Zmrazení majetku oligarchů: Česko by podle expertů mělo přitvrdit. I vlastním sankčním seznamem
Západní spojenci včetně členských států Evropské unie s počátkem ruské invaze na Ukrajinu přijali hned několik verzí sankcí proti přívržencům ruského prezidenta Vladimira Putina. Postihy jsou mířené na oligarchy a různé firmy napojené přímo na ruského vládce. Také Česko uplatňuje sankce a řídí se sankčními seznamy, zmrazilo už majetek za několik miliard korun. Podle expertů je to ale málo a chtělo by to přitvrdit, uvedla TV Nova.
Může to být i tím, že evropské sankční seznamy nejsou tak rozsáhlé jako například americké, úřady České republiky mohou postihovat jen lidi z těchto soupisů. „Objem zmrazeného majetku v České republice a do toho počítáme jednak bankovní účty nemovitosti, ale samozřejmě i podíl ve firmách, je zhruba kolem 10 miliard korun,“ komentovala mluvčí ministerstva financí Michaela Langronová. Česku podle všeho nechybí jen legislativa, ale také lidé.
Česko potřebuje vlastní sankční seznam
„Ono je vlastně relativně jednoduché pro Finanční analytický úřad (FAU) zablokovat účet. FAU vlastně musí prokázat, že pochází z nějaké nelegální nebo kriminální činnosti, a to je strašně obtížné,“ řekl pro TV Nova analytik Datlab Institut Jiří Skuhrovec. Problém představuje i to, že majetek je ne vždy veden na osobu na sankčním seznamu, někdy je napsaný na jejich příbuzné či známé, bohužel se množí i případy s fiktivními převody na tzv. bílé koně. Experti doporučují, aby si Česko vytvořilo vlastní sankční seznam, s tím by měl napomoci i nový zákon připravovaný ministrem zahraničí Janem Lipavským.
„Takzvaně sankční zákon projednaly minulý týden sněmovní výbory a nyní čekáme na jeho zařazení do programu schůze Poslanecké sněmovny do druhého čtení. Dotčeným osobám či subjektům můžeme například zabránit v cestování na konkrétní území nebo spolupráci s bankami daného státu,“ vysvětlil ministr Lipavský. Jenže proti zrychlenému schválení vystoupila opozice, konkrétně hnutí ANO a SPD.
Dalším problematickým bodem je účast lidí a firem spojovaných s Putinovým režimem na veřejných zakázkách, toho příkladem je oligarcha Oleg Děripaska. Ten byl spolumajitelem společnosti Strabag. „Řada firem začala argumentovat, že už se odstřihla od majitelů v čele s tím Strabagem. Není jasné, jak moc je to odstřižení skutečně definitivní,“ dodal Skuhrovec.
Globální sankce proti Rusku musí být nyní jednou z hlavních priorit, uvedl ve svém videoposelství prezident Volodymyr Zelenskyj. Jsou podle něj skutečným nástrojem pro omezení strategických schopností a potenciálu Ruska a musí stále více a bolestivěji omezovat jeho schopnost pokračovat ve válce.
„Naše instituce pracují na synchronizaci evropských a ukrajinských sankcí. Rovněž plně slaďujeme evropský balíček sankcí zaměřený na režim v Íránu,“ prohlásil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj udělil titul Hrdina Ukrajiny pilotovi stíhačky F-16, který zahynul při nočním masivním ruském leteckém útoku. Maksym Ustymenko, narozený v roce 1993, byl zabit po sestřelení sedmi vzdušných cílů, uvedlo letectvo v prohlášení. Dodalo, že jeho letoun byl poškozen, když se snažil sestřelit poslední z nich.
Senátor Lindsey Graham po jednání s Donaldem Trumpem prohlásil, že americký prezident souhlasí, aby Senát po skončení červencových kongresových prázdnin hlasoval o návrhu zákona o uvalení nových sankcí na Rusko.
„Poprvé mi včera prezident řekl: ‚Je čas posunout váš návrh zákona,‘“ řekl Graham v rozhovoru pro ABC News a zdůraznil, že následně bude na Trumpovi, zda bude návrh zákona nakonec podepsán.
Zmrazení ruského majetku v Německu
Také sousední Německo si došláplo na ruské oligarchy, firmy s vazbami na Kreml a jejich majetek. Zpravodajský týdeník Der Spiegel s odvoláním na dokument německého ministerstva hospodářství napsal, že německá vláda už v rámci unijních sankcí k 16. září zmrazila majetek ruských občanů nejméně za 4,88 miliardy eur (téměř 120 miliard Kč). I Polsko řeší problém „putinovských“ peněz, Poláci si pomáhají vlastním sankčním seznamem.
