Zmrazení majetku oligarchů: Česko by podle expertů mělo přitvrdit. I vlastním sankčním seznamem
Západní spojenci včetně členských států Evropské unie s počátkem ruské invaze na Ukrajinu přijali hned několik verzí sankcí proti přívržencům ruského prezidenta Vladimira Putina. Postihy jsou mířené na oligarchy a různé firmy napojené přímo na ruského vládce. Také Česko uplatňuje sankce a řídí se sankčními seznamy, zmrazilo už majetek za několik miliard korun. Podle expertů je to ale málo a chtělo by to přitvrdit, uvedla TV Nova.
Může to být i tím, že evropské sankční seznamy nejsou tak rozsáhlé jako například americké, úřady České republiky mohou postihovat jen lidi z těchto soupisů. „Objem zmrazeného majetku v České republice a do toho počítáme jednak bankovní účty nemovitosti, ale samozřejmě i podíl ve firmách, je zhruba kolem 10 miliard korun,“ komentovala mluvčí ministerstva financí Michaela Langronová. Česku podle všeho nechybí jen legislativa, ale také lidé.
Česko potřebuje vlastní sankční seznam
„Ono je vlastně relativně jednoduché pro Finanční analytický úřad (FAU) zablokovat účet. FAU vlastně musí prokázat, že pochází z nějaké nelegální nebo kriminální činnosti, a to je strašně obtížné,“ řekl pro TV Nova analytik Datlab Institut Jiří Skuhrovec. Problém představuje i to, že majetek je ne vždy veden na osobu na sankčním seznamu, někdy je napsaný na jejich příbuzné či známé, bohužel se množí i případy s fiktivními převody na tzv. bílé koně. Experti doporučují, aby si Česko vytvořilo vlastní sankční seznam, s tím by měl napomoci i nový zákon připravovaný ministrem zahraničí Janem Lipavským.
„Takzvaně sankční zákon projednaly minulý týden sněmovní výbory a nyní čekáme na jeho zařazení do programu schůze Poslanecké sněmovny do druhého čtení. Dotčeným osobám či subjektům můžeme například zabránit v cestování na konkrétní území nebo spolupráci s bankami daného státu,“ vysvětlil ministr Lipavský. Jenže proti zrychlenému schválení vystoupila opozice, konkrétně hnutí ANO a SPD.
Dalším problematickým bodem je účast lidí a firem spojovaných s Putinovým režimem na veřejných zakázkách, toho příkladem je oligarcha Oleg Děripaska. Ten byl spolumajitelem společnosti Strabag. „Řada firem začala argumentovat, že už se odstřihla od majitelů v čele s tím Strabagem. Není jasné, jak moc je to odstřižení skutečně definitivní,“ dodal Skuhrovec.
Ukrajinský zásah ropovodu Družba: „Důrazně žádáme Ukrajince, aby okamžitě přestali ohrožovat energetickou bezpečnost Maďarska,“ prohlásil maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó v Bruselu po jednání s dalšími šéfy diplomacií zemí NATO. „Navzdory ukrajinském útoku funguje ropovod Družba směrem do Maďarska bez přerušení,“ uvedl mezitím šéf maďarské vlády Orbán, který jednal s vedením společnosti MOL.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní návštěvu Číny, jejímž cílem je posílit ekonomickou spolupráci i pomoci Ukrajině. „Chceme, aby Čína přesvědčila Rusko o potřebě uzavřít co nejrychleji příměří a o jeho upevnění prostřednictvím jednání. Ta by podle našeho názoru měla vést k pevným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu,“ uvedl nejmenovaný, vysoce postavený francouzský diplomat.
Ukrajinský parlament dnes schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro 60 procent všech výdajů. Uvedla to dnes premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Političtí analytici vnímali hlasování o rozpočtu jako test, zda je parlament schopen zachovat jednotu a přijímat klíčová rozhodnutí v kritické fázi války. Ukrajinskou politikou nedávno otřásl korupční skandál týkající se energetického sektoru, který zasáhl do nejvyšších pater vlády v Kyjevě. Protikorupční úřady obvinily několik lidí a kromě toho dva ministři skončili ve funkci. Opozice volala po demisi celé vlády.
Pro schválení rozpočtu nakonec hlasovalo 257 poslanců z několika stran, proti bylo 37 zákonodárců, dalších 24 se jich zdrželo hlasování a 27 nehlasovalo. Rozpočet prošel navzdory kritice opozičních politiků, kteří požadovali vyšší mzdy pro vojáky a navýšení sociálních výdajů.
Zmrazení ruského majetku v Německu
Také sousední Německo si došláplo na ruské oligarchy, firmy s vazbami na Kreml a jejich majetek. Zpravodajský týdeník Der Spiegel s odvoláním na dokument německého ministerstva hospodářství napsal, že německá vláda už v rámci unijních sankcí k 16. září zmrazila majetek ruských občanů nejméně za 4,88 miliardy eur (téměř 120 miliard Kč). I Polsko řeší problém „putinovských“ peněz, Poláci si pomáhají vlastním sankčním seznamem.
