Rudí vítači, potyčky a mámení penězi: 49 hodin čínského Si zamávalo Českem

Třídenní návštěva čínského prezidenta a jeho početného doprovodu přinesla prohloubení vztahů obou zemí. Oba prezidenti – Miloš Zeman i Si Ťin-pching – si pochvalovali přátelské vztahy zemí a slibovali jejich další rozvíjení. Nejen na poli ekonomického profitu pro obě strany, ale třeba i v oblasti kultury či turismu. Podle čínské hlavy státu by mohlo do Česka následovat nyní mj. více čínských turistů. Mezi Pekingem a Prahou ostatně již funguje přímá linka.

Hlavním bodem programu byla v úterý návštěva čínského prezidenta na Pražském hradě, kde se dočkal velkolepého uvítání s vojenskými poctami, jehož součástí bylo i vypálení 21 dělostřeleckých salv. Naposledy byl takto cizí státník v Česku vítán v komunistických 50. či 60. letech. Zeman s čínským prezidentem podepsal smlouvu o strategické spolupráci. Na předávání v Číně oblíbeného Krtečka tentokrát nedošlo, na ohňostroj pro čínskou hlavu státu však v úterý ano.

Si Ťin-pching se v Praze sešel i s premiérem Bohuslavem Sobotkou a dalšími ministry včetně Andreje Babiše (ANO), který na rozdíl od Sobotky nechyběl ani během slavnostního ceremoniálu na Hradě. Čínský prezident však zavítal i za pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou, od které dostal pomyslné klíče od města.

Před odletem na summit o jaderné bezpečnosti do USA se pak ve středu Si Ťin-pching se Zemanem rozloučili na terase Strahovského kláštera – s vyhlídkou na Prahu a s plzeňským pivem v ruce. Zeman uvedl, že každé krásné setkání musí jednou skončit a že se těší, až se s čínským prezidentem znovu potká. Další příležitostí by mohlo být zářijové Valné shromáždění OSN, kde se Zeman chystá vystoupit s projevem proti mezinárodnímu terorismu a doufá, že se do tohoto boje zapojí i Čína. 

„Strýček“ Si, jak se čínskému prezidentovi přezdívá, české pivo pochválil, ale mnoho ze sklenice neupil.

Čínské investice byly přitom tím, o čem se během Si Ťin-pchingova pobytu mluvilo především. Čínští investoři by v Česku na základě dnes podepsaných dohod mohli investovat do roku 2020 až 232 miliard korun, z toho 95 miliard již letos, odhaduje Hrad. České firmy by pak mohly v příštích pěti letech zvýšit vývoz do Číny o téměř 63 miliard Kč. Na 30 obchodních dohod v nejrůznějších oblastech (energetice, finančnictví, automobilovém průmyslu, cestovním ruchu aj.) podepsali účastníci ekonomického fóra na pražském Žofíně.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozorňuje, že ke konci loňského roku objem investic čínských firem v Česku činil zhruba šest miliard korun, což je 0,22 procenta z celkového objemu zahraničních investic. „Pokud bychom započetli letos ohlášené či očekávané čínské investice, potom by se jejich celkový objem měl zvýšit nad 100 miliard korun a podíl na celkovém objemu zahraničních investic na 3,5 procenta. Velikost čínských investic by tak byla srovnatelná s investicemi z Belgie či Kypru,“ uvedl.

„I v České republice lze od čínských subjektů očekávat spíše skupování tuzemských firem než výstavbu závodů ‚na zelené louce‘,“ pokračuje hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Číňané tak koupí firem získávají přístup k technologickým postupům a distribučním kanálům. Největšími příjemci čínských přímých zahraničních investic jsou v zemích EU podle Kovandy Velká Británie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko.

České hostesky v tradičních čínských krojích, přísná bezpečnostní opatření a několikanásobná kontrola příchozích i česká podnikatelská smetánka u jednoho stolu. I tak to dnes vypadalo na ekonomickém fóru na Žofíně, na kterém se podle prezidenta Miloše Zemana sešlo 30 nejúspěšnějších českých a čínských podnikatelů.

Nechyběl mezi nimi nejbohatší Čech Petr Kellner, který jindy na veřejnosti vystupuje výjimečně, ale třeba i expremiér Petr Nečas, který dělá ředitele pro strategický rozvoj v jedné ze společností, která s Číňany uzavřela lukrativní dohodu o spolupráci. Společně chtějí investovat do obnovitelných zdrojů energie a čistých technologií v regionu střední a středovýchodní Evropy 600 milionů dolarů (14,3 miliardy Kč).

Ekonomické fórum na pražském Žofíně | ČTK

Návštěvu čínského prezidenta však provázely i protesty proti lidskoprávní politice Číny nebo potyčky demonstrantů s čínskými aktivisty. Právě otázka lidských práv byla prý předestřena při setkání Si Ťin-pchinga s premiérem Sobotkou, šéfem sněmovny Janem Hamáčkem či pražským arcibiskupem Dominkem Dukou. 

Duka čínskému státníkovi u příležitosti státní večeře předal dopis, ve kterém mimo jiné píše, že návrat náboženské svobody v Číně není možný bez respektování občanských a lidských práv. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) dnes hájil postupy české vlády, která podle něj nerezignovala kvůli obchodování s Čínou na obhajobu lidských práv. „Pan premiér mnohokrát při svých vystoupeních a setkáních otázku lidských práv zmiňuje. A to i v situacích, kdy to jeho protějšku nemusí být příjemné – viz návštěva čínského prezidenta, ale i některé návštěvy předchozí,“ uvedl Herman na webu lidovců.

On sám se hájil nařčení, že by přispíval k „šíření hysterie kolem návštěvy čínského prezidenta“. Právě Herman byl tím, kdo nedávno ve sněmovně navrhl minutu ticha za tibetské oběti protičínského povstání z roku 1959. A během Si Ťin-pchingovy návštěvy čínské poměry neidealizoval. „Základní lidská práva a svobody jsou formulovány v Listině základních práv a svobod, patří mezi ně například právo na život, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, svoboda náboženského vyznání, svoboda pohybu a pobytu, svoboda projevu a právo na informace. Nikdo nesmí být mučen, musí být zaručena nedotknutelnost osoby a jejího soukromí atd. Např. tato práva jsou v současné komunistické Číně masově porušována,“ varoval dnes Herman.

Demonstrace proti průběhu návštěvy čínského prezidenta v Praze na Kampě (29. 3. 2016) | Foto Blesk - Ladislav Křivan

Co během návštěvy z Číny zaujalo na první pohled, byly zástupy „mávačů“ či „vítačů“, často čínské národnosti, kteří v Praze čínskou hlavu státu vítaly s obřími vlajkami i transparenty.

Čelí však také narážkám českých aktivistů, že „vítači“ nevybíravým způsobem napadali protestující proti čínskému režimu. Aktivisté, kteří pro změnu vytahovali vlajky na podporu Tibetu, si však stěžovali i na postupy Policie ČR. Podle nich totiž policisté zasahovali spíš proti nim než proti agresivnějším čínským účastníkům. Na to samé dnes upozornila Blesk.cz i místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová.

Česká vláda se však na středečním jednání shodla, že bezpečnostní opatření při návštěvě čínského prezidenta zvládla policie dobře. „Byla o tom vedena na vládě debata, shodli jsme se na tom, že policie ten nelehký úkol zvládla,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Podporovatelé čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze | ČTK

Demonstranti s vlajkami Tibetu se přitom v úterý na nahlášeném pochodu marně dožadovali vstupu na Hradčanské náměstí. Aktivní byl před policejním kordonem především Miroslav Kalousek (TOP 09). A notně rozezlený byl i organizátor protestu Martin Bursík, který se dokonce chystá podat žalobu.

V noci na středu však také policisté pátrali po projektoru, který promítal na budovy Pražského hradu světelné obrazce a texty kritizující čínskou návštěvu a obchodní vazby obou zemí. Promítání na fasádu Hradu nebylo podle policie protiprávní, vyšetřovatelé si však došli také právě do bytu exministra Bursíka. „Skutečně u nás kolem druhé hodiny ráno zazvonili dva policisté. Jeden z nich říkal s úsměvem, že je tu opět po sedmi letech, protože v roce 2009 se od nás z bytu na Pražský hrad promítalo ‚Pravda a láska zvítězí‘,“ řekl Blesk.cz Bursík.

Miroslav Kalousek během protestu na podporu Tibetu a návštěvy čínského prezidenta v Praze | Foto Blesk - Zbyněk Pecák