Od devadesátých let odmítá Milan Kundera dávat rozhovory, ale pro Šmídermajerův rozhovor souhlasil. Nový dokument totiž obsahuje různorodou směs filosofů, spisovatelů a dalších osobností, jež dílo Milana Kundery ovlivnilo nebo se s ním dokonce přátelí. Získat přístup k samotnému spisovateli nebylo podle Miloslava Šmídmajera snadné a musel si nejprve získat důvěru moravských přátel Kundery, za nimiž pár z Francie roky tajně jezdil. Na první rozhovor do rezidence Kunderů režisér nikdy nezapomene!

Brno, oplatky a vtipy

„Zavolal jsem na pevnou linku, vzala to paní Kunderová a říkala, že se se mnou bude bavit, jen potřebuje minutku a ukázala Milanu Kunderovi, jak má míchat omáčku. Bylo vidět, že nemíchal dlouho, jestli někdy míchal, a jak chodila kolem a mluvila se mnou, tak on do té debaty vstupoval,“ popisoval svůj první rozhovor s Kunderovými. Stihli během toho probrat, kdo z Francie by mohl v dokumentu ještě vystoupit nebo že by Kundera svěřil román Slavnost bezvýznamnosti světovému filmaři Federicu Fellinimu. Což byla nadsázka, protože Fellini je již přes 18 let po smrti. „Paní Kunderová pak přišla po tři čtvrtě hodině a řekla, že mají po obědě. Což je dobrá zpráva, protože podle toho, jak to komentovali, jsem věděl, že mají smysl pro humor,“ popsal Šmídmajer, jak světoznámý spisovatel připálil oběd.

Dobrá nálada slavný pár neopustila ani ve chvílích, kdy došlo k osobnímu setkání. Podle Šmídmajera je stále baví český humor, a tak na něm vyzvídali nějaké nové vtipy nebo co je v Česku aktuální. „Chtěli vědět, co nového se postavilo v Praze a Brně,“ komentoval první setkání Šmídmajer. Pro Věru Kunderovou při dalších návštěvách pak vezl „věžáky“ lázeňských oplatků, které prý miluje.

Čech jako Forman

V listopadu 2019 bylo Kunderovi vráceno české občanství, které mu před 40 lety vzal komunistický režim. Spisovatel však disponuje i francouzským občanstvím a do Česka se odmítl po sametové revoluci vrátit. Dlouhé roky také nechtěl do češtiny překládat své francouzské romány, a tak se vyskytla řada spekulací, že Česko a Čechy nemá rád a na rodnou zemi zanevřel. To však Šmídmajer vyvrací: „Myslím si, že je Čech, stejně jako Miloš Forman byl Čech jako poleno. Pořád mluví moravským nářečím,“ řekl dokumentarista. 

Podle Šmídmajera je Kundera perfekcionista a řeší v překladech i jedno změněné slovo. Dlouho tedy trvalo, než našel důvěryhodného překladatele do češtiny, kterým se stala Anna Kareninová a dluh postupně dohání. O návratu do republiky mluvila Věra Kunderová v roce 2019 pro literární časopis Host, pro nějž sdělila, že nemožnost návratu si uvědomila v roce 2008, kdy vyšel v Respektu článek o údajném udání Milana Kundery v roce 1950. „Když dosáhnete světovosti, tak už se nechcete vracet, do těch malých vod, kde o vás třeba píší ošklivé věci. Kdyby byli Kunderovi o dvacet, třicet let mladší, tak se do Česka vrátí,“ uvedl Šmídmajer v podcastu.

Brněnský rodák Milan Kundera od poloviny padesátých let výrazně zasahoval do českého kulturního života. Básník a dramatik vyučoval na pražské FAMU Dějiny literatury, na něž docházela celá generace filmařů tzv. Československé nové vlny. V roce 1963 mu vyšel povídkový soubor Směšné lásky a o čtyři roky později byl publikovaný zásadní román Žert. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa nesměl Milan Kundera své texty zveřejňovat a v roce 1975 emigroval do Paříže, kde zůstává dodnes.

Co si myslí Šmídmajer o údajném Kunderově udání, a proč už do Česka spisovatel nejspíš nikdy nepříjede, prozradil režisér v Blesk Podcast:

Video
délka: 30:43.84

Blesk Podcast: Kundera je Čech jako poleno, tvrdí dokumentarista Jiří Marek

Fotogalerie
21 fotografií