9°C
Podcast: Karel Schwarzenberg si nemohl vzít ani psy, říká odborník. Jak jsme si zničili šlechtu?
Video se připravuje ...
Pro českou šlechtu bylo 20. století velmi kruté. Při zrodu republiky v roce 1918 přišli o šlechtické tituly a řády, později jim sebrali velkou část majetků a pozemků, a kdo přežil druhou světovou válku, v následujících letech utekl před komunisty. Jak šlechta rozdávala nábytek a jak smutné bylo loučení desetiletého Karla Schwarzenberga s milovanými pejsky, prozradil v Blesk Podcast odborník Zdeněk Prázdný.
Během 19. století hrála česká šlechta důležitou roli v podpoře vlastenců a jejich aktivit. Jenže místo pochval a vyznamenání zažili při vzniku samostatného Československa šok! Dne 18. prosince 1918 vešel v platnost zákon rušící šlechtické tituly a řády, o rok později během pozemkové reformy jim byla sebraná značná část pozemků. Císařská rodina Habsburků přišla v Československu o všechno a podle Zdeňka Prázdného z Českého královského institutu se majetek bral i sirotkům!
Ani fotku rodičů si nevzali
Po zavražděných Ferdinandu d'Estem a Žofii Chotkové zůstaly tři děti, které se ale nehonosily slavným rodovým příjmením, nosily jméno Hohenbergové. Podle Prázdného nebyly ani nositeli dědických císařských práv. „Tyto malé děti ztratily své rodiče, na základě zákona přišly o veškerý majetek, o domov a musely se vystěhovat do Rakouska, přestože byly potomci českého rodiče. Mohly si s sebou vzít dvacetikilový kufr a nesměly v něm mít víc, jak jedny boty. Dokonce jim komisaři nedovolili vzít si cennosti, ani památky a rodinné fotografie ze stolu. Vše museli zachovat, jak bylo,“ popsal nucený odsun za první republiky.
Během protektorátu Čechy a Morava za druhé světové války se platnost části prvorepublikových zákonů pozastavila a platilo to také pro zákon o užití šlechtických titulů. Někteří členové významných rodů s nacisty kolaborovali, jiní podporovali odboj a jiní skončili v koncentračních táborech. Po návratu Edvarda Beneše byl některým rodům vrácen majetek, jiní o něj přišli. Přesto bylo úplně všem po únorovém puči v roce 1948 vzato úplně všechno.
Pálili a rozdávali majetek
Podle Prázdného rodiny dokonce věci a vybavení rozdávaly svým zaměstnancům, protože nevěřily, že se někdy vrátí. „Biedermeierovské soupravy, obrazy byly vyhazované z oken a zapalované na nádvoří. Tehdy shořelo neskutečné množství památek,“ popsal zběsilé dění ředitel Českého královského institutu.
Odejít musel také kandidát na prezidenta a čestný předseda strany Top 09 Karel Schwarzenberg. V roce 1948 mu bylo necelých 11 let a zažil srdcervoucí loučení: „Mladý kníže měl dva lovecké psy, s nimiž se procházel kolem Vltavy, ale když odcházel, musel je na zámku v Orlíku zanechat. Sám jsem pejskař a nedokážu si představit, jak se asi cítil, když nevěděl, co je tady čeká,“ soucítil s Karlem Schwarzenbergem odborník.
Co dělá česká šlechta v současnosti nebo jak si úředníci obhlíželi majetek Habsburků pro ministerstva a prezidenta, prozradil v Blesk Podcast Zdeněk Prázdný:
Video Blesk Podcast: Karel Schwarzenberg si nemohl vzít ani psy, říká odborník. Jak jsme si zničili šlechtu?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Autor nepochybně nechtěl vyvolat soucit, Ikdyz i to by nebyl zlý úmysl.
Z článku pro mě plyne message, ze byla obrovská chyba nově vzniklé republiky zbavovat se starých funkčních elit v době kdy nové elity neexistují nebo nefungují!! Tuto chybu neudělalo např. Německo, Švýcarsko, Francie nebo Itálie.
Existence zemské šlechty je potvrzením ze patříme mezi historické evropské národy.
Chtít odčinit jednu křivdu jinou křivdou nemůže fungovat a čas nám dal za pravdu.
Šlechta byl fenomén doby, kde zanikla tam byla nahrazena chaosem a bezpravím se kterým se potýkáme dodnes. (malost, korupce, rovnostářství a další )
Z článku pro mě plyne jedno velké poučení, návrat k monarchistickemu systému, obnovení šlechty jako nositelky tradic a morálky. To všechno jako obranu před radikalizaci ulice.
Dehonestátoři, krytí anonymitou, budou hlásat jinou písničku ale věřím tomu ze většinový názor se mnou bude souhlasit