Neděle 14. dubna 2024
Svátek slaví Vincenc, zítra Anastázie
Oblačno 23°C

Podcast: Nový Ant-man je nejhorší marvelovka. Jak z nemoci vyždímat mediální slávu, ukazuje severská novinka

Video se připravuje ...
Autor: pdc, klb, Marek Slovák - 
22. února 2023
05:00

Završení ant-manovské trilogie Ant-Man a Wasp: Quantumania začíná pátou fázi marvelovek. Jeden z nejhůře recenzenty hodnocených marvelovských filmů by ji ale mohl spíš ukončit, soudí kritik Kulového Blesku. Za pozornost tak stojí dva menší snímky: časosběr Šťastně až na věky o “současné podobě alternativních modelů partnerských vztahů” a norsko-švédská satirická komedie Je mi ze sebe špatně o představitelce dospívající generace, která baží po pozornosti.

Třetí díl ant-manovské trilogie ANT-MAN A WASP: QUANTUMANIA je třicátá první celovečerní marvelovka a první z tzv. Fáze pět. Významná má být tím, že představí budoucího velkého záporáka: Kanga. Ztvárnil ho Jonathan Majors, který si jednu z Kangových variant zahrál již v seriálu Loki. Ztrácíte se v tom, podobně jako se hrdinové ztratili v kvantové říši, z které se ve snímku snaží dostat? Nevadí, nejlepší bude, když na film vůbec nepůjdete. 

Ant-Man a Wasp: Quantumania vznikalo pod pracovním názvem Goat Rodeo, který je výstižný, protože jde o slangový výraz označující situaci, kdy člověk sedí a sleduje průběh něčeho špatného, co nelze zastavit. Ve stejné pozici se nachází publikum v sále na té filmařské šmíře, která neměla jít do kin,” nebere si servítky kritik Marek Slovák. “Zatímco Thor: Láska jako hrom vypadalo hrozně a bylo hrozné, protože se na natáčení improvizovalo i mimo vytyčený scénář a trikaři neměli dost času a dostávali rozporuplná zadání, zde se už vyloženě przní práce lidí z kreativního průmyslu. Trikaři kazí kompozice kameramanovi, střihačky nejspíš kvůli přetáčení vystříhávají části věcí ze scén, jenže jsou patrné pozůstatky, zjevně se užívá několik různě rozvržených jetí jedné scény, nikdo nepřemýšlel nad barevným podáním, kontrasty a práci s více plány najednou navzdory konvertování do 3D… Absolutní šunt,” zmiňuje Marek některé problémy, které blockbuster za skoro tři sta milionů korun má, přestože jde o zcela základní selhání. 

Video  Kulový Blesk: Nový Antman je nejhorší marvelovka. Jak z nemoci vyždímat mediální slávu, ukazuje severská novinka  - pdc, klb, Marek
Video se připravuje ...

“Existuje to v podstatě jenom pro titulkové scény, takže jako teaser na druhou řadu seriálu, pro který si musíte předplatit streamovací službu. Jako snímek to je nevtipný a úmorný sitcom, ve kterém jsou po vzoru sitcomů dvě linie, u nichž se necelé dvě hodiny čeká, až se spojí. Nefungují ale ani základní věci, od vztahů mezi postavami až k náležitému zúročení motivů. Wasp, která se dostala do názvu, zde ani nemá co pořádně dělat, jenom párkrát zachrání titulního hrdinu. ,Vtipy´ - od scenáristy Ricky a Mortyho - mají tu podobu, že někdo v kvantové říši vypadá jako brokolice, čemuž je věnováno asi půl minuty vašeho času,” rozvádí Marek dál, proč je tahle marvelovka nejhorší ze všech a šuntem, u kterého se tvůrci a tvůrkyně neobtěžovali ani s naprostými základy. 

Marek proti marvelovkám nic nemá, dokonce valnou většinu považuje za alespoň nadprůměrnou, ale Ant-Man a Wasp: Quantumania je ukázkou nejnižšího společenského vkusu a nedostání ani základním nárokům. Odrazujících 10 %.   

Příběh narcisky

Sebestředná generace, toužící pouze po pozornosti prostřednictvím sociálních sítí, je cílem satirického ostnu v norsko-švédské dramedii JE MI ZE SEBE ŠPATNĚ. Nepojednává o lidech chodících na marvelovky, nýbrž o nerovném páru, kdy ona si způsobuje zdravotní problémy, aby byla středem pozornosti v médiích. Celovečerní debut Kristoffera Borgliho byl uveden na áčkovém festivalu v Cannes (v sekci Jistý pohled) a v roli narcistní představitelky generace Z exceluje Kristine Kujath Thorp, kterou české publikum mohlo vidět v jiném festivalovém snímku Ninjababy.

Kritička a historička Marie Barešová si na snímku nejvíce cení “ironie a humoru. V mnohém mi to připomnělo Trojúhelník smutku, akorát Je mi ze sebe špatně je kritikou povrchní touhy po slávě: ve světě ovládaném sociálními médii usiluje dívka o pozornost znetvořením. Dívka, která je frustrovaná z nedostatku pozornosti i vlastní výjimečnosti a zajímavosti. Stěžejní je zde téma narcismu.” Marie však nebyla úplně spokojena, měla problém zejména s “pomalým tempem, přestože má film pouze něco krátce přes hodinu a půl”. Marek má za to, že “nevyrovnané tempo je dáno náhlými vhledy do mysli ústřední postavy, protože jsou nám ukázány její představy. Nevede to ale k většímu anebo vůbec nějakému napojení na ni, jenom porozumění, zatímco ji sledujeme s určitými odstupem. Odpovídá tomu i způsob snímání, kdy se volí vzdálenější rámování,“ vyzdvihuje neokázalou promyšlenost stylu. “Někdy si ale Je mi ze sebe špatně volí až příliš snadné terče, zejména pokrytectví progresivistických skupin, ale jinak jde o velice trefnou satiru mileniálů, potažmo generace Z.”   

Je mi ze sebe špatně. (2022) Je mi ze sebe špatně. (2022) | Film Europe

Markovi a Marii je z hodně věcí špatně, ale rozhodně ne z filmu Je mi ze sebe špatně, kterému by oba dali 80 %. Akorát varují, že nejde o dvakrát vhodný valentýnský titul. 

Všechno dobře dopadlo

Dokumentaristka Jana Počtová po Generaci Singles a Nerodiči kameru znovu zaměřila na několik lidí, které dlouhodobě natáčela, aby přišla se “sondou do současných podob alternativních modelů partnerských vztahů”, jak stojí v anotaci. Časosběrný a pozorovatelský dokument ŠŤASTNĚ AŽ NA VĚKY byl premiérově uveden na festivalu Ji.hlava a nyní vstupuje do kin, a tak můžete nahlédnout do soužití a někdy i ložnic lidí s otevřeným manželstvím, dlouhodobému mileneckému páru anebo ženě závislé na seznamkách.

Marie se ohrazuje proti zavádějící anotaci distributora. “Nejde o současné podoby vztahů, akorát se to dříve tolik nerozebíralo a nebylo šířeji společensky akceptovatelné, ale lidi žili různě a v různých partnerských modelech.” Na díle se jí zamlouvalo, že “dokumentaristka Jana Počtová se dokázala dostat velmi blízko svým postavám, vstoupit do jejich intimních prostorů. Zároveň všichni dostávají dostatek času, abychom mohli porozumět dynamice jejich vztahů, jak co prožívají, co je trápí, jak se (ne)vyvíjí.” Pro Marii ale “bylo každodennosti možná až moc, protože každodennost není filmařskyy zajímavá a divácky vděčná, dostatečně dramatická”, zmiňuje svou hlavní výtku. Marek byl zase překvapen, že “navzdory zaměření na otevřené manželství či polyamorii je dokument ve výsledku velmi konzervativní, argumentující paradoxně ve prospěch monogamie”. Zase ale “má každý svůj vývojový oblouk, dochází k určitému poznání a spolu s ním anebo s ní i publikum. Jenom je otázka, na kolik je výběr sledovaných reprezentativní, umožňující opravdové zevšeobecnění a nějaké závěry o podobách soužití”.

Marek a Marie neironicky nazvané Šťastně až na věky doporučují na 60 % (Marie), respektive 70 % (Marek), byť jde dle nich spíš o televizní podívanou, na kterou má smysl jít do kina, pokud bude projekce doprovázena diskuzí s hosty a hostkami.

Marek a Marie vedle premiér týdne probrali i upoutávky ze Super Bowlu. Jejich názory si můžete poslechnout v Kulovém Blesku, který by měl být dostupný ve všech dobrých podcastových aplikacích:

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi