Zmrazení majetku oligarchů: Česko by podle expertů mělo přitvrdit. I vlastním sankčním seznamem
Západní spojenci včetně členských států Evropské unie s počátkem ruské invaze na Ukrajinu přijali hned několik verzí sankcí proti přívržencům ruského prezidenta Vladimira Putina. Postihy jsou mířené na oligarchy a různé firmy napojené přímo na ruského vládce. Také Česko uplatňuje sankce a řídí se sankčními seznamy, zmrazilo už majetek za několik miliard korun. Podle expertů je to ale málo a chtělo by to přitvrdit, uvedla TV Nova.
Může to být i tím, že evropské sankční seznamy nejsou tak rozsáhlé jako například americké, úřady České republiky mohou postihovat jen lidi z těchto soupisů. „Objem zmrazeného majetku v České republice a do toho počítáme jednak bankovní účty nemovitosti, ale samozřejmě i podíl ve firmách, je zhruba kolem 10 miliard korun,“ komentovala mluvčí ministerstva financí Michaela Langronová. Česku podle všeho nechybí jen legislativa, ale také lidé.
Česko potřebuje vlastní sankční seznam
„Ono je vlastně relativně jednoduché pro Finanční analytický úřad (FAU) zablokovat účet. FAU vlastně musí prokázat, že pochází z nějaké nelegální nebo kriminální činnosti, a to je strašně obtížné,“ řekl pro TV Nova analytik Datlab Institut Jiří Skuhrovec. Problém představuje i to, že majetek je ne vždy veden na osobu na sankčním seznamu, někdy je napsaný na jejich příbuzné či známé, bohužel se množí i případy s fiktivními převody na tzv. bílé koně. Experti doporučují, aby si Česko vytvořilo vlastní sankční seznam, s tím by měl napomoci i nový zákon připravovaný ministrem zahraničí Janem Lipavským.
„Takzvaně sankční zákon projednaly minulý týden sněmovní výbory a nyní čekáme na jeho zařazení do programu schůze Poslanecké sněmovny do druhého čtení. Dotčeným osobám či subjektům můžeme například zabránit v cestování na konkrétní území nebo spolupráci s bankami daného státu,“ vysvětlil ministr Lipavský. Jenže proti zrychlenému schválení vystoupila opozice, konkrétně hnutí ANO a SPD.
Dalším problematickým bodem je účast lidí a firem spojovaných s Putinovým režimem na veřejných zakázkách, toho příkladem je oligarcha Oleg Děripaska. Ten byl spolumajitelem společnosti Strabag. „Řada firem začala argumentovat, že už se odstřihla od majitelů v čele s tím Strabagem. Není jasné, jak moc je to odstřižení skutečně definitivní,“ dodal Skuhrovec.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to dnes na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje.
Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany. Prezident Karol Nawrocki po zveřejnění informací deníku oznámil, že se bude od vlády domáhat objasnění.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
Zmrazení ruského majetku v Německu
Také sousední Německo si došláplo na ruské oligarchy, firmy s vazbami na Kreml a jejich majetek. Zpravodajský týdeník Der Spiegel s odvoláním na dokument německého ministerstva hospodářství napsal, že německá vláda už v rámci unijních sankcí k 16. září zmrazila majetek ruských občanů nejméně za 4,88 miliardy eur (téměř 120 miliard Kč). I Polsko řeší problém „putinovských“ peněz, Poláci si pomáhají vlastním sankčním seznamem.
