"Nebudeme uvažovat o zrušení sankcí vůči Rusku, dokud nebudou uplatněny mírové dohody z Minsku, anebo dokud nedojde k pokroku," řekla kancléřka novinářům. "Až dosud k žádnému podstatnému pokroku nedošlo, a to není dobrá zpráva," dodala na tiskové konferenci s představiteli tří pobaltských zemí.

Minské dohody, k jejichž uzavření přispělo Německo a Francie, snížily intenzitu konfliktu na východě Ukrajiny, který si od jara 2014 vyžádal více než 10.000 mrtvých. Kyjev a Západ obviňují Rusko z podpory proruských separatistů, Moskva to popírá.

O budoucnosti šéfa Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hanse-Georga Maassena kvůli jeho výrokům o situaci v Chemnitzu (Saské Kamenici) budou špičky koalice znovu jednat v úterý.

"Ač je post prezidenta Spolkového úřadu na ochranu ústavy důležitý, je jasné, že se tato koalice nerozpadne kvůli otázce prezidenta jednoho podřízeného úřadu," řekla dnes Merkelová, a snažila se tak zklidnit obavy z toho, že její vláda míří do další vážné krize. Ta první - týkající se vracení části běženců z německých hranic - ji v červnu a červenci zasáhla tak tvrdě, že nebylo jisté, jestli bude pokračovat.

Nynější spory se týkají Maassena a jeho nepravdivých výroků k Chemnitzu i údajně příliš úzkých kontaktů s opoziční Alternativou pro Německo (AfD). Odvolání šéfa kontrarozvědky požaduje SPD, za Maassenem naopak dále stojí ministr vnitra Horst Seehofer (CSU). Merkelová se zatím jasně nevyjádřila. Její mluvčí ale opakovaně odmítl potvrdit, že má v šéfa kontrarozvědky stále důvěru. Čtvrteční jednání trojice předsedů stran žádný jasný výsledek nepřineslo.

Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí tři přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince. Jeden z nich zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později ale musel připustit, že video je autentické.

Odchod šéfa kontrarozvědky si podle průzkumu pro server Spiegel Online přeje 51 procent Němců, 41 procent je opačného názoru. Nejvyšší podpory se Maassenovi dostává od příznivců AfD (92 procent), nejnižší od voličů SPD a Zelených (okolo osmi procent).