Podcast: Za vznik požárů v Evropě můžou drtivě lidé. Pomohlo by zavírání parků jako v USA?

Lidská paměť je velmi ošidná a málokdo si vzpomíná, jak horké byly letní dny před 5, 10 nebo 20 lety. Dle dat meteorologů nebo pracovníků z Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se celý svět oteplil o v průměru 1,2 stupně Celsia. V Česku se dle vedoucího Ústavu Miroslava Trnky blížíme k oteplení 2 stupně Celsia. "Třeba umírání smrkových lesů jasně ukázalo, že ta rovnováha je zásadně narušená. Posunuly se výškové stupně a nyní můžeme docela bezpečně ukázat, že tam, kde smrky dřív přežily, dnes nepřežijí," uvádí jeden viditelný příklad.

Také se navýšil počet tropických dnů, kdy v posledních 10 letech jich bylo v Brně v průměru 30 až 35, což by dle Trnky bylo před 40 lety naprosto vyjímečné. Se suchem, požáry či záplavami bojují lidé po celém světě. V současnosti mají plné ruce práce zachranáři na řeckých ostrovech Rhodos, Korfu nebo na chorvastkém Čiovu. Masivní požáry se ale oproti těm v minulých letech v něčem liší. Dle experta je počet požárů srovnatelný s minulými roky, pouze letos je k nim upřená větší pozornost, poněvadž plameny se rozšířují na místech, jež jsou oproti minulým rokům mnohem blíž lidským obydlím, a tudíž ovlivňují místní i turisty.

Může za to člověk

Je také mylné si myslet, že tyto masivní evropské požáry vznikají samovznícením. V odlehlejších oblastech můžeme mluvit pouze o 10 procentech případů. Čím blíž se požáry přibližují k výskytu lidí, tím i narůstá procento, že za ně může neopatrný člověk či žhář. "Čím blíž jsme nejenom sídlům, ale i cestní síti, tak roste riziko. Dle dat různých studií 95 až 99 % případů má třeba i v našich končinách příčinu v lidském chování. Ve Spojených státech i v těch oblastech, které jsou relativně jaksi málo obydlené, tak přes 80 % požárů je spojeno s činností člověka," poukazuje na tvrdá fakta Miroslav Trnka.

Požáry v Řecku: Pohotovost mají i evropské družice, snímkují postižené oblasti rychleji než normálně

Američané na základě dlouhodobých dat a informací vědí, v kterých oblastech a obdobích je riziko požárů zvýšené, a proto nemilosrdně uzavírají národní parky a tím je chrání. Podobný scénář by mohla zavést Evropa, včetně České republiky. "Myslím, že o tom je potřeba jaksi vést obecnou debatu, není to něco, co by měly parky v nejbližší době v plánu. Avšak pokud se díváme na klimatické trendy a vyhodnocujeme frekvenci požárního počasí, tak vidíme zcela jednoznačně, že přibývá ten počet dnů, kdy by požár mohl snadno vzniknout a šířit se. Začneme se dostávat do situace, kdy budeme muset uvažovat nad tím, jestli opravdu se nám nevyplatí z bezpečnostních důvodů a vlastně z důvodu zachování parků a dalších oblastí zakázat do nich přístup. Dobře totiž víme, že člověk je tvor z povahy dost neodpovědný a ta lidská přítomnost zkrátka požáry způsobuje," zamýšlí se host podcastu. 

Proč lidé nevnímají oteplování, jak za něj může Evropa se Severní Amerikou a jaký je výhled do budoucnosti, prozradil v Blesk Podcastu profesor Miroslav Trnka: