Podle něj jde "o podivné a sporné" rozhodnutí a ministerstvo si kvůli němu povolalo k vysvětlení švédského velvyslance v Teheránu.

Džalálí je specialista na záchranářské zákroky, studoval a pak vyučoval ve Švédsku a podle Amnesty International (AI), která jeho případ sleduje, mu povolení k pobytu v Evropě pomohla získat izraelská vláda.

Zatčen byl v roce 2016, když přijel do Íránu na služební cestu. Soud ho usvědčil z proizraelské špionáže. Nese podle něj odpovědnost za smrt nejméně dvou ze čtyř íránských jaderných vědců, kteří byli zavražděni v Teheránu v letech 2009 až 2012. Írán jejich smrt připisuje západním rozvědkám a izraelské tajné službě Mossad a tvrdí, že šlo o součást snahy zastavit íránský jaderný program. Džalálí se přiznal na videu, které odvysílala íránská televize. Jeho manželka si myslí, že byl k výpovědi donucen.

Švédsko Džalálímu udělilo občanství minulý týden. "Předali jsme švédskému velvyslanci rozhodný protest v souvislosti s tím, že bylo uděleno švédské občanství osobě, která se přiznala ke špionáži pro Mossad a sionistický režim," sdělil v prohlášení mluvčí íránského ministerstva. Upozornil v něm na to, že Írán dvojí občanství neuznává a že se s Džalálím bude jednat jako s íránskými občany.

Trest v prosinci potvrdil íránský nejvyšší soud, avšak organizace ochránců lidských práv a také AI upozornily, že byl proces tajný, urychlený a že obhajoba nedostala možnost přednést argumenty. Kriticky se k rozsudku vyjádřila také bruselská univerzita, kde Džalálí působil jako hostující profesor.