Kundera slaví 90. Známý spisovatel zapírá vlast a „dělá cavyky“

  • Autor: Kateřina Kadlecová,Reflex.cz - 
    1. 4. 2019
    08:20

    Milan Kundera 1. dubna slaví 90. narozeniny. Spisovatel dlouhodobě nekomunikuje s médii, straní se veřejnosti, pět let nepublikoval žádné dílo, ale zároveň je pro své kvality vykládán ze všech stran. Podrobně se mu věnuje časopis a web časopisu Reflex, který oprášil své desatero o tom, proč Češi Kunderu nevnímají jednoznačně pozitivně.

    Češi dílo svého nejproslulejšího spisovatele obecně neznají. Po letech od Kunderovy emigrace a v souvislosti s jeho rezignací na užívání mateřštiny v procesu tvorby ho vlastně už ani nepovažujeme za svého, pokud se jím tedy zrovna nechceme chlubit před zahraničními turisty podobně jako Franzem Kafkou. Na hodnotě Kunderova díla tento přístup pranic nemění, na jeho tuzemské popularitě ano.

    Podívejme se na desatero důvodů – protože desatera a žebříčky, to my rádi –, proč toho neznámého Francouze mnozí z nás nečtou, pokud nemusejí. Je vlastně s podivem, že osobnost a dílo muže, jenž se tolik snaží zůstat ve skrytu, vzbuzují takové emoce, že se detaily jeho udavačské causy zkoumaly a v médiích probíraly deset let nebo že jeho půlstoletí stará kniha po pět týdnů od svého druhého českého vydání okupovala jedno ze dvou čelných míst žebříčku prodejů beletrie.

  • 1.Blokuje překlady do češtiny

    Milan Kundera nedělá nám Čechům naschvály – on jen bojuje za kvalitu převodů knih, na nichž léta pracoval, a my mu to ve své ješitnosti máme za zlé. Ne, nejspíš si na nás nezasedl. Dnes sedmaosmdesátiletý spisovatel jednoduše nemá čas ani chuť k tomu, aby své francouzsky psané romány sám převedl do mateřštiny, a dobře ví, že nikdo jiný to neudělá tak, jak by to napsal on.

    Takže od Nesmrtelnosti, posledního románu psaného Kunderovou rodnou řečí (i tak ovšem český originál vyšel až tři roky po překladu do francouzštiny, v roce 1993), nemají Češi nevládnoucí některým ze světových jazyků, do nichž Kunderova díla překládána jsou, možnost si přečíst ani Pomalost (1995), ani Totožnost (1998), ani Nevědění (2000), ba ani poslední Kunderovo beletristické dílo, Oslavu bezvýznamnosti (2013). Přesněji řečeno – nemají možnost si je přečíst, pokud nevezmou za vděk pirátskými, amatérskými, dílo devastujícími přebásněními běhajícími po síti.

    Milan Kundera je znám tím, že veškeré překlady svých děl pečlivě kontroluje – od té doby, co roku 1975 emigroval do Francie, kde tehdy se zděšením přečetl převody svého románu Žert do světových jazyků a začal proti nim psát protestní dopisy. „Celé reflexívní pasáže byly vypuštěny, odstavce vyškrtány, pořadí kapitol zpřeházeno, styl posunut do jiné emotivní roviny a řada výrazů tlumočena zcela falešně,“ uvádí ve své knize Umění románu z roku 1986. Právě v tomto období postupně stylisticky přepracoval starší francouzské překlady svých českých románů, aby se pod ně vůbec mohl podepsat.

    Spisovatel Milan KunderaSpisovatel Milan Kundera | profimedia

  • 2.Zapírá svou vlast

    Do České republiky, přesněji do ­rodného Brna, jezdí velmi zřídka a inkognito. Má k hořkosti jistě své důvody – v roce 1979 byl zbaven státního občanství a jeho publikace u nás nesměly až do listopadové revoluce vycházet. Zúčtoval s Česko­slovenskem, jeho šedivostí a přízemností už v románu Valčík na rozloučenou (1972), jehož hlavní hrdina emigruje.

    Ve Francii se k tématu emigrace vrací ve svých zřejmě nejslavnějších románech, Knize smíchu a zapomnění (1979) a Nesnesitelné lehkosti bytí (1984). Není divu, že požaduje, aby byl vnímán jako francouzský autor a jeho dílo hodnoceno v kontextu tamní literatury.

    Spisovatel Milan Kundera (vlevo)Spisovatel Milan Kundera (vlevo) | profimedia

  • 3.Pan Tajemný – nač ty cavyky?

    Nikdo ze spisovatelových českých přátel si netroufá prozradit jeho pařížskou adresu ani číslo faxu, oficiálních akcí se Milan Kundera až na velmi řídké výjimky neúčastní. Svůj osobní život s nikým neřeší, s někým z pečlivě vybraných šťastlivců (a mluvíme tu o lidech typu prvotřídních spisovatelů Philipa Rotha a Iana McEwana) se k rozhovoru setká jednou za uherský rok a výhradně nad otázkami díla a tvorby, nikoli svého života.

    Podle jeho vykladače britským studentům, univerzitního učitele působícího v Glasgowě Jana Čulíka, „je nepochybně ovlivněn českým strukturalismem, který tvrdí, že literární texty by měly být vnímány jen samy o sobě, jako uzavřené znakové struktury, bez vlivu mimoliterární skutečnosti“.

    Další zajímavosti o Milanovi Kunderovi čtěte na webu Reflex.cz

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

tomik007 ( 2. dubna 2019 15:00 )

VTIPNA BYLA ta jeho schuzka s dervishem

Jan Brandis ( 1. dubna 2019 10:35 )

Každýho věc. Třeba až to na něj přijde, tak bude chtít hodit pod Českou zem.

ma-ka ( 1. dubna 2019 10:28 )

Tak je mu dnes 90 nebo 87??? Nemeli byste si to ujasnit? Je mu každopádně dost ma to, aby mel svy mouchy a podivksoti. Tak ho nechte byt a je klid. Akorát člověka zarazi - to o tech překladech nevěděl? 😆 By se divil, jak se tady co překládá..... No tak at si nechá sve knihy napsané ve francouzštině. O co kde? Kdyby po nich někdo prahl, tak se i francouzsky nauci. A vbrzku, po smrti, to uz on nebude mit ve sve moci, co kdo z jeho dila do jakého jazyka jak přeloží,tak co. Do te doby je ale autor on, at si s tim dela, co chce. Jeho právo,jeho volba.

luppe ( 1. dubna 2019 10:19 )

No chleba kvůli tomu, že se stráni nezdrží, tak ať si dědek ješitnej škubne. Jen malost nedokáže odpouštět!!!!

Tara-Tara ( 1. dubna 2019 09:26 )

necpěte nam porad sem nejakeho Kunderu.....udelal to tak, aby ho skoro všichni cesi neznali, tak co se s nim zabývat ? nechybi mi

Zobrazit celou diskusi
Další videa