Zmrazení majetku oligarchů: Česko by podle expertů mělo přitvrdit. I vlastním sankčním seznamem
Západní spojenci včetně členských států Evropské unie s počátkem ruské invaze na Ukrajinu přijali hned několik verzí sankcí proti přívržencům ruského prezidenta Vladimira Putina. Postihy jsou mířené na oligarchy a různé firmy napojené přímo na ruského vládce. Také Česko uplatňuje sankce a řídí se sankčními seznamy, zmrazilo už majetek za několik miliard korun. Podle expertů je to ale málo a chtělo by to přitvrdit, uvedla TV Nova.
Může to být i tím, že evropské sankční seznamy nejsou tak rozsáhlé jako například americké, úřady České republiky mohou postihovat jen lidi z těchto soupisů. „Objem zmrazeného majetku v České republice a do toho počítáme jednak bankovní účty nemovitosti, ale samozřejmě i podíl ve firmách, je zhruba kolem 10 miliard korun,“ komentovala mluvčí ministerstva financí Michaela Langronová. Česku podle všeho nechybí jen legislativa, ale také lidé.
Česko potřebuje vlastní sankční seznam
„Ono je vlastně relativně jednoduché pro Finanční analytický úřad (FAU) zablokovat účet. FAU vlastně musí prokázat, že pochází z nějaké nelegální nebo kriminální činnosti, a to je strašně obtížné,“ řekl pro TV Nova analytik Datlab Institut Jiří Skuhrovec. Problém představuje i to, že majetek je ne vždy veden na osobu na sankčním seznamu, někdy je napsaný na jejich příbuzné či známé, bohužel se množí i případy s fiktivními převody na tzv. bílé koně. Experti doporučují, aby si Česko vytvořilo vlastní sankční seznam, s tím by měl napomoci i nový zákon připravovaný ministrem zahraničí Janem Lipavským.
„Takzvaně sankční zákon projednaly minulý týden sněmovní výbory a nyní čekáme na jeho zařazení do programu schůze Poslanecké sněmovny do druhého čtení. Dotčeným osobám či subjektům můžeme například zabránit v cestování na konkrétní území nebo spolupráci s bankami daného státu,“ vysvětlil ministr Lipavský. Jenže proti zrychlenému schválení vystoupila opozice, konkrétně hnutí ANO a SPD.
Dalším problematickým bodem je účast lidí a firem spojovaných s Putinovým režimem na veřejných zakázkách, toho příkladem je oligarcha Oleg Děripaska. Ten byl spolumajitelem společnosti Strabag. „Řada firem začala argumentovat, že už se odstřihla od majitelů v čele s tím Strabagem. Není jasné, jak moc je to odstřižení skutečně definitivní,“ dodal Skuhrovec.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
Zmrazení ruského majetku v Německu
Také sousední Německo si došláplo na ruské oligarchy, firmy s vazbami na Kreml a jejich majetek. Zpravodajský týdeník Der Spiegel s odvoláním na dokument německého ministerstva hospodářství napsal, že německá vláda už v rámci unijních sankcí k 16. září zmrazila majetek ruských občanů nejméně za 4,88 miliardy eur (téměř 120 miliard Kč). I Polsko řeší problém „putinovských“ peněz, Poláci si pomáhají vlastním sankčním seznamem.
