Závidí se paštika, balení vody navíc nebo „sprcháč"! Eva z Mikulčič popsala špehování sousedů
Závistivé pohledy, klepy a špehování, kolikrát si kdo ze sousedů už byl pro vodu, jídlo nebo prášek na praní. Takovou situaci na sociálních sítích popsala obyvatelka tornádem zdevastovaných Mikulčič Eva. Stejnou zkušenost mají i další zdejší obyvatelé. A jiní už se proto bojí pro pomoc, které je připravené ohromné množství, přijít. Co na vzniklou situaci říká psycholožka Alexandra Hrouzková?
„Jako vážně se tu v obci začíná rozjíždět závist? Ta si vzala prášek na praní, ta jar a ta už dvě mýdla? Ten má střechu a ten latě? Nechcete se trochu zamyslet, než o někom řeknete, že si vzal jídlo - třeba ho někomu nesl, kdo nemá čas si zajít. Ten už dva balíky vody - třeba ji nesl řemeslníkům,“ popisuje v příspěvku na sociální síti naštvaná obyvatelka.
„Sklady jsou přecpané hmotnou pomocí a lidé se bojí zajít pro něco na kulturák, aby nedošli do řečí. Myslím si, že není správný čas na tyhle řeči,“ zlobí se dál Eva, která pomáhá dobrovolníkům tím, že jim přináší jídlo a pití.
Hlavně nepřijít do řečí
Stejnou zkušenost má i paní Helena, sama přitom přišla o střechu nad hlavou. „Z ledničky, z mrazáku vše pryč, agregát jsme dostali jedni z posledních, manžel v nemocnici, dcera od rána do pozdní noci na kulturáku, a přesto máme obavy pro něco jít, aby někdo neřekl, že toho zneužíváme,“ popsala své obavy Helena s tím, že řemeslníkům její dcera raději zajela koupit večeři do sousední Lužice, aby nepřišli do řečí.
„Myslím, že by měl každý jednat podle svědomí, jestli to potřebuje, a nedělat si třeba zásobu. Jsou v tom i emoce, nedovedete si představit, co prožíváme,“ zamýšlí se zoufalá obyvatelka Mikulčic.
Vyžírka a závistivé povahy
Z celé situace jsou nešťastné i další obyvatelky zničené obce. „Mamka mi dnes říkala, že se cítila jak vyžírka. Ač nemá poškozený dům, dělá materiální spojku všem blízkým. Proto mi přijde neuvěřitelné, že někdo sleduje, kdo a kolikrát si na kulturní dům zajde,“ píše Iva.
Podle dalšího diskutujícího Jiřího za vzniklou situaci může i to, že od řádění tornáda už uběhl celý týden. „Největší panika a šok opadl. Teď se opět u některých objevuje jejich povaha. Jen co se dostanou z nejhoršího, tak se objeví jejich závistivé já,“ soudí muž.
VIDEO: Úterní demolice domu v Mikulčicích
Psycholožka Mgr. Alexandra Hrouzková, Ph.D
Nová situace je pro závistivce ventil
Zpočátku byla mezi lidmi obrovská vlna sounáležitosti, proč se to teď u některých mění?
V první fázi ohrožení, kdy člověk bojuje o život či základní životní potřeby, má veškerou pozornost zaměřenu na zajištění bezpečí, základních životních potřeb. Zde jsme byli skutečně svědky úžasné solidarity.
Co se děje pak?
Jakmile základní ohrožení pomine, či se dokonce objeví nadbytek, může se v lidech objevit touha vzít si pro sebe z nabízeného více, než je nezbytně nutné. Takové chování však žádná komunita nechce akceptovat, jedinec, který „kope“ jen za sebe – tedy není týmovým hráčem, je pro komunitu neužitečný, ohrožující, a i to je pak jeden z motivů, proč se objevuje zvýšená a přirozená pozornost k tomu, kdo si co bere. Ovšem samozřejmě v dalších případech se při takovýchto situacích vyjeví i mnohé z negativních stránek člověka.
Můžete to blíže popsat?
Vadí mi, že on si něco bere, protože já bych vlastně také rád vzal, nebo – vadí mi, že si bere, protože už tak se má, na rozdíl ode mě, moc dobře. Takové smýšlení pramení z dlouhodobé vnitřní nejistoty a úzkosti člověka a obvykle v komunitě vytváří napětí, než že by to pomáhalo upevnění dobrých vztahů. Je proto vždy nápomocné si všimnout, kdo „pomluvy“ vlastně roznáší.
Může za tu závist, špehování a pomluvy situace po ničení tornáda?
Ono se může zdát, že toto chování některých lidí způsobila daná krizová situace. Avšak když se dobře podíváte, lidé, kteří se nyní projevují závistivě či udavačsky, nejsou lidé, kteří by před situací s tornádem byli vyrovnaní a spokojení, oblíbení u druhých.
Jedná se většinou o jedince, kteří byli nespokojení a měli tyto tendence již dříve a tato nová situace jim umožňuje se ventilovat. Nespokojenost a nepřejícnost těchto lidí může pramenit z mnoha příčin.
Jak se s takovými lidmi vypořádat? Jak se nebát říct si o pomoc?
Pokud pomoc člověk potřebuje, má plné právo ji využít. Přející a podporující lidé, kterým jde o dobro celé věci, člověka, který využil pomoci, když ji potřeboval, nikdy pomlouvat nebudou. Obvykle pomůže mít toto na mysli a do budoucna se pak obklopovat zejména přejícími lidmi, se kterými se člověk za sebe vzájemně postaví.
Blesk Podcast: Pomáháme lidem po tornádu, ale sami potřebujeme dostat silné emoce ven
Asi to tu schytám, ale bohužel, toto mi sedí právě na Moraváky
Samozřejmě ne všichni se tak chovají, ale mám ten pocit od chvíle, kdy se sestra provdala na Valašsko.