Podcast: Kundera neměl kamarády? Komunistou zůstal do smrti, říká Jan Novák

V 90. letech se u Kunderů doma odehrála neuvěřitelná scéna. Tehdy již světově proslulý a uznávaný spisovatel Milan Kundera začal skartovat veškeré své poznámky, dopisy, a dokonce zničil i deníky své matky. Proč? Podle autora knihy Kundera: Český život a doba po sobě vždy váhavý Kundera zametal stopy, neboť měl vysoký práh studu. A korespondenci mámil i po dávné milence Monice Gajdošové.

Zrození svůdce

„Byla to jeho první láska, stalinistka. Myslím si, že to byla žena, která z rozechvělého básníka udělala muže a později velkého svůdce žen,“ říká na její adresu Jan Novák. Díky této energické dámě byl Milan Kundera představen důležitým osobnostem kultury a politiky 50. let v Československu a z jejich vztahu se měly dochovat i Kunderovy vášnivé dopisy, které „ho strašily po zbytek života, protože mu je odmítla vrátit“.

„Po smrti Moniky Gajdošové v roce 98 Kundera dokonce vyslal svého kamaráda režiséra Antonína Kachlíka s jeho dcerou na Slovensko, aby pátrali po dopisech. Nikdy je nenašli a zůstala nám vzrušující představa, že tam někde ještě jsou, že se třeba objeví,“ neskrýval nadšení spisovatel, jenž po milostné korespondenci také pátral.

Kundera, komunista

Kundera a jeho blízcí se podle Jana Nováka snažili spisovatelův život vykládat určitým způsobem a některé informace zamlčeli, nebo dokonce překroutili. Novák proto ve své knize vypráví velmi podrobně již o rodičích zesnulého spisovatele a popisuje, jak vyrůstal v komunistické prominentní rodině pod velkým vlivem svého úspěšného otce hudebníka Ludvíka Kundery. Již v roce 1947 vstoupil Milan Kundera do komunistické strany. A ačkoliv ho z ní definitivně vyloučili v roce 1970, komunistické přesvědčení mu prý zůstalo až do smrti.

Zemřel spisovatel Milan Kundera: Dožil se nádherných 94 let!

„Obrátil se vůči Sovětskému svazu a vůči Rusku, které nenáviděl, včetně ruské literatury,“ připouští Kunderův životopisec, že nesouzněl s komunistickými idejemi, jak je šířila Moskva, ale levicové postoje „měl v sobě velice hluboko a vlastně mu to hodně pomohlo v jeho literární kariéře ve Francii,“ dodal Novák. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 podporoval liberální směr československého socialismu a o těchto myšlenkách pak dle Nováka psal i později ve své eseji.

Neměl kamarády

Od 80. let odmítal Milan Kundera dávat rozhovory a později zakázal i svým známým a přátelům, aby o něm mluvili. Na Moravu jezdil v 90. letech, ale vždy inkognito. Jan Novák samozřejmě jeho přátele kontaktoval a ti mu o Kunderovi ochotně vyprávěli. „Já nevím, jestli on nějaké přátele měl,“ odpověděl s nadsázkou Novák na dotaz moderátora, jestli by se chtěl stát přítelem brněnského rodáka.

Podcast: Žraloci nemají co žrát, lidi jenom ochutnávají, tvrdí fotograf Jaroněk. Paryba ho kousla do zadku

„Někdo zakázal všem o něm mluvit a já jsem pak zjišťoval, že snad s jednou výjimkou se mnou každý rád mluvil, protože v některých případech se cítili Kunderou křivě nařčení za různé prohřešky, že kupříkladu s někým o něm mluvili. On se o ty kamarády moc dobře nestaral, a proto částečně mluvili,“ dodal na závěr Jan Novák, který chystá pokračování své knihy, v níž chce zmapovat život Milana a Věry Kunderových po emigraci v roce 1975.

Jak to bylo s Kunderovým udáním v březnu 1950, proč je považovaný za misogyního autora a proč československý autor nezažil tvrdé výslechy policií jako jiní autoři, odhalil Jan Novák v Blesk Podcastu: