Přehledně: Jak bude vypadat pomoc v rámci úsporného tarifu? Letos 4000 Kč a pak podle spotřeby

Celková výše pomoci od státu se bude pro domácnosti odvíjet podle distribučních sazeb a spotřeby. Pro ty, co ji mají nízkou, bude v průměru činit 11 tisíc korun, střední odběratelé si mají přijít asi na 15 tisíc a ti s největší spotřebou na zhruba 18 tisíc korun. Pomoc je ale rozdělena na dvě části, a tak letos poputují k lidem v průměru 4 tisíce korun a zbytek až v příštím roce.

„Na letošní pomoc dosáhne každá domácnost z těch definovaných tarifů, která má uzavřenou smlouvu s dodavatelem elektřiny. A to bez ohledu na to, jestli používá primárně plyn, elektřinu, nebo jestli má vytápění řešeno přes teplárny nebo domovní kotelny,“ uvedl k tomu včera Síkela. Aby bylo vše co nejjednodušší, tak letos se bude příspěvek vyplácet přes smlouvu na elektřinu a až v příštím roce se zohlední jednotlivé komodity, tedy elektřina, plyn a teplo.

Fialova vláda schválila úsporný tarif: Průměrná podpora bude kolem 15 tisíc

Ještě poplatky

Letošní podpora by se měla začít zohledňovat už od října. Fyzicky ale peníze lidé nedostanou, pomoc musí zohlednit obchodníci ve fakturách. Do pomoci se kromě samotného tarifu počítá také odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Ten je 599 korun za jednu megawatthodinu elektřiny.

Původně šel Síkela na vládu s návrhem, aby pomoc činila pro letošek u nejnižších odběrů něco kolem 2 tisíc korun. Tato částka ale byla navýšena například u sazeb D01d a D02d (velmi malá a středně velká spotřeba), které jsou v domácnostech nejpoužívanější. Opatření na pomoc s cenami energií mají vyjít státní kasu na 66 miliard, z toho jen 40 spolyká právě úsporný tarif. „Na celkovou pomoc občanů s cenami energií a inflací vyčlenila vláda 177 miliard korun,“ uvedl pak včera premiér Petr Fiala (57, ODS). Do této pomoci ale vláda počítá i různé příspěvky, valorizaci penzí či přidání státním zaměstnancům.

Až další topnou sezónu

Jak by Česko zvládlo zimu, kdyby ho Kreml odstřihl od plynu? Podle závěrů analýzy ministerstva financí by letošní topnou sezónu měly pokrýt tuzemské zásoby za přispění LNG terminálů v Nizozemsku. „Domácnosti ani průmysl tak minimálně v následující topné sezónně nejsou v ohrožení. Významné makroekonomické dopady odstřižení od zemního plynu z Ruska by bylo možné očekávat až s příchodem topné sezóny 2023–2024,“ uvedl rezort.

„Dali jsme válku i komunismus, zničí nás energie.“ Ostrá kritika v Senátu, volají si Fialu

Zastropování cen napříč Unií?

Kvůli situaci na energetickém trhu uvažuje ministr Síkela o svolání mimořádné Evropské rady. A to právě kvůli vysokým cenám energií a mimo jiné i možnosti jejich zastropování. Že by něco takového mohlo nastat, připustil už v úterý pro Blesk ministr financí Zbyněk Stanjura (58, ODS). Aby ale takový nástroj prošel, musí s ním souhlasit všichni členové EU.

Ministerstvo průmyslu spustí na svých webových stránkách kalkulačku, kde si každý bude moci zjistit výši pomoci.