají dnešní turisté. Tehdy v hlavním městě Číny existovalo jen několik linek metra, přičemž velká zástavba přišla až s olympiádou, aby se rudý stát mohl předvést celému světu. „Kvůli ní se vybourala stará zástavba, původní staré tradiční domy, kterým se říká hutungy. Starý Peking, jak jsme ho ještě mohli znát, už neexistuje,“ posteskla si Haruna Honcoop, která ještě čtvrtě se stoletými rodinnými domy pamatuje.

Podcast: Hrozí Česku zákazy knih? Prozradíme i hity nejen pod stromeček

Dokumentaristka se seznámila i s čínskou lidskoprávní aktivistkou a právničkou Ni Yulan, které také zbořili dům, a proto pomáhala dalším poškozeným lidem. „Tehdy jste v Pekingu ještě mohli vidět zástupy lidí, kteří chodili na místní úřady a snažili se obhajovat svoje právo na bydlení. Všechny nakonec vystěhovali do předměstských paneláků nebo někam dál na vesnice,“ líčila osud milionu lidí. Aktivistka za svou činnost skončila ve vězení, a když v roce 2017 chtěla Honcoop mluvit s obyčejnými Číňany o dalších vystěhovaných lidech kvůli zimní olympiádě v roce 2022, báli se s ní mluvit.

Francouzské problémy

Kontroverze se nevyhýbají ani Paříži, kde kvůli plaveckému bazénu zničili zahrádkářskou kolonii. Organizátoři tento krok v dokumentu vysvětlují tím, že v této části Paříže chybí bazén, kam by mohly chodit děti plavat, kdežto odpůrci kontrují, že pro místní děti bude vstup drahý. „Velká část olympiády se bude odehrávat ve čtvrti Saint-denis, což je relativně chudá čtvrť, která už předtím byla gentrifikovaná a teďka se znovu ti obyvatelé musí vystěhovávat. Ceny nemovitostí tam totiž najednou drasticky šly nahoru,“ vysvětluje autorka dokumentu. Přesto se najdou místní, kteří odmítají své domovy opustit, a proto tam zůstávají na úkor hluku a jsou smíření s tím, že pod okny jim bude hlučet šestiproudová dálnice.

Podcast: Přes 30 let vyslýchá kriminálníky. Po pár minutách vím, koho mám před sebou, říká Müller

Peking, Tokio i Paříž se v mediálních výstupech chlubily, že olympijské vesnice budou po skončení her sloužit jako byty pro místní obyvatele. Jenže dle Haruny Honcoop s byty spekulovali developeři a nakonec je skoupili obyvatelé ze střední a vyšší třídy. Tudíž se z nich nestalo sociálně dostupné bydlení, jak bylo avizováno.

Jaký byl osud olympijských stadiónů, jaká je míra zadlužení pořadatelských států a jaké by bylo vhodné řešení pro budoucí olympijské hry, prozradila Haruna Honcoop v Blesk Podcast: