1°C
Podcast: Tradiční oslava Martina. Na dobré mladé víno si raději počkejte, radí znojemský vinař
K svátku svatého Martina 11. listopadu neodmyslitelně patří ochutnávka prvního letošního vína a pečená husa. Podle vinaře Martina Vajčnera z Hodonic na Znojemsku se ale vyplatí počkat si pár měsíců až víno dokončí přirozený proces. Svatomartinská vína jsou totiž hojně ovlivněná moderními zásahy. Co si tedy na podzim otevřít, proč upřednostňuje naturální vína, a proč je téměř nadlidský výkon nyní koupit vinici na Znojemsku, prozradil Martin Vajčner v Blesk Podcast.
Stále více milovníků vína se začíná zajímat o vznik jejich oblíbeného moku a upřednostňuje naturální vína. Mezi "naturalisty" patří také Martin Vajčner, který pochází ze starého vinařského rodu. Dědečci byli vinaři a tatínek Pavel Vajčner vede úspěšnou firmu Znovín. Martin proto mezi sudy a řádky vinné révy vyrůstal a nelze se nedivit, že se stal vinařem, someliérem a pracuje na Ústředním kontrolním a zkušebním zemědělském ústavu, kde ve vinařském oddělení zkouší pěstování nových nebo zahraničních odrůd. Z vinohradu v práci, tak jezdí na vinohrad pro zábavu a přivýdělek.
Svatomartinská vína, která se od 11. listopadu dostávají na pulty, jsou podle něj hojně ovlivněná moderními zásahy. On oproti tomu preferuje vína bez zásahu chemie a sám dohlíží na celý přirozený proces ve sklepě. "Dle mého názoru je celkem nepřirozené, když máte v září hrozny ve vinici a v říjnu už z toho máte hotové víno v lahvi. Vyčištěné, vyčiřené, vyfiltrované. Je to podle mě hodně ovlivněné víno a to je přesně to, co nechci dělat," říká k Svatomartinským listopadovým vínům. Podle něj je lepší si na dobré, mladé víno počkat třeba na leden, únor, březen, kdy je větší záruka, že vinaři neurychlili celý proces. Mezi tradiční mladé odrůdy vín patří třeba Müller Thurgau, Muškát moravský, mohou to být i růžová vína nebo červená vína třeba z odrůdy svatovavřinecké
"Zákazníkům, kteří vyhledávají mladá vína bych spíš doporučil, aby vyzkoušeli víno, které se nazývá petnat nebo-li pétillant naturel, což v překladu znamená přirozeně perlivé. Je to mladé víno, které dokváší v lahvi. Řekl bych, že je to víno v přirozené formě a není ovlivněno nějakými moderními technologickými zásahy. Má správnou chuť, ucítíte jemné kvasnice, lehce perlí a jsou cítit primární hroznové tóny," přidal tip pro nedočkavce.
Šípek ničemu nevadí
Martin se stará o necelé tři hektary vinic, které udržuje v BIO režimu. Což znamená, že bobule neošetřuje chemickými pesticidy a je šetrný i k rostlinám v jejich okolí. Důkazem je třeba vinice na Kraví hoře: "Je to vinohrad, který byl vysázený v roce 1970 a než jsem si ho vzal na 30 let do nájmu, tak byl přes deset ladem. Neprobíhaly tam žádné práce, vinice se nechala zarůst. Rostly tam akáty, šípky, komplet to zarostlo, popadaly sloupky a dráty. Říkali jsme si, že je to škoda, hlavy byly v pořádku, tak jsme to přes celé léto po práci dávali do kupy," vzpomíná na těžkou dřinu. Nakonec ale obnovil starý vinohrad s letitým veltlínem, šípky a akáty nechal v okolí dál růst a můžete je rozpoznat v chuti jeho naturálního vína.
Koupit udržovanou, novou vinici na Znojemsku je podle Martina Vajčnera v současnosti velký problém, protože je o ně velký zájem a vybudovat novou vinici, je nejenom kvůli suchu složité. "Připravit plochu pro vinici chce zkušenosti i cit a trvá to i několik let. Musí se správně vyhnojit, dát do ní předplodiny, které zásobují půdu prvky jako hořčík, fosfor, vápník, dusík a podobně. Půda musí být živá, aby citlivé sazenice révy dokázaly vytvořit zdravé kořeny a dobře rostly," jmenuje úskalí.
Proč staří znojemští vinaři dobře věděli, že se mají držet jen několika prověřených odrůd a jak se dělá víno v nádobě kvevri, prozradil vinař Martin Vajčner v Blesk Podcast:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.