Česko si došláplo na ruské oligarchy: Zmrazilo majetky za stamiliony, Fiala chce ještě přitvrdit
Česko už zmrazilo Rusům, na něž se vztahují sankce, majetek za stovky milionů. Vláda chce změnu zákonů, aby mohla postupovat razantněji. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zároveň řekl, že Vladimir Putin se nechce dohodnout a stále hodlá dobýt Ukrajinu za cenu válečných zločinů a je třeba se obávat, že jeho cíle jsou "ty nejhorší". Fiala dále uvedl, že NATO, že pokud budou ohroženy členské státy, budou bojovat.
Zmrazení majetku je podle českého premiéra komplikované, často totiž není izolovaný, ale bývá součástí větších společností. „Jsme razantní, zmrazili jsme majetky za stovky milionů korun ruským oligarchům.... A budeme v tom pokračovat,“ prohlásil Fiala. Bude podle něj ale třeba změnit zákony, aby mohl být postup ještě razantnější a efektivnější. Zatím je podle něj třeba upřesnit, jak má taková změna konkrétně vypadat.
V minulosti byl hlasitým odpůrcem sankcí prezident Miloš Zeman, který se po ruském útoku na Ukrajinu naopak vyslovil pro co nejtvrdší opatření vůči Kremlu. Fiala se při komentování této změny názorů hlavy státu omezil na konstatování, že je rád, že česká politická reprezentace v této mimořádné a extrémní situaci mluví jedním hlasem.
Dodržování sankcí má v Česku na starosti Finanční analytický úřad (FAÚ). Tento týden oznámil, že řeší několik případů obcházení sankcí. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun, úřad proto účty zmrazil a podal trestní oznámení. Případy nyní řeší policie.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Česko hraje v s otázce sankcí vůdčí roli
Unijní země se za čtyři týdny od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které dopadají na ruskou ekonomiku. Zatím však nezasáhly vývoz energetických zdrojů, z něhož má Rusko klíčové příjmy. Evropská komise má v nejbližší době představit pátý balíček, který bude rozšiřovat a zpřesňovat současná opatření. Unijní exekutiva se také bude snažit zjistit, zda sankce obsahují mezery, kterými by šly obcházet, a bude chtít tyto mezery zacelit, uvedl v pátek při unijním summitu v Bruselu Fiala.
Fiala soudí, že Česko hraje v Evropské unii v otázce sankcí vůdčí roli. Připomněl například, že Praha spolu s Polskem a Slovinskem připravila seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy.
Fiala: Putin se nechce dohodnout
Západní demokracie dělají všechno pro to, aby ten konflikt skončil, co nejdříve, uvedl Petr Fiala s tím, že Ukrajina je připravena k jednání.
„Vladimir Putin se ale nechce dohodnout. On chce i za cenu válečných zločinů dobít minimálně část území Ukrajiny a i když přesně nevíme, jaké jsou jeho cíle, z jeho vyjádření se musíme obávat, že ty nejhorší,“ myslí si Fiala. Trvá také na tom, že míru se nedosáhne slabostí, ale tím, že se agresorovi ukáže, že jeho agresivní politika nepovede k naplnění jeho cílů, ale k jeho oslabení.
Zdůraznil, že všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) jsou připraveny bojovat v případě, že by Rusko chtělo ohrozit jakýkoliv členský stát.
Uprchlická vlna slábne
Ministerský předseda také uvedl, že Česko bude pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině. „Co se děje na Ukrajině, nemůže nikoho nechat lhostejným,“ řekl Fiala.
K možným dodávkám těžkých zbraní, jako jsou stíhací letouny nebo tanky, od západních zemí se premiér vyjádřil opatrně. Takové dodávky podle něho nejsou už tak jednoduché, když se musí jednat o typy, s nimiž Ukrajinci umí zacházet a opravit je. Mezinárodní společenství je připraveno pomáhat, hledá prostředky, řekl Fiala.
Podle Fialy uprchlická vlna z Ukrajiny související s ruskou invazí zpomaluje a zpomalování bude pokračovat, pokud se konflikt nerozroste. Zopakoval, že Česko nebude žádat Evropskou unii o přerozdělování běženců, bude ale chtít unijní pomoc, mimo jiné finanční.
Na propočtech nákladů, které dosud Česko neslo s uprchlickou vlnou, a na odhadu těchto nákladů do budoucna, pracuje podle Fialy ministerstvo financí. „Abychom mohli žádat podporu Evropské unie,“ uvedl. Česko patří společně s Polskem k nejvíce zasaženým státům, protože jsou cílovými zeměmi, připomněl.
