Zmrazení majetku oligarchů: Česko by podle expertů mělo přitvrdit. I vlastním sankčním seznamem
Západní spojenci včetně členských států Evropské unie s počátkem ruské invaze na Ukrajinu přijali hned několik verzí sankcí proti přívržencům ruského prezidenta Vladimira Putina. Postihy jsou mířené na oligarchy a různé firmy napojené přímo na ruského vládce. Také Česko uplatňuje sankce a řídí se sankčními seznamy, zmrazilo už majetek za několik miliard korun. Podle expertů je to ale málo a chtělo by to přitvrdit, uvedla TV Nova.
Může to být i tím, že evropské sankční seznamy nejsou tak rozsáhlé jako například americké, úřady České republiky mohou postihovat jen lidi z těchto soupisů. „Objem zmrazeného majetku v České republice a do toho počítáme jednak bankovní účty nemovitosti, ale samozřejmě i podíl ve firmách, je zhruba kolem 10 miliard korun,“ komentovala mluvčí ministerstva financí Michaela Langronová. Česku podle všeho nechybí jen legislativa, ale také lidé.
Česko potřebuje vlastní sankční seznam
„Ono je vlastně relativně jednoduché pro Finanční analytický úřad (FAU) zablokovat účet. FAU vlastně musí prokázat, že pochází z nějaké nelegální nebo kriminální činnosti, a to je strašně obtížné,“ řekl pro TV Nova analytik Datlab Institut Jiří Skuhrovec. Problém představuje i to, že majetek je ne vždy veden na osobu na sankčním seznamu, někdy je napsaný na jejich příbuzné či známé, bohužel se množí i případy s fiktivními převody na tzv. bílé koně. Experti doporučují, aby si Česko vytvořilo vlastní sankční seznam, s tím by měl napomoci i nový zákon připravovaný ministrem zahraničí Janem Lipavským.
„Takzvaně sankční zákon projednaly minulý týden sněmovní výbory a nyní čekáme na jeho zařazení do programu schůze Poslanecké sněmovny do druhého čtení. Dotčeným osobám či subjektům můžeme například zabránit v cestování na konkrétní území nebo spolupráci s bankami daného státu,“ vysvětlil ministr Lipavský. Jenže proti zrychlenému schválení vystoupila opozice, konkrétně hnutí ANO a SPD.
Dalším problematickým bodem je účast lidí a firem spojovaných s Putinovým režimem na veřejných zakázkách, toho příkladem je oligarcha Oleg Děripaska. Ten byl spolumajitelem společnosti Strabag. „Řada firem začala argumentovat, že už se odstřihla od majitelů v čele s tím Strabagem. Není jasné, jak moc je to odstřižení skutečně definitivní,“ dodal Skuhrovec.
V severoukrajinském Černihivu ruský dron explodoval vedle obytného domu. Tlaková vlna podle vedoucího městské vojenské správy Dmytra Bryžynského vyrazila výplně oken a dveří, poškodila automobily. Hořelo na plynovém potrubí. Podle ukrajinských záchranářů jsou zraněni tři lidé, jeden z nich skončil v nemocnici.
Nejméně sedm lidí zranil útok ruských dronů, který dnes v noci zasáhl obytný dům v ukrajinské Sumské oblasti. Uvedl to dnes šéf oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov.
Bezpilotní letouny podle Hryhorova zaútočily na výškový bytový dům ve městě Ochtyrka. Sedm lidí bylo převezeno do nemocnice, dva z nich zůstali v péči lékařů i po ošetření. Lidem z poničeného domu bylo nabídnuto náhradní ubytování, doplnil Hryhorov.
Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na dnešek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Zelenskyj jej zklamal tím, že podle něho plán ani nečetl.
Zmrazení ruského majetku v Německu
Také sousední Německo si došláplo na ruské oligarchy, firmy s vazbami na Kreml a jejich majetek. Zpravodajský týdeník Der Spiegel s odvoláním na dokument německého ministerstva hospodářství napsal, že německá vláda už v rámci unijních sankcí k 16. září zmrazila majetek ruských občanů nejméně za 4,88 miliardy eur (téměř 120 miliard Kč). I Polsko řeší problém „putinovských“ peněz, Poláci si pomáhají vlastním sankčním seznamem.
