Dříve avizoval zájem o kandidaturu senátor a bývalý kandidát Pavel Fischer. Podle HN si koalice Spolu zadala průzkum, který má ukázat, kdo by byl nejschůdnějším kandidátem. Co třeba senátorka Mirka Němcová (ODS)? Při vítězných volbách Spolu se tím před štábem v Truhlářské ulici zabývat nechtěla.

Babiš: Neuvažuji o tom. Nevím

Velkým otazníkem je současný premiér Andrej Babiš (ANO). Ve volebním štábu 9. října uvedl, že ANO bude na prezidentských volbách participovat. „Už jste se mě ptali stokrát. Kandidátů na prezidenta máme mraky. 20 jich je, nebo kolik. Kalousek dokonce chce kandidovat, neuvěřitelný. To je fakt pecka. Všichni ztratili paměť tady, všichni zapomněli, co se tady dělo, to peklo do roku 2013,“ říkal Babiš na tiskovce. „Já nepotřebuju dělat kampaň, já skutečně neuvažuji o tom,“ tvrdil.

Přehledně: Zeman strávil sedm týdnů v nemocnici. Vrátil ho tam covid, pak jmenoval Fialu

Babiš dostal dotaz na to, zda bude kandidovat na prezideta, i v klidnější atmosféře o pár dní později - 12. října. Tedy poté, co byl Zeman převezen do nemocnice. . „Ne, prosím vás, to není vůbec téma pro mě, já mám úplně jiné starosti teďka. Musíme se starat a dovládnout. Teďka mě tady čeká plno ministrů a budeme řešit pozici vlády v rámci Green Dealu, bude Evropská rada... Normálně pracujeme a to téma vůbec není téma pro mě,“ tvrdil Babiš a před novináři u Hrzánského paláce dodal: „Paní redaktorko, já to nevím.“

Havlíček: Babišova kandidatura? Stálo by to za to

Jsou však tací, kteří by Babiše na Hradě viděli rádi. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) v rozhovoru pro DV TV z 26. října otevřeně říkal: „Hnutí ANO by mělo mít v každém případě svého kandidáta. Nedovedu si představit, že by to byl dneska někdo jiný, než pan Babiš (...) S tou češtinou to není úplně nejdůležitější, pan Schwarzenberg také nebyl úplný Alois Jirásek a kandidoval.“

Babiš by podle Havlíčka kandidovat měl. Domnívá se, že by to za to stálo. „Podle mého názoru ano, lidé ho dostatečně znají a musí si to hlavně on zvážit. Není to jen o té matematice, jestli by to vyšlo, a nebo ne, ale musí být on přesvědčen, že do toho chce jít,“ dodal vicepremiér.

Andrej Babiš pronesl ve funkci premiéra 28. 10. 2021 patrně svůj poslední projev k národu. | Úřad vlády

Rakušan: Mým prezidentem byl Havel

Během spekulací o prezidentské kandidatuře však padají i jiná zajímavá jména. U STAN se rozvířil vzduch kolem šéfa Starostů Víta Rakušana, který získal ve sněmovních volbách nejvíc preferenčních hlasů, což je znak jisté voličské obliby. 

„Teď mě oslovuje v té věci neuvěřitelné množství známých i neznámých lidí. Skutečně mám jakousi velkou pokoru k tomuhle úřadu. A nikoli k tomu současnému ani minulému prezidentovi. Mým prezidentem byl Václav Havel. To byl člověk se silným příběhem, historií a obrovitánskou životní situací. A já skutečně nevím, jestli dosahuji nějakých životních zkušeností a nějaké moudrosti, které bych dosahovat měl. Takže mě ty otázky mohou od lidí těšit, ale skutečně nejsem rozhodnutý, že bych šel za Petrem Fialou a říkal mu, že kandidátem má být Vít Rakušan,“ řekl předseda hnutí STAN pro novinky.cz.

Nechce prý říkat, zda to nyní vylučuje, či nikoli. „Mně ta představa zatím přijde dost šílená, a především přijde dost šílená i mojí manželce,“ poznamenal s narážkou na svou ženu Marii.

Hilšer má nově prezidentskou doménu

To manželka Marka Hilšera Monika už zažila, jak vypadá prezidentská kandidatura. Svého muže při ní aktivně podporovala. Z Hilšera se stal nakonec senátor, který však nezakrývá, že by se znovu do boje o Hrad zapojil rád.

Hilšer si nově zaregistroval doménu prezidentvsech.cz a vyzval voliče, aby podepisovali jeho podpisové archy k prezidentské kandidatuře.

„Marku, nemáte naprosto žádnou šanci. Není to nic osobního, milej kluk. Ale jste bez šance. Tu má jen těžká váha. To vy nejste,“ rýpl si do něj na twitteru starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). „Těžká váha to nejsem, vážím jen 80 kilo, ale při té minulé to bylo 70. Takže milý Pavle, jdeme nahoru. Tak žádný strachy,” odvětil mu Hilšer.

Generál na čekané

Generál ve výslužbě, bývalý předseda Vojenského výboru NATO a někdejší náčelník Generálního štábu Armády ČR. Ale také bývalý člen KSČ. Petr Pavel je momentálně generálem na čekané a možný nováček přímé prezidentské volby.

Muž, který 1. listopadu oslavil 60. narozeniny, neříká ani ano, ani ne, oficiálně kampaň nerozjel, ale české kraje objíždí v rámci porad ohledně dalších kroků ven z pandemické krize a přípravy na krize příští. Vytrvale přitom opakuje, že je připraven dál sloužit své zemi. 

„Já jsem opakovaně říkal, že jsem občan, který této zemi sloužil celý život. Díky tomu beru službu jako něco přirozeného. V době, kdy jsem skončil službu v armádě a začal se věnovat besedám s občany, tak jsme se na téma zodpovědných občanů bavili mnohokrát. Při různých besedách zaznívalo i to, že když apeluji na to, aby byli občané zodpovědní a případně na sebe vzali i tíhu nějaké funkce, tak bych to měl udělat také. V té době jsem o tom moc nepřemýšlel. V poslední době jsem si říkal, že takovou záležitost beru naprosto zodpovědně a vzhledem k tomu, že vidím veřejnou podporu, což daný průzkum také prokazuje, tak mě to na jedné straně velmi těší, na druhé mimořádně zavazuje,“ řekl 20. října Deníku s narážkou na průzkum Medianu.

„Vzhledem k tomu, že do voleb je ale ještě dlouhá doba, tak si myslím, že by bylo předčasné se bavit o prezidentské kandidatuře. Jsem připraven se do toho pustit, až nastane vhodná doba,“ dodal Pavel.

Zemanovi přeje Pavel brzký návrat k rodině

Pavel je z těch, kteří se kvůli hospitalizaci prezidenta Zemana k tématu voleb nechtějí vyjadřovat. V rozhovoru pro ČTK 23. října poznamenal jen, že prezident by měl být nestranický a měl by se opírat o podporu voličů. Odmítá, že by svými aktuálními cestami do regionů vedl předvolební kampaň, návštěvy podle něj souvisí s řešením krizí. Nevidí zatím ani důvod žádat politické strany o podporu.

Prezidentu Zemanovi přeje brzký návrat z nemocnice k rodině i k plnění pravomocí. „Každý stát potřebuje mít funkčního prezidenta, funkční vládu, funkční Parlament, a zvlášť v době, ve které jsme teď, je to dost zásadní,“ řekl. Kritizoval však počínání Hradu při informování o zdravotním stavu prezidenta. Veřejnost by podle něj měla vědět alespoň základní informace, zda je, či není prezident schopen vykonávat funkci. Způsob informování, jaký zvolila prezidentská kancelář, označil za „naprosto ostudný“.

Sázka na rektorku?

Další, kdo je na čekané, je ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

„V tuto chvíli znovu opakuji, že do konce ledna 2022 jsem rektorkou univerzity. Připadá mi nepatřičné spekulovat o předčasných volbách, zejména v situaci, kdy je pan prezident v nemocnici. Po skončení rektorského mandátu se postavím výzvám, jak jsem řekla. Ale v tuto chvíli je nebudu žádným způsobem konkretizovat.,“ řekla v polovině října pro iDnes.cz.

Hledání české „Čaputové“

Nerudová je však vidět coby expertka často jak na televizních obrazovkách, tak i sociálních sítích. Nedávno navštívila i pořad Reflexu Prostor X.

A dokonce se účastnila i debaty Prezidentky, kterou pořádal Heroine.cz. Spolu s ní dorazila na „prezidentskou konferenci s významnými ženami“ třeba Miroslava Němcová a také Lenka Bradáčová - vrchní státní zástupkyně, která se ve spekulacích objevuje opakovaně coby možná kandidátka také.

Z obdobného prostředí pak pochází advokátka Klára Long Slámová, která má již v provozu web vaseprezidentka.cz. Rýsující se poptávky po změně, ženě na Hradě a české Zuzaně Čaputové by ráda využila při své další kandidatuře kamkoliv Jana Bobošíková, která však naposledy byla i u výbuchu Volného bloku při volbách do Sněmovny.

Rektorka Mendelovy Univerzity Danuše Nerudová v Epicentru | Blesk:Michal Protivanský/CNC Michal Protivansky/CNC

Kocáb popřál Zemanovi uzdravení

Kandidaturu hlasitě zvažoval i hudebník a někdejší ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb. „V tento okamžik je to tabu. Musí se to vyřešit se Zemanem a článkem 66 Ústavy,“ řekl CNN Prima News.

„Každému člověku musíme přát, aby se uzdravil, já doufám, že se uzdraví,“ vzkázal Zemanovi. Kritické výhrady vůči prezidentovi jsou prý na místě pouze tehdy, pokud je zdravý, silný a může se bránit. Nyní na ně - a ani spekulace o kandidatuře - není prostor.

Paroubek, Kalousek, Středula či Zima

Spekulací ohledně možných prezidentských kandidátů je však celá řada. A někdy jsou pořádně divoké. Ať už jde o vysloužilého expremiéra Jiřího Paroubka, nebo exministra Miroslava Kalouska, který spolehlivě dělí lidi na dva tábory příznivců a odpůrců a kterého bezprostředně po sněmovních volbách jmenoval coby kandidáta jeho někdejší sněmovní rival Babiš.

Co další jména? Ať už odborářský předák Josef Středula či rektor UK Tomáš Zima se oficiálně nevyjádřili, že by se chtěli mezi kandidáty zařadit. A úvahy o moderátorovi Markovi Ebenovi budí i v době další probíhající řady pořadu StarDance úsměvy.

Jistou prezidentskou poznámku si však Eben letos v červnu v pořadu Minišou Karla Šípa neodpustil. „Vezmi si, že jsme měli prezidenta, kterého nám záviděl celý svět, fakt osobnost, která tu republiku najednou dostala na mapu světa a každý věděl: to je ta země, kde je tenhle prezident. Dneska aby ses bál říct jeho jméno. To jsem si nikdy nemyslel, že by to mohlo takhle daleko dojít,“ říkal v ČT Eben poté, co v dubnu skončil se 16 procenty první v průzkumu možných kandidátů agentury STEM/MARK.