Viděl jsem ho prchat se stovkami milionů dolarů, říká o afghánském exprezidentovi jeho generál

Generál Šarífí býval před tím, než v létě Tálibán obsadil Afghánistán, velitelem speciální vojenské jednotky, která se starala o zajištění osobní bezpečnosti teď už bývalého prezidenta Ašrafa Ghaního. Jednotka čítala 1 500 členů. Časy její slávy jsou s převzetím moci Tálibánci už mnoho týdnů pryč – nyní jde naopak generálovi o holý krk.  

Šarífí sloužil afghánským prezidentům celé dvě desítky let, co vláda spolupracovala se spojenci. Před Ghaním velel i jednotce předcházejícího prezidenta Hamida Karzáího. Celá léta byl placen z amerických peněz a všechno pro něj vypadalo růžově. Nyní je uprchlíkem ve vlastní zemi, zatímco Ghaní si údajně užívá nakradených peněz v emigraci ve Spojených arabských emirátech, napsal Daily Mail.

Zemřela opičí celebrita Ndakasi: Gorila se proslavila fotkou se strážcem národního parku

Rozhovor s generálem ve sklepě

Život se mu otočil o 180 stupňů už 15. srpna, kdy ze země prezident Ghání před tálibánci uprchl. Šarífí tvrdí, že jako velitel prezidentovy ochranky má důkazy, které Gháního usvědčují z toho, že pláchl se stovkami milionů dolarů státních peněz. „Mám k dispozici záběry z bezpečnostních kamer,“ vysvětlil exkluzivně reportérům Daily Mail, kteří se s Šarífím počátkem října spojili, a dokonce s ním osobně mluvili v jeho tajné sklepní skrýši v Džalálábádu.

„Záběry jsou přímo z prezidentského paláce a jasně ukazují, že jistá osoba z afgánské národní banky osobně prezidentovi přináší zavazadla se stovkami milionů, možná až miliardami dolarů uvnitř. Té bagáže bylo hodně a byla těžká. V ní nebyla rýže,“ dodal bývalý generál hořce a poplácal pytle s rýží, spolu se kterými prý je ve sklepním útočišti zavřený už pěkných pár týdnů. 

Onoho osudného 15. srpna se Šarífí dostavil na ministerstvo obrany v Kábulu, kde měl dohlédnout na bezpečnostní kontrolu před očekávaným příjezdem prezidenta. Pak mu ale zavolali, že prezident místo na ministerstvo odjel na letiště. „Ministr obrany také utekl. Stejně tak můj šéf a celá prezidentova blízká rodina a jeho suita,“ vzpomíná Šarífí. Poznání, že prezidentovi nebyl tak blízko, jak se po celou dobu své služby domníval, na něj dopadlo jako železné kladivo. 

Ostuda v Thermalu měsíc po slavnostním otevření: Koupání na staveništi!

Prezident své spolupracovníky, včetně velitele jeho osobní jednotky, zanechal jejich osudu. Aspoň tak vnímá počínání bývalého prezidenta právě Šarífí, který se cítí být zrazen nejen prezidentem, ale i západními spojenci, kteří mu nepomohli dostat se ze země. „Prezident nám nikdy ani slovem nenaznačil, že se chystá odjet. Prostě utekl a nechal nás ve štychu,“ říká o křivdě Šarífí.

Pomoci se dovolával marně

Bývalý velitel reportérům kromě mnoha fotek, na nichž je s nejvyššímu představiteli země, a dalších dokumentů, také ukázal e-maily, jejichž prostřednictvím komunikoval s britským ministerstvem obrany a poslancem Johnnym Mercerem. S tím se podle jeho vlastních slov měl dříve i osobně setkat a spolupracovat s ním. Podle Daily Mail však Mercer toto tvrzení odmítá – s generálem Šarífím se prý v životě neviděl. 

Generálovy osobní e-mailové prosby o odvoz z Afghánistánu do bezpečí proto nebyly nikdy vyslyšeny. Šarífí z britského ministerstva dostal jen obecnou odpověď, že individuálními prosbami se bez ověření na ministerstvu nemohou zabývat. Získat ověření se ale Šarífímu ani do konce srpna, kdy ze země odletělo poslední spojenecké letadlo se spolupracovníky armád NATO, nepodařilo.       

Drsná bitka v Mladé Boleslavi očima svědkyně: Vzduchem lítaly chomáče vlasů, zuby a žena křičela, že je těhotná

Je na něj vypsaná vysoká odměna

Bývalý generál tak dál čeká, jestli ho tálibánci nakonec v jeho úkrytu nevyčmuchají. Jeho fotku zná každý Afghánec. Tálibán si dal velkou práci, aby visela všude lidem na očích. „Byl to speciální strážce prezidenta, má u sebe 300 střelných zbraní, víte-li něco o jeho místě výskytu, informujte neodkladně Islámský emirát Afghánistán,“ stálo pod fotkami jeho obličeje. 

Tálibánci slibují tomu, kdo je přivede na jeho stopu, milion afghání, tedy 300 000 korun. Což je učiněné jmění v zemi, kde 90 procent lidí přežívá za méně než v přepočtu 50 korun denně. „Nemám 300 zbraní, jak Tálibán tvrdí, mám jen jednu pistoli a jeden náboj v ní. Pokud mě Tálibán najde, zastřelím se. Kdyby mě chytili, stejně mě zabijí,“ vidí před sebou nehezkou budoucnost Šarífí.

Dokud ho ale někdo nedostane pryč, nebo si pro něj nepřijdou ozbrojenci, nezbývá mu, než čekat dál ve sklepní místnosti s úzkými okny u stropu. Dům nad sklepem trochu kupodivu obývá i jeho přísně hlídaná 14členná rodina, včetně jeho manželky a tří dětí. Šarífí se děsí – a jeho rodina s ním – okamžiku, kdy před domem v zapadlé části města zastaví jedno z terénních aut, které Tálibán ukořistil Američanům (podle zvuku ho bezpečně pozná). Pak bude vědět, že se jeho čas naplnil. 

Ruská továrna na mučení: Uniklé záběry ukazují, jak zde vězně znásilňují a močí na ně