Podcast: Romové osvobozovali Slovensko, tvrdí dokumentaristka. Jejímu pradědovi gestapo vyvraždilo rodinu
Tragický příběh pradědečka Very Lackové se předává v rodině z generace na generaci. Ján Lacko byl jeden z romských vězňů v koncentračním táboře, podařilo se mu však utéci a přidal se k partyzánům. Jenže nacisté jej chytili a nechali zavraždit jeho matku, ženu a čtyři dcery včetně dvouměsíčního miminka. Vera o romském odboji natočila dokument „Jak jsem se stala partyzánkou“ a její činnost podpořila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
U našich východních sousedů hraje Slovenské národní povstání v roce 1944 důležitou kapitolu dějin. Historikové často uvádí, že kdyby k němu nedošlo, bylo by Slovensko souzené spolu s Německem a Itálií. Slováci si proto připomínají statečné členy partyzánů a natočili o jejich skutcích i řadu filmů.
Málokdo ale ví, že členy odboje byli také Romové, kteří se podle Very cítili být Slováci a v největších dobách nouze se připojili ke svým spoluobčanům, protože také chtěli žít ve svobodné zemi. „Romů, kteří se zapojili do odboje bylo daleko víc a není to jen historie Slovenska, ale také Česka, Maďarska, Francie, zkrátka všude, kde probíhal protifašistický odboj,“ říká dokumentaristka, která čtyři roky pátrala po osudech Romů v protifašistickém odboji. Od 11. listopadu vstupuje její snímek do českých kin.
K bádání a natočení dokumentu ji inspiroval osud jejího pradědečka Jána Lacka: „Byl několik let vězněn v pracovním táboře v Dubnici nad Váhom, který se později stal i koncentračním táborem. Z archivů jsem se dozvěděla, že z něj utekl a zapojil se do odboje. Později ho ale chytili,“ popisuje rodinou historii. Gestapo pak přišlo v listopadu 1944 kvůli podezření z napomáhání partyzánům do jeho domu v Dolném Turčeku, kde žila jeho matka Mária s manželkou a čtyřmi dcerami. Členové gestapa je vedly hlouběji do lesa: "Matka Jána cítila, že je něco špatně a tak trhala peří z peřinky miminka, aby nechala stopy, podle kterých je někdo mohl najít," převyprávěla rodinný příběh Vera. Němci všechny ženy zastřelili a nechali je v lese. Podle rodinného vyprávění se Ján vrátil a našel prázdnou chalupu, vydal se svou rodinu hledat a díky cestičce z peří našel jejich těla.
Průvodci po lesích
Později se Ján znovu oženil se ženou, které během války zavraždili nacisté manžela. Měli spolu tři děti, ale bolestná ztráta v rodině zůstávala: "Nemohl o tom moc mluvit. Vždycky se při vyprávění rozplakal. Tížilo ho to celý život," popisovala trauma pradědečka, který zemřel před tím, než se Vera narodila.
V dokumentu pak odhalila životní osudy dalších tří partyzánů, ale během bádání narazila na více Romů, jejichž rodiny se zapojili do odboje. Podle Very byly pro fašistické bojovníky kupříkladu cenní tím, že společnost je historicky odsouvala na okraj společnosti, nebydleli v obcích, ale často u lesů a na úpatí hor, proto tyto oblasti dokonale znali. Pomáhali tudíž partyzánům pohybovat se po krajině, oproti nacistickým vojskům nebo Gestapu tak měli velkou výhodu znalosti prostředí.
Jaké další životní osudy partyzánů Vera Lacková objevila, proč bude dokument na Slovensku kontroverzní a co jí o její snaze řekla Zuzana Čaputová, se dozvíte v Blesk Podcast:
