Závažný únik informací v Německu! Záznam z jednání letectva získali Rusové, oznámil Scholz
Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil v sobotu kancléř Olaf Scholz. Ministerstvo obrany později potvrdilo, že rozhovor těchto příslušníků byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Důstojníci se bavili o tom, jak by Ukrajina teoreticky mohla nasadit německé střely.
„Je to velmi vážná věc, a proto je nyní předmětem velmi pečlivého, velmi důkladného a velmi rychlého vyšetřování,“ prohlásil Scholz v Římě, kde byl na návštěvě.
„Vyhodnotili jsme, že v luftwaffe (letectvu - pozn. ČTK) byl odposloucháván rozhovor,“ řekla agentuře DPA mluvčí ministerstva obrany. Podle ní ale není jasné, zda v nahrávce nebo v jejím přepisu, které se objevily na sociálních sítích, nebyly provedeny nějaké úpravy.
Vysoce postavení představitelé německého letectva na nahrávce pořízené při telekonferenci na platformě Webex hovoří mimo jiné o teoretických možnostech použití střel s plochou dráhou letu. Jde o střely Taurus německé výroby, které dokážou zasáhnout cíl na vzdálenost až 500 kilometrů. Někteří němečtí činitelé už dříve vyjádřili obavy, že by je Ukrajina mohla použít k útokům daleko na ruském území. Vzhledem ke svému doletu by tyto střely mohly teoreticky zasáhnout i Moskvu.
Agentura DPA poznamenává, že rozhovor, který se rozšířil na ruských sociálních sítích, je podle jejích informací autentický.
Scholz na začátku tohoto týdne uvedl, že Berlín prozatím Kyjevu střely Taurus neposkytne. Zdůvodnil to rizikem zapojení Německa do války s Ruskem, které na Ukrajinu před dvěma lety zaútočilo. Střely Taurus patří k nejmodernější výzbroji německé armády.
Kyjev žádá Německo o střely Taurus už řadu měsíců. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na nedávné konferenci v Mnichově řekl, že věří, že Německo je nakonec jeho zemi poskytne.
„V této zajímavé nahrávce důstojníci bundeswehru diskutují o tom, jak budou bombardovat (zpozorněte!) Krymský most,“ uvedla v pátek Simonjanová. Konverzace je podle ní z 19. února.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli zveřejnění záznamu označil za součást ruské hybridní válk. Podle agentury DPA řekl, že kvůli úniku informací zatím personální důsledky vyvozovat nebude.
Německo je nyní po Spojených státech druhým největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině a v letošním roce svou podporu dál zvyšuje. Kancléř Scholz opakovaně zdůraznil, že je Berlín odhodlán Ukrajině pomoct, aniž by vystupňoval konflikt a nechal do války zatáhnout Německo a potažmo i NATO, píše agentura AP.
Česko plánuje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti darovat 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Jde o techniku, kterou ministerstvo vnitra pořídilo mezi lety 2015 a 2018 a kterou s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Projekt podle ministerstva zaštiťuje kraj Vysočina. Ředitel tamního krajského úřadu Zdeněk Kadlec je podle vnitra zároveň předsedou dobročinného fondu ViZa, který naplňuje partnerství mezi krajem a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Fond podle ministerstva zajistí přepravu daru na Ukrajinu, státu tak nevniknou žádné náklady.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země, ráno sestřelila dalších osm dronů nad anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany, aniž by se zmínilo o případných škodách.
Terčem dnešního náletu na Krym se zřejmě stalo nádraží Urožajnaja, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Podle jiné nepotvrzené informace drony útočily také na nádraží a sklad paliv ve městě Džankoj, které je důležitou silniční i železniční křižovatkou na Krymském poloostrově. Představuje rovněž logistický uzel pro přepravu ruského vojenského vybavení na frontu v jižní části Ukrajiny.
