Závažný únik informací v Německu! Záznam z jednání letectva získali Rusové, oznámil Scholz
Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil v sobotu kancléř Olaf Scholz. Ministerstvo obrany později potvrdilo, že rozhovor těchto příslušníků byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Důstojníci se bavili o tom, jak by Ukrajina teoreticky mohla nasadit německé střely.
„Je to velmi vážná věc, a proto je nyní předmětem velmi pečlivého, velmi důkladného a velmi rychlého vyšetřování,“ prohlásil Scholz v Římě, kde byl na návštěvě.
„Vyhodnotili jsme, že v luftwaffe (letectvu - pozn. ČTK) byl odposloucháván rozhovor,“ řekla agentuře DPA mluvčí ministerstva obrany. Podle ní ale není jasné, zda v nahrávce nebo v jejím přepisu, které se objevily na sociálních sítích, nebyly provedeny nějaké úpravy.
Vysoce postavení představitelé německého letectva na nahrávce pořízené při telekonferenci na platformě Webex hovoří mimo jiné o teoretických možnostech použití střel s plochou dráhou letu. Jde o střely Taurus německé výroby, které dokážou zasáhnout cíl na vzdálenost až 500 kilometrů. Někteří němečtí činitelé už dříve vyjádřili obavy, že by je Ukrajina mohla použít k útokům daleko na ruském území. Vzhledem ke svému doletu by tyto střely mohly teoreticky zasáhnout i Moskvu.
Agentura DPA poznamenává, že rozhovor, který se rozšířil na ruských sociálních sítích, je podle jejích informací autentický.
Scholz na začátku tohoto týdne uvedl, že Berlín prozatím Kyjevu střely Taurus neposkytne. Zdůvodnil to rizikem zapojení Německa do války s Ruskem, které na Ukrajinu před dvěma lety zaútočilo. Střely Taurus patří k nejmodernější výzbroji německé armády.
Kyjev žádá Německo o střely Taurus už řadu měsíců. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na nedávné konferenci v Mnichově řekl, že věří, že Německo je nakonec jeho zemi poskytne.
„V této zajímavé nahrávce důstojníci bundeswehru diskutují o tom, jak budou bombardovat (zpozorněte!) Krymský most,“ uvedla v pátek Simonjanová. Konverzace je podle ní z 19. února.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli zveřejnění záznamu označil za součást ruské hybridní válk. Podle agentury DPA řekl, že kvůli úniku informací zatím personální důsledky vyvozovat nebude.
Německo je nyní po Spojených státech druhým největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině a v letošním roce svou podporu dál zvyšuje. Kancléř Scholz opakovaně zdůraznil, že je Berlín odhodlán Ukrajině pomoct, aniž by vystupňoval konflikt a nechal do války zatáhnout Německo a potažmo i NATO, píše agentura AP.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.
„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.
