Milan Kundera byl významný prozaik, dramatik, básník a esejista. Po právu se stal v druhé polovině 20. století nejvýznamnějším českým spisovatelem, který oslovil celý svět. Ke Kunderovým nejznámějším dílům patří například romány Žert, Nesnesitelná lehkost bytí či soubor povídek Směšné lásky. V posledních dekádách života se stáhl do ústraní a mluvit chtěl jen prostřednictvím svých děl. Po vzoru Gustava Flauberta chtěl „zmizet za svým dílem a zřeknout se role veřejné osobnosti“, odmítal poskytovat rozhovory.

I dokumentární film Milan Kundera: Od Žertu k bezvýznamnosti, který přišel do kin na podzim 2021, založil režisér Miloslav Šmídmajer (63) na svědectvích Kunderových přátel, jako jsou Milan Uhde (86) a Karel Steigerwald (78), nebo na francouzské straně Yasmina Reza (64), Bernard Henri-Lévy (74), Jean-Claude Carrière (†89) nebo Antoine Gallimard (76). Ve filmu se sice objevil i sám Kundera, ale jen v záznamech francouzské televize.

Milan Kundera patřil k výrazným postavám politické oblevy 60. let a také k těm, kterým bylo po sovětské invazi do Československa v srpnu 1968 brzy zakázáno vydávání děl. Po emigraci do Francie v roce 1975 se stal jedním z kmenových autorů pařížského nakladatelství Gallimard. Česky jeho tvorbu vydávalo exilové nakladatelství 68 Publishers manželů Škvoreckých.

Nositel řady ocenění navštívil po listopadu 1989 několikrát Československo i Českou republiku, stále ale žil s manželkou Věrou v Paříži. Od 80. let psal své knihy ve francouzštině, a pro část veřejnosti je tak znám spíše jako francouzský autor s českými kořeny. V roce 1979 byl zbaven českého občanství, které dostal nazpátek až v roce 2019.

Od roku 1975 tedy sice žil ve Francii, Češi však na něj a jeho odkaz nezapomínali. Řada z jeho knih byla zfilmována a tento rok, konkrétně 1. dubna 2023, se v Brně otevřela „jeho“ knihovna. Ani on na svou vlast nezanevřel - v roce 2020 daroval sbírku svých knih a archiv Moravské zemské knihovně a také konečně povolil překlady svých francouzsky psaných knih do češtiny. 

V roce 2008 byl Kundera nařčen západním agentem, že v roce 1950, dva roky po nástupu komunistů v Československu k moci, údajně udával. Milan Kundera to tehdy rozhodně popřel a po Respektu, který to otiskl, požadoval omluvu. Časopis mu ale nevyhověl. Kundera kvůli článku, který spisovatele i jeho ženu „zdravotně zničil“, sice uvažoval o žalobě, nakonec ale od ní upustil. 11 světově známých spisovatelů poté odsoudilo „očerňovací kampaň“, která byla podle nich proti Kunderovi vedena.