Žena na trůně je tabu a synové se skoro nerodí. Čeká Japonsko nástupnická krize?

Panel odborníků začal probírat nedostatek mužských dědiců imperiálního trůnu. Císař Naruhito (61) před dvěma lety převzal vládu od stárnoucího otce Akihita (87), jehož abdikace ze zdravotních důvodů vyžadovala nový zákon.

Naruhito má se svou manželkou Nasako (57) jen jednoho potomka, princeznu Aiko (19). Ta však podle stávajících zákonů do nástupnictví vůbec nepřipadá: nemůže vládnout sama, ale trůn nemůže připadnout ani jejímu potenciálnímu synovi. Dědí se jen po mužské linii a Aiko případným sňatkem přestane náležet do císařské rodiny, stane se obyčejnou občankou.

Milostné drama na císařském dvoře: Proč si krásná princezna nemůže vzít svého vyvoleného

Prvním v pořadí na Naruhitův trůn je tak jeho bratr Fumihito (55). Před 15 lety vypadala nástupnická situace ještě o něco vážněji, i Fumihito měl jen dvě dcery. Pak se ale narodil Hisahito, první mužský potomek císařské rodiny po 40 letech. Změna zákonů se o generaci odložila.

Třetím nástupcem je bratr vysloužilého panovníka - Masahito, princ Hitači (85). A jelikož je bezdětný a i další bratři předchozích císařů měli jen dcery, je jím císařský pořadník zcela vyčerpán. Nové zákony po porážce v druhé světové válce zrušily veškerou šlechtu i vedlejší větvě císařské rodiny, zbývá jen úzké jádro. Princezny si tak reálně nemají koho vzít, pokud by chtěly v císařské rodině zůstat.

Změna zákona?

Vláda nedávno jmenovala panel expertů, kteří mají vést „opatrné diskuse“ nad možnostmi, kterak zajistit císařské rodině stabilnější budoucnost. V úvahu připadá umožnit nástupnictví i potomkům princezen – jenže by to vlastně z tradičního pohledu znamenalo nástup nové dynastie, jelikož by otec takového vládce z rodu nepocházel.

V Japonsku je to poněkud větší záležitost než jinde. Císařská rodina je nejstarší dynastií světa, chlubí se nepřetržitou linií 126 monarchů – od bájného císaře Džimmu (údajně 660 před naším letopočtem). Za prvního dostatečně historicky doloženého císaře je považován Kinmei (vládl 539 až 571, i ono půldruhé tisíciletí znamená světový rekord.

Večeře s bohyní vyšla císaře draho. Suma přes půl miliardy rozčílila Japonce

Jenže když všechny princezny sňatkem přijdou o své postavení? „Rodině může v mladé generaci zbýt jen princ Hisahito,“ varuje deník Mainiči. Celé nástupnictví tak podle stávajících zákonů závisí na tom, zda bude mít syna – i zda ho nepotká nějaké neštěstí.

Tradičně princezny rodinu neopouštěly, braly vzdálené bratrance, kteří měli nějaké, byť i pouze teoretické, místo v nástupnickém pořadí. Jenže tuto aristokracii a vedlejší větve císařské rodiny zrušila nová ústava, kterou Japonsku v podstatě nadiktovaly Spojené státy po druhé světové válce, připomíná list Indian Express.

Expertní panel má výsledek debat prezentovat na podzim, už ale není tajemstvím, že v něm panují neshody. „Jde o samotné základy našeho státu,“ apeloval na ně premiér Jošihide Suga.

Jeho předchůdce Šinzó Abe se za osm let v úřadě otázce vůbec nevěnoval, vyčítá mu Hidehiko Kasahara, profesor politické historie z Univerzity Keió. Jeho vláda řešila jiný problém, moderní japonská legislativa nepočítala s abdikací císaře. Expertnímu panelu k této otázce však Abe roku 2016 řekl, že nový císař bude mít dva následníky a změny zákonů o nástupnictví nebudou dalších 40 let potřeba. „Abeho vláda musí nést odpovědnost za neřešení této otázky v době politické stability,“ řekl Kasahara agentuře Kjódó.

Veřejnost pro císařovnu

V Liberální demokratické straně, která Japonsku vládne skoro nepřetržitě už od roku 1955, jsou silné konzervativní hlasy, které si změny kolem trůnu nepřejí. Zato veřejnost by souhlasila: v nedávném průzkumu by 87 % dotázaných Japonců bylo pro vládu císařovny a 80 % by podpořilo dědictví po ženské linii.

První možnost se možná jeví jako větší změna, ale na Chryzantémovém trůně už v historii sedělo osm žen; zato každý japonský vládce byl po mužské linii potomkem císaře. Jinými slovy, žádná císařovna nepřenechala vládu svým potomkům, pokud neměli nárok na trůn i skrze otce.

Expert na asijskou historii z Edinburské univerzity Christopher Harding věří, že sám panovník se ke konzervativcům nemusí řadit. „Císař i císařovna studovali v zahraničí, hovoří anglicky a nejednou se tvrdě vypořádali s Úřadem císařské domácnosti, který často trvá na přehnaném tradicionalismu,“ řekl Guardianu.„Pro vládu císařovny je zjevně velká veřejná podpora, možná se toho někdo v paláci či vládě chopí coby snadné výhry z hlediska PR. Ale nejsem si jistý, zda se vůbec většina mladých Japonců o tuto otázku zajímá. Pravidla o nástupnictví pro jejich životy mohou být irelevantní jako vůbec celá císařská rodina.“