Středa 23. června 2021
Svátek slaví Zdeňka, zítra Jan
Oblačno, bouřka 26°C

Po 17 letech přichází invaze hmyzu: Pro někoho velkolepá podívaná, pro jiné hororový zážitek

Autor: ČTK, chal - 
11. června 2021
06:55

Američané vyhlížejí návrat rojů hlučných cikád, které zaplaví tamní města. Někteří lidé se na událost, která se opakuje v cyklech s odstupem mnoha let, připravují jako na hororovou apokalypsu. Jednou z nich je i Ritter Hoyová ze Cincinnati. Mračna hlučného hmyzu město ve státě Ohio naposledy paralyzovalo před 17 lety a letos se to bude opakovat - cikády se pomalu, ale jistě probouzí. Na to je ovšem konkrétně Ritter velmi dobře připravena.

Ritter Hoyová se letošního léta v Cincinnati děsila posledních deset let - od chvíle, co se na americký Středozápad přistěhovala. Měla ale alespoň čas přijít s pořádným plánem. Když minulý měsíc začaly stoupat teploty, zásobila se potravinami a natankovala auto.

Koupila si dvě tenisové rakety a tři lahve vodky. Dokonce pro svého bernského salašnického psa vyzvedla toaletní podložky, pro případ, že by nemohla vůbec vyjít z domu. A od té doby nezbývá nic jiného než čekat. „Koukám se z okna každé dvě vteřiny. Jenom je vyhlížím," cituje Hoyovou list The Guardian.

Několik východních a středozápadních amerických států každých 17 let zaplaví roj cikád. Pokryjí kmeny stromů a zdi, narážejí do aut a do lidí a svým ohlušujícím cvrkotem přehluší všechno ostatní. Potomstvo X, největší a nejrozšířenější známá skupina těchto pravidelně se rojících cikád, se na konci května začalo probouzet ze spánku.

Někteří lidé považují krátkodobé zamoření za zvláštní nebo otravné. Jiní si připadají jako v hororovém filmu.

„Úplně mě to překvapilo," říká Michelle Dillinghamová o vyrojení v roce 2004. „Bylo to vysilující: seděla jsem v autě, koukala se z okénka a viděla jsem tyhle hrozně velké cikády, jak poletují kolem. Cítila jsem se jako opařená, prostě jsem se nemohla pohnout," říká Dillinghamová. Aby se dostala z domu do auta, zahalila se vždycky do pláštěnky a utíkala.

Odhaduje se, že se s nějakou fobií za svůj život potýkalo okolo 12,5 procenta dospělých Američanů. Strach z hmyzu, nebo entomofobie, je poměrně častá a může zásadně narušit život člověka. Ale i těm, kteří mají méně závažný problém s hmyzem, může náhlé vyrojení miliard bizarního hmyzu připomínat krutý vtip. A někteří udělají všechno pro to, aby se cikádám vyhnuli.

V roce 2004 si Dillinghamová řekla: „Nezajímá mě, co bude s mým životem za 17 let - ale z Cincinnati odjedu." Společně se svým synem je momentálně na výletě, který si plánovala téměř dvě desetiletí; pracuje na dálku a cikádám se úplně vyhnula. První z nich se začaly rojit, zrovna když opouštěla Ohio. „Děkovala jsem všem šťastným hvězdám, že se odsud dostanu," vypráví Dillinghamová, která nyní křižuje Wyoming.

Hoyová se s cikádami z potomstva XIV, které mají jiný cyklus než potomstvo X, setkala poprvé v roce 2008. Tváří v tvář ji překvapila cikáda usazená na řadicí páce, která na ni koukala „těma červenýma korálkovýma očima". Hoyovou vzpomínka zjevně znechutila. „Je to, jako by vám zíraly přímo do duše, jako ,Čau mrcho. Jsem tady. Boj se mě.' ... nikdy nemůžete věřit něčemu, co má takové oči," dodává Hoyová.

Cikády vás nepokoušou ani nebodnou; nemají dokonce ani čelisti. To je ale pro lidi s fobií zcela od věci. „Jasně, je to iracionální... breberka, která vyleze jednou za 17 let, jak to vůbec může ovlivnit váš život? Ale ovlivňuje. Je to traumatizující," říká Hoyová. Znepokojuje ji i jejich koloběh života. „Prostě si lebedí pod zemí po téměř 20 let. To jsem chodila na vysokou! Není to normální," uvádí.

A pak je tu jejich neskutečný počet: miliardy, dokonce biliony. „Venku to je jako nějaká kravina z Jurského parku," říká Hoyová. Odhaduje, že za dva týdny svůj domov opustila třikrát. „Je to šest týdnů pekla - ale pak jsou pryč na 17 let," dodává.

Jane Pyronová v roce 1987 navštívila dům rodičů jejího přítele v Cincinnati. Potomstvo X bylo tenkrát v plné síle, viditelné na stromech i zevnitř domu. „Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Byla jsem zděšená," říká Pyronová. „Viděla jsem je, jak na větve kladou vajíčka, s těma jejich velkýma hmyzíma očima," uvádí.

Když se s přítelem Lindseym rozešli, mělo to tu výhodu, že už ji nečekaly žádné „cikádové prázdniny". O 30 let později se ale znovu setkali a Lindsey ji v roce 2018 požádal o ruku. Souhlasila pod jednou podmínkou: „Řekla jsem mu, že si ho vezmu a přestěhuju se do Ohia - ale když se vyrojí cikády, odjedu."

„No ale teď jsem samozřejmě zaměstnaná," dodává. Protože nemůže ze státu odjet, musela Pyronová čelit svému strachu s kreativním řešením. Od hlavy až po paty se zakryje vlastním vynálezem vyrobeným z deštníku a dvou sprchových závěsů.

Hoyová se zase v případě, že musí ven, obleče do včelařské kombinézy.

Video Entomolog: Hmyz opravdu vymírá. Z Česka zmizela za 80 let třetina motýlů - redakce Blesk

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa