Co způsobilo implozi ponorky Titan: Praskliny, vadné sklo nebo elektrický zkrat?
Ve středu u kanadských břehů přistála loď s vyzdviženými troskami podvodního plavidla. Docent z anglické univerzity poskytl možné náhledy na to, co zapříčinilo zničení turistické ponorky, na jejíž palubě zemřelo pět osob. Byl Titan poničený již před vyplutím? Co značí praskliny na jeho povrchu? Stojí za katastrofou špatné elektrické rozvody?
V pondělí 19. června soukromá společnost OceanGate Expeditions oznámila, že ztratila kontakt s plavidlem mířícím k vraku lodi Titanic. Od té doby světová veřejnost napjatě sledovala, zda se pětičlennou posádku podaří včas najít. O několik dní později však záchranný tým objevil ponorku rozmetanou na kusy ležící na oceánském dnu.
Deník The Sun oslovil docenta z fakulty strojního a námořního inženýrství na Plymouthské univerzitě, aby se k dosavadnímu vyšetřování vyjádřil. Dle doktora Jaspera Grahama-Jonese za selháním stálo hned několik faktorů.
Stav před vyplutím
Dle všech dostupných informací se zdá, že plášť ponorky obří tlak nevydržel a implodoval. „Během zkoumání je potřeba odlišit tři typy: ponorka před vyplutím, během imploze a po ní,“ uvedl Graham-Jones. Zatím nelze určit, zda bylo plavidlo poškozené již na začátku cesty. Lze však předpokládat, že se v některých částech nacházely praskliny. Dle doktora se mohly vyskytovat v různých titanových a uhlíkových komponentech.
Místa ohybu
Doktor Graham-Jones vysvětlil, že vyšetřovatelé se budou nejvíce soustředit na trhliny, a to v místech ohybu kovu, ale i ve spojích. Moderní technika dokonce dokáže určit, v jaké části došlo k poruše nejdříve.
Drobné rýhy
Z těchto míst pak vedou podélné rýhy. Právě z nich lze vyčíst, jak se kov postupně ohýbal a jak celkově imploze probíhala. „Každý proužek ukazuje vzdálenost mezi jednotlivými cykly namáhání a čas do kritického porušení,“ vysvětluje dále docent. Vedle posloupnosti musí inženýři určit i to, jaká síla rýhy způsobila.
Vadné sklo
Soukromá společnost nikdy nezískala povolení na to, aby sestrojené plavidlo sestoupilo do hloubky 3,8 kilometrů pod hladinu moře, kde se vrak zaoceánského parníku zhruba nachází. Je tedy možné, že čelní sklo nemuselo tlak vydržet a mohlo prasknout.
Kabeláž
Potrubí vedoucí různé dráty budou rovněž důležitá k prozkoumání. Zároveň je potřeba být při sběru trosek opatrný, aby nedošlo k jejich dalšímu poškození, upozornil expert. Nesprávná manipulace může zapříčinit další poruchu materiálu a zkreslení výsledného obrazu.
Elektrický zkrat
„Do elektroinstalace se mohla zvnějšku dostat voda a způsobit tak elektrický zkrat,“ sdělil Graham-Jones. Ponorka se opakovaně nacházela v slané vodě. Některé části proto mohly korodovat a umožnit vniknutí vody.
Nadměrná teplota
Vyšetřovatelé budou také hledat známky nadměrného zahřátí. Budou muset odlišit, jaký vliv na materiál měla koroze, tlak a právě teplota. Všechny veličiny se určitou měrou podílely na finální implozi.
Jojo a debilní lidi