Ekonomové: Zeman a Sobotka Číně poklonkují. Nezůstanou smlouvy jen na papíře?

Premiér Bohuslav Sobotka končí v Číně svou návštěvu, během které se opět domlouvaly česko-čínské kontrakty. Odcestoval tam i přesto, že se v Česku otřásla vláda kvůli krizi ohledně reorganizace policie.

„Krize není tak vážná, abych musel rušit cestu do Číny, která je velmi důležitá pro zlepšení naší situace v exportu,“ uvedl Sobotka v Otázkách Václava Moravce. Připomněl, že Čína má 1,3 miliardy obyvatel a Česko potřebuje zlepšit export do Číny.

Je pro Česko skutečně export do Číny tak důležitý? „Co se týče českého exportu, směřujícího do Číny, je to směšné číslo ve srovnání s tím, kolik procent směřuje do Německa a západní Evropy. Jsme země, která je orientovaná na západní trhy, nikoli východní. Samozřejmě to neznamená, že do budoucna nemůžeme být orientováni více na východ, ale zatím tomu tak není a Čína je pro nás naprosto okrajová,“ řekla Blesk.cz ekonomka Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance.

„Čína je důležitá zejména v tom opačném směru, to znamená, že z Číny hodně dovážíme. Naše bilance s Čínou je vysoce záporná, nejzápornější vlastně ze všech zemí,“ navazuje ekonom Lukáš Kovanda z finanční skupiny Roklen Fin. 

Zůstanou dohody s Čínou jen na papíře?

Z Číny Češi mnohem víc dovážejí, než aby tam sami vyváželi. Politické kontakty, jako byly i ty v březnu, kdy za Zemanem přijel prezident Si Ťin-pching, či ty současné situaci zlepšit mohou, ovšem nikoli okamžitě - uzavírají se totiž rámcové dohody a memoranda, tedy smlouvy o smlouvách budoucích, upozorňují ekonomové.

Že tak s velkou pompou dochází k podpisu smluv neznamená, že přinesou i skutečný užitek a nezůstanou jen na papíře.

„To, že bylo podepsáno hlavně to strategické partnerství, které dává šanci, že by se mohly zvýšit české exporty do Číny, tak to ještě neznamená, že tomu tak nakonec bude. Třeba Poláci uzavřeli to samé partnerství už v roce 2011, o pět let dříve než my. A jsou v dnešní době poměrně rozčarovaní z toho, že se ta očekávání nenaplnila. Že Číňané to berou dost jednostranně, vyvážejí do Polska, ale nemají tolik zájem o dovoz polského zboží. Toto by mohlo potkat i Českou republiku,“ varuje Kovanda.

„Určitě bych bral s velkou rezervou všechny ty proklamace, co všechno bylo dojednáno. Neříkal bych to, kdyby tady nebyla už ta zkušenost právě například z Polska, kde se zdaleka nenaplnilo to, co bylo v rámci strategického partnerství dohodnuto,“ pokračuje ekonom. Zájem Číny může dle něj opadnout, Číňané mohou říci, že hospodářský výkon země či vývoj v některých segmentech je horší, než očekávali.

Do Prahy přijede i čínský premiér. Dle Kovandy „poklonkování“

Dle Kovandy je určitě dobré, když do Číny čeští zástupci jezdí. Pozastavil se ale nad otázkou, zda to nyní musel být přímo premiér Sobotka, když tu byl nedávno čínský prezident a proběhly schůzky na nejvyšší úrovni.

„Myslím, že tady dochází i k nějakému tichému zápasu mezi Hradem a mezi panem premiérem Sobotkou a lidmi z jeho okolí. Během návštěvy čínského prezidenta bylo panu premiérovi Sobotkovi dáváno do určité míry najevo, že je přehlížen. Myslím, že měl potřebu to tak trochu Hradu vrátit,“ míní Kovanda.

Sobotka zároveň pozval v Číně do Prahy čínského premiéra. A ten jeho pozvání přijal. Prahu tak čeká další čínská návštěva. Kovanda to ale označuje za „poklonkování“ Číně, které je však součástí nějaké vnitropolitické hry. 

„Když se podíváme, kolik tady Číňané investovali v porovnání s Japonci nebo Korejci, tak tohle poklonkování Číně tomu vůbec neodpovídá. Když tady byla loni jihokorejská prezidentka, tak se o tom vůbec nevědělo, přitom Korea je mnohem výraznější investor. Dlouhodobý, a navíc zakládá v ČR vyloženě provozy, podniky, na zelené louce, kde zaměstnává nové lidi. Číňané zatím dělají jenom to, že skupují stávající firmy, to znamená, že oni žádná nová pracovní místa nevytvářejí,“ upozornil Blesk.cz Kovanda.

Šichtařová: Číňané chtějí hlavně expandovat

Také na to naráží ekonomka Šichtařová - čínské investice nejsou ty, které by od základu vytvářely nová pracovní místa. Nejde o budování firem na zelené louce, ale o přebírání podílů v českých firmách, zefektivnění výroby a zisk. „Většina kontraktů, o kterých se mluvilo, byly kontrakty typu, že se do určité míry převezme ten už stávající podnik. Ne že by to nebylo dobré, ale zdaleka to nemůžeme chápat tak, že ty peníze, které sem budou nalité, tu zůstanou,“ upozorňuje Šichtařová. 

Situaci kolem čínských investic by proto nepřeceňovala, u českého exportu pak vidí problém v tom, že Čína pro nás není zcela ideálním trhem. I přes svou velikost. A to z více důvodů.

„Problém je v tom, že do Číny zatím moc nevyvážíme technologie. Resp. když je tam vyvezeme, tak jsou velice brzo jaksi ukradené, okopírované. Nemá to zatím efekt ten, že bychom se při vývozu nějaké technologie do Číny tam uchytili, a trh tím pádem narůstal. Jedná se spíš o separátní případy,“ pokračuje pro Blesk.cz Šichtařová.

Obecně je dle ní užitečnější, když do nějaké země vyvezeme technologie, na kterou se nabalí další technologie a subdodavatelé, vybuduje se tam například elektrárna, na to se nabalí dodávka turbín a roste celé odvětví. Podle Šichtařové jde o vizi, která je v Číně prakticky neaplikovatelná. Na rozdíl třeba od zemí třetího světa, které potřebují technologie, průmyslové vybavení a mnohdy i vedoucí pracovníky s jejich zkušenostmi.

„V Číně si oni všechno chtějí udělat vlastními silami. Je to velice uzavřená ekonomika, která se zdráhá pustit do své země cizí kapitál. Oni jsou zaměření na expanzi, na to, aby oni přišli k nám. Ale nejsou zaměřeni na to, aby byli nadšení z toho, že přijímají nějaké přímé zahraniční investice,“ říká Šichtařová.

O Číně mluvil i Miloš Zeman v pořadu Blesku S prezidentem v Lánech, podívejte se na video:

S tím souhlasí i Kovanda a vrací se k čínsko-polskému příkladu, kdy se domluvilo uvedení do provozu nákladní vlakové tratě. „Vlaky z Číny jezdí naprosto naplněné do Polska, protože toho Číňané využívají pro svůj vývoz. Nemají ale zájem o polské zboží, takže se ty vlaky vrací zpátky prázdné či poloprázdné. Ukazuje to, že Číňané k těm dohodám často přistupují jednostranně a tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro ně samotné,“ poznamenal Kovanda.

České nesnáze v „malé“ Číně

Šichtařová upozorňuje ještě na jeden problém. „Čína je sice ohromně lákavý trh svou velikostí, tou více než miliardou lidí, ale není moc lákavá tím, že by jedna investice na sebe nabalovala další investice. Tam o každou další investici v Číně je boj. Není to tak, že bychom jednou na ten trh pronikli a pak už to jelo samospádem a nabalovaly se na to další věci. Pro nás je to trh velice obtížný,“ doplnila Šichtařová.

Čínský trh je dle Šichtařové naopak poměrně jednoduchý pro Němce, Brity, Američany, kteří tam vyvezou know how či velice kvalitní zboží typu Mercedes, které Číňané skutečně chtějí. Čísla, jež uvádějí čeští politici, by se dle ní měla chápat jako maximální možné částky s ohledem na kapacitu trhu. Maximum možného, ne sumy, jaké do Česka skutečně přitečou. Jednotlivé dohody pak jako přísliby do budoucna, ne hotové záležitosti.

„Že se nyní nenaplňují konkrétní kroky, není nic, co by shazovalo rámcovou smlouvu. Je to jen vyjádření toho, že Čína o nás nemá zas tak enormní zájem, jak si spousta lidí myslela. Jenom tady prostě má připravený rámec, aby kdyby chtěla, tak sem mohla přijít. Já osobně nevěřím v to, že by zrovna ČR byla pro Čínu až tak extrémně lákavou oblastí,“ dodala pro Blesk.cz ekonomka.