Jurečku štve Zemanův „analfabet“. A Sobotka a spol. řeší, kam dát 62 miliard

Koalice v pondělí probere na schůzce po jednání vlády, co udělat s přebytkem rozpočtu ve výši 61,8 miliard korun. Svůj názor na to má i prezident Miloš Zeman. „My, český národ, máme v genech už několik staletí zakódováno jakési šetřilství. Konec konců, dobrý sedlák přikupoval pole a rozšiřoval svůj grunt,“ upozornil v pořadu S prezidentem v Lánech. Jenže tímhle přirovnáním Zeman nemyslel, aby se vyšlo vstříc ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Naopak.

Zeman: Jurečka nezná ekonomickou abecedu

Zeman má výhrady k Jurečkovu návrhu investovat část prostředků z historického přebytku rozpočtu, kterým se pochlubil ministr financí Andrej Babiš (ANO). A ze který prezident ostatně Zeman Babiše ve Sněmovně veřejně chválil a mluvil dokonce o Nobelově ceně za ekonomii.

„Já jsem pozoroval, když byl přebytek státního rozpočtu asi 62 miliard korun, jak někteří politici včetně ministrů už diskutují o tom, jak tento přebytek rozdělit. Např. ministr zemědělství Jurečka apod. A já jsem si říkal: Pane bože, co to je za ekonomické analfabety. Pane redaktore, těch 62 miliard korun, to přece není něco, co leží na účtě. Co můžete vzít a použít,“ upozorňoval nyní prezident v nedělním přímém přenosu z Lán.

Přebytek státního rozpočtu snižuje státní dluh, uvedl dál Zeman. „Takže těch 62 miliard korun fyzicky neexistuje, o to se snížil státní dluh. A když teď poslouchám ty různé Jurečky a další, jak by to chtěli rozdělit, tak si říkám? Pane bože, oni ani neznají ekonomickou abecedu a přitom chtějí vládnout,“ dodal zostra Zeman. Se svou reakcí neotálel Marian Jurečka (KDU-ČSL), Blesk.cz však oslovil i ekonomy.

VIDEO: Podívejte se na celý pořad S prezidentem v Lánech

Jurečka se pustil do Zemana na Facebooku

Ministr zemědělství Jurečka v reakci na Zemanův „šrapnel“, jak prezident podobným výpadům říká, upozornil, že Zeman byl premiérem v době tzv. opoziční smlouvy ČSSD s ODS.

A na sociální síť umístil Jurečka výši schodků rozpočtu z této Zemanovy éry. „Konkrétně téměř 30miliardový schodek v roce 1999, 46miliardový schodek v roce 2000, v roce 2001 schodek dosáhl neuvěřitelných téměř 68 miliard oproti plánovaným necelým 49 miliardám, a konečně po skončení jeho vlády v roce 2002 činil schodek 45,7 mld. Kč,“ vypočetl Jurečka.

„Pokud jsem ekonomický analfabet, jak tvrdí Miloš Zeman, tak bych velmi rád slyšel, proč ani téměř pětiprocentní růst v roce 2000 nestačil vládě Miloše Zemana ne k tomu, aby měl rozpočet s přebytkem, ale aby alespoň dodržel naplánovaný deficit 35,1 mld. Kč. Ani téměř pětiprocentní růst HDP nedokázal naplnit státní kasu a oproti plánu tehdy v rozpočtu chybělo navíc 11 miliard korun,“ vytkl Zemanovi Jurečka na Facebooku.

Místo, aby prezident argumentoval, proč můj návrh investovat na venkově, aby lidé měli vodu je špatný, tak jen řekne, že jsem analfabet.

— Marian Jurečka (@MJureka) 8. ledna 2017

Lidovci chtějí peníze na vodovody a čističky

Podle Jurečky se Zeman zachoval tak, že místo aby argumentoval, proč jeho návrh na investice na venkově nepodporuje, rovnou z něj udělal analfabeta. „Navrhuji, abychom zvážili, zda část přebytku rozpočtu nevyužít na investice, které jsou nutně potřebné a stejně je ČR bude muset rychle realizovat a jejich odkládání ponese další růst nákladů státu,“ oponuje Jurečka.

Lidovci tak podporují, aby se peníze z přebytku nepoužily na státní dluh, ale pro investice typu čističek a vodovodů. „Ať si pan prezident při svých cestách zajede také do obcí, kde nemají vodovod a tři měsíce v roce chodí pro vodu s kanystry k cisternám, kde v obci není kanalizace ani ČOV a přepady septiků to pouští rovnou do potoků a řek. Chápu, že z Hradu toto není vidět, ale já na vesnici celý život žiji a tyto problémy jsou vážné, to myslím pochopí i kdejaký analfabet!“ dodal Jurečka.

I mimo Prahu a velká města se musí žít dobře. Část přebytku SR chceme investovat na čističky, vodovody a opravy silnic.

— KDU-ČSL (@kducsl) 9. ledna 2017

Šichtařová: Státní dluh je největší strašák

Na Zemanovu stranu se však přiklání oslovení ekonomové. „Celkem určitě by se měl splatit státní dluh, jakékoli pokusy o investování v tuto chvíli asi nejsou úplně optimální, protože takové to okřídlené heslo, že se proinvestujeme k růstu, dávno neplatí. Což je vidět z toho, že v roce 2016 vláda rekordně málo investovala a my jsme současně rekordně hodně rostli a měli nízkou nezaměstnanost,“ poznamenala Markéta Šichtařová. 

Státní dluh vidí jako „největšího strašáka, který zatěžuje dlouhodobě náš budoucí hospodářský růst“. „Měli bychom se spíš chovat jako řádní hospodáři a s mimořádnou částkou, která nám spadla do klína, bychom taky měli mimořádně naložit. To znamená nevymýšlet investice, které mohou počkat, ale opravdu se zbavit toho, co nejvíc tu ekonomiku zatěžuje,“ dodala Šichtařová.

Kovanda: Ty peníze se nikde nepovalují

Ekonom Lukáš Kovanda souhlasí s tím, co Zeman o přebytku státního rozpočtu uvedl. „Tyto peníze by se měly použít na úhradu státního dluhu. Nepředstavujme si ty peníze jako něco, co někde zbylo na nějaké hromádce či v nějakém šuplíku. Jsou to peníze, o něž se snížila během loňského roku potřeba vlády k dalšímu zadlužení. O tolik už v podstatě klesl státní dluh, ty peníze se nikde nepovalují,“ řekl Blesk.cz Kovanda. Potvrdil tak prakticky Zemanova slova.

Také Kovanda odmítl, aby se tento přebytek použil na nové investice, naopak by se měly použít na snížení státního dluhu. „Jedním z klíčových důvodů toho rekordního přebytku za loňský rok bylo, že již loni byla nedostatečná investiční činnost,“ upozorňuje s tím, že problémem podle něj byly z řady důvodů nevhodné projekty, například kvůli dlouhým procesům ve stavebnictví apod.

Ekonom pak obecně upozornil, že se politici v předvolebním období budou ještě předhánět různými „nesmyslnými investicemi“, aby si naklonili své podporovatele. Zodpovědné ekonomické chování však vidí jinde.

„Je rozumné nyní snižovat dluh, protože by se měl snižovat právě v letech, jako jsou tyto – kdy ekonomice se daří, kdy veřejné finance jsou konsolidovány. Protože další propady, další krize, další hospodářské útlumy jistě přijdou. To je jediná jistota, kterou ekonomové mají, že se vše vyvíjí v cyklech, a je dobré mít připraven jakýsi polštář, aby opět nemuselo dojít k tomu, k čemuž došlo v letech 2009 až 2012, kdy se musely v těžkých letech navíc ještě občanům utahovat opasky, což byl jeden z klíčových důvodů, i proč padla vláda Petra Nečase,“ dodal Kovanda.