Scénář, že nastane recese, nelze vyloučit, varuje ekonom. Kdo může za rekordní drahotu?

Po lehkém srpnovém poklesu inflace v České republice během září opět vzrostla, tentokrát na 18 %. Jde přitom o největší míru meziroční inflace od začátku devadesátých let. Spotřebitelské ceny za září vzrostly celkem o 0,8 %, přičemž nejvíce byly zasaženy ceny komodit, bez kterých se lidé v každodenním životě běžně neobejdou, konkrétně jídla a energií.

Za co jsme si připlatili nejvíce a proč Němci mají strach?

Oproti loňsku jsme si výrazněji připlatili především za zemní plyn (85,9 %), tuhá paliva (55,8 %) a elektřinu (37,8 %). Nárůst ceny energetických komodit měl samozřejmě výrazný dopad i zdražování teplé vody, kde se sazby zvýšily přibližně o 21,1 % oproti stejnému období v roce 2021. To vše s sebou samozřejmě nese strach obyvatelstva z budoucnosti, jelikož postupně dochází ke snižování kupní síly populace, přičemž další vývoj vypadá velmi nejistě.

Zdražování v Česku: Inflace dosáhla už 18 %! Za mouku, máslo i pečivo si výrazně připlatíme

Obavy z neveselé finanční situace domácností nepanují pouze u nás, ale i v zemích, kde je míra inflace výrazně nižší. Podle studie pojišťovací společnosti R+V Versicherung má obavy z rostoucích nákladů na bydlení až 67 % Němců ve věku nad 14 let. „Úzkostlivý pohled do peněženek rychle zvyšuje finanční obavy. Celkově pak mají lidé mnohem větší obavy než před rokem,“ uvedl jeden z autorů studie Grischa Brower-Rabinowitsch. V Německu se během září míra inflace vyhoupla ze srpnových 7,9 % na celých 10 %.

Velký vliv má energetická krize a rostoucí inflace na vývoj německého hospodářství, podle všeho v nadcházejícím roce podle německé vlády hrozí, že tamní hospodářství upadne do recese. „Slabé investice snižují růstový potenciál a zvyšují nebezpečí, že německá ekonomika v celosvětové konkurenci ztratí pevnou půdu pod nohama. Německá vláda teď musí rychle uskutečnit navrhovaná opatření na energetickém trhu, aby se ještě dokázala vyhnout vážné recesi,“ uvedl během středy 12. října Svaz německého průmyslu (BDI).

Nejhůř je na tom Pobaltí, Slovákům zase výrazně zdražilo jídlo

Nejhorší inflaci momentálně v rámci Evropské unie zažívají státy v Pobaltí, které se všechny během září dostaly přes 22 %. Česká republika jim však společně s Maďarskem, kde je inflace 20%, zdatně šlape na paty. Situace v Pobaltí není dobrá hned z několika důvodů. Podle Estonské národní banky utrácejí spotřebitelé v pobaltských státech ve srovnání se zbytkem Evropy mnohem větší část svých příjmů za energie a potraviny, což vysvětluje, proč inflace v regionu tolik vzrostla. Mnoho lidí má navíc flexibilní smlouvy na dodávky elektřiny, takže zvýšení cen má na domácnosti okamžitý dopad.

S výrazným nárůstem spotřebitelských cen, byť o něco nižším, se potýkají i naši východní sousedé na Slovensku. Tam v září podle slovenského statistického úřadu meziroční inflace dosáhla 14,2 %, tedy nejvyšší míry za posledních 22 let. Zdražení Slováci pociťují především v oblasti potravin, u nichž se oproti minulému roku cena zvýšila o téměř 25 %. Nejvíce je zdražení cítit u obilovin, což souvisí se sníženým zemědělským výnosem na Ukrajině, která patří mezi přední dodavatele pšenice či ječmene. Slováci si však připlatí i za mléčné produkty, vejce či ovoce a maso. Výhled na další rok rovněž nevypadá příliš pozitivně. Podle slovenského ministerstva financí setrvá inflace v dvojciferných číslech i během roku 2023.

Zdražují i školní obědy! Kolik si rodiče připlatí? Přes 35 korun pro žáky nad 15 let

Ekonom: Inflaci u nás způsobila tři P – Putin, pandemie a populismus

Na momentální vývoj inflace u nás se Blesk Zprávy ptaly hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka. Za její nárůst podle něj mohou v Česku tři P – Putin, pandemie a populismus. Jak bojuje ČNB a vláda proti zdražování? A lze vůbec někdy očekávat zlepšení? Na tyto a další otázky poskytl Blesku podrobné odpovědi.

Během srpna míra inflace v České republice lehce klesla, v září však opět vystoupala na celých 18 %. Co stojí za tím drobným propadem a proč nepokračoval i na začátku podzimu?

„Hlavní problém vidíme u energií a u cen některých potravin, kde dochází k dalšímu narušování. Potom se na tom také projevily ty náklady na bydlení, tam tedy hlavně ty položky, jako jsou energie, ale i další položky z toho oddílu bydlení stoupaly na ceně. My jsme si mysleli, že v srpnu už dochází ke zlepšování, že začínají účinkovat vysoké úrokové sazby ČNB, ale ukázalo se, že ta inflace chytla druhý dech, že vystoupala na nové maximum. Mohou za to hlavně ty položky týkající se energií.“

Jaký vývoj můžeme očekávat ke konci roku?

„Ono tím, že se vlastně ten závěr roku bude řešit úsporným tarifem, když se nebudou snižovat ceny energií, pouze se pomůže vykrýt lidem část nákladů, tak to tam na tu inflaci nebude mít příliš velký vliv. K výraznému zlepšení by ale mělo dojít od ledna, kdy se právě i ve statistikách promítne to zastropování cen energií. Takže do konce roku je možné očekávat, že inflace se bude pohybovat na vysokých úrovních a od ledna by pak ta klíčová složka energií měla díky tomu zastropování klesnout. My jsme se sice dostali z té úrovně 17,2 % na 18 %, ale vzhledem k tomu, jak je inflace vysoká, tak to není zas tak dramatický meziměsíční nárůst. Skutečně významnou roli tedy sehrály konkrétní položky, které se nevyvíjely dobře. Úplně konkrétně je šokující vývoj u ceny plynu, kde vlastně byl nárůst o 86 % a v srpnu to bylo jenom o 61 %.“

Zdražování pociťuje velmi silně třetina Čechů. Jdou víc po slevách, omezí útratu v hospodě i za kulturu

Svaz německého průmyslu (BDI) varoval, že by tamní hospodářství v příštím roce mohlo upadnout do recese. Hrozí tento scénář i u nás?

„Určitě ano, Česká republika se z toho ekonomického úhlu pohledu chová jako další spolková země Německa a ve chvíli, kdy se nebude dařit německé ekonomice, tak se to velmi rychle přenese i do české ekonomiky. Navíc tím, jak se zdražuje, tak se propadá reálná kupní síla českého obyvatelstva. Lidé proto začínají šetřit, protože ze svých příjmů si toho mohou dovolit nakupovat méně. A tím, že se bude zmenšovat spotřeba, což je úplně nejklíčovější složka HDP, tak i z těch domácích vlivů hrozí, že skutečně přejdeme do recese. A jestli navíc v recesi skončí i Německo, tak tím spíš ta recese tady taktéž vypukne, protože ty ekonomiky jsou silně provázané. Takže skutečně ten vývoj takový, že nastane recese, nemůžeme vyloučit.“

Dělá vláda momentálně dostatečné kroky, aby zmírnila dopad inflace na obyvatelstvo? Dá se inspirovat i jinde v Evropě?

„Je potřeba rozlišit dvě záležitosti, a to sice krátkodobý boj s inflací a dlouhodobý. Tím, že bychom třeba snížili DPH u některých položek, tak tím krátkodobě snížíme koncové ceny a skutečně to může mít krátkodobě protiinflační efekt. Nicméně z toho dlouhodobějšího pohledu bychom tím vytvářeli větší schodek, tím pádem bychom na dluh do ekonomiky pumpovali ještě více peněz a vytvářeli bychom tak nové inflační tlaky. Takže při tom boji s inflací bychom měli být velmi opatrní. To hlavní řešení inflace má určitě na starosti ČNB, ta se rozhodla mezi prvními bankami v Evropě navyšovat úrokové sazby. Ty jsou již velmi vysoké, 7 %. A postupně by si kvůli tomu lidé měli brát méně úvěrů. Tím že jsou jim lépe úročeny vklady v bankách, tak by měli více šetřit, a takhle by se měla tlumit inflace. Vláda tomu může také napomoci, dělá to prostřednictvím toho zastropování cen energií, což bude snižovat inflaci, ale ve chvíli, kdy by se prováděla taková opatření, že se lidem budou rozdávat peníze na dluh, tak to v dlouhodobějším pohledu inflaci bude zvyšovat.“

Co nám zdražila Putinova energetická válka víc než jiným? Ekonomka popsala překvapivé dopady na Čechy

Čím to je, že u nás je inflace větší než na Slovensku nebo v Německu, v těch sousedních zemích?

„Do určité míry tam může být efekt eura, kdy přeci jenom některé položky, když se naceňují na české ceny a dovážejí se ze zahraničí, tak si zahraniční společnosti přidávají k cenám kurzovou přirážku tak, aby byly pojištěny v případě, že by se pro ně vyvíjel nepříznivě kurz koruny. Ale není to věc, která by plně vysvětlovala tu situaci, protože jsou i země eurozóny, které mají výrazně vyšší inflaci než u nás. Jedná se hlavně o pobaltské země, kde je vyšší inflace i přes to, že platí eurem. Vysoká inflace v České republice je věc, která se tady vytvářela dlouhodobě, a kdybych to měl shrnout, tak za to mohou tři P – Putin, pandemie, populismus.“

Mohl byste ta tři P více přiblížit?

„Kvůli Putinovi se rozpoutala energetická válka, to je jedna z příčin drahých energií a klíčová složka, která nás výrazně trápí. Kvůli pandemii jsme do ekonomiky dávali mnoho peněz na dluh, platili jsme lidem za to, že nechodili do práce. A přestože se tak omezila nabídka na trhu, tak lidé dostávali dost peněz, byla vysoká poptávka. A ten nesoulad, že byla vysoká poptávka a přitom na trhu nebylo zboží, vedl k růstu cen. No a ten populismus se projevoval hlavně před volbami, kdy se rozdávaly peníze, politici si kupovali hlasy voličů a tím se zase na dluh roztáčela kola inflace, kdy se zkrátka do ekonomiky dostalo více peněz, než by bylo zdravé. Ty tři P, to jsou věci, které vlastně dobíhají, protože ekonomika má poměrně velkou setrvačnost. Teď se k tomu přidává nový faktor, kdy lidé si ukotvují vysoká inflační očekávání. Zkrátka mnozí lidé počítají s tím, že se bude zdražovat, proto si mnohé věci koupili dopředu, aby se vyhli zdražování. Tím podpořili ty nákupy v době, kdy nebylo na trhu nejvíce zboží, což vyhánělo inflaci vzhůru. Nyní na sebe jednotlivé podniky začínají reagovat, když zdražují dodavatelé, tak zdražují i ty firmy, které odebírají zboží, a ta inflace se ekonomikou rozšiřuje po způsobu dominového efektu.“