Sankce proti Rusům bude moci udělovat přímo Česko. Sněmovna schválila potřebný zákon
Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
Zákon, který umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU, nyní dostane k projednání Senát. Normu podpořilo 112 ze 130 přítomných poslanců, žádný z nich nebyl proti. Poslanci SPD se hlasování zdrželi, stejně jako Milan Brázdil a Taťána Malá (oba ANO).
O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze.
Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru zkrátila o třetinu na 30 dní lhůtu, kterou bude mít vláda pro přezkum rozhodnutí o zařazení na sankční seznam. Zpřesnila také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Sněmovní úpravy Karla Haase (ODS) a Heleny Válkové (ANO) mají podle nich zaručit to, že se na sankční seznam dostanou cizinci či zahraniční společnosti oprávněně. Úpravy ocenil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), jehož úřad zákon připravil.
Zákon nese jméno ruského právníka
Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.
Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.
Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Bill Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl v USA schválení zákona.
Rusko na Ukrajinu přes noc vyslalo více než 30 raket a 300 bezpilotních letounů, uvedl podle agentury Reuters prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruskojazyčného serveru BBC hlásí sestřelení 87 ukrajinských dronů.
Jihoukrajinská Oděsa se ocitla pod rozsáhlým dronovým útokem ruských sil. Útok si vyžádal nejméně jednu oběť na životě, informoval dnes brzy ráno na telegramu starosta přístavního města u Černého moře. Nejméně jedna vícepodlažní obytná budova se podle něj při útoku ocitla v plamenech.
Starosta Oděsy Hennadij Truchanov uvedl, že na město směřovalo nejméně 20 dronů.
