Sobota 20. dubna 2024
Svátek slaví Marcela, zítra Alexandra
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Podcast: Potratové komise a nekonečné fronty. Na československé ženy se v dějinách zapomíná, říká Jonáková

Video se připravuje ...
Autor: pdc, bp, jim - 
21. února 2023
05:00

Školáci se v hodinách dějepisu učí velké dějiny, ale na drobné detaily ze života obyčejných lidí se mnohdy vůbec nedostane. To se snaží změnit projekt Československo v paměti žen, který na příbězích 10 žen přibližuje jejich každodenní radosti a strasti. Jak bylo kvůli veřejné komisi ponižující jít na potrat nebo jak bylo samozřejmé stát ve frontách, řekla ředitelka projektu Johana Jonáková v Blesk Podcastu.

Učitelé základních škol si dlouhodobě stěžují na osnovy dějepisu, v nichž se musí stihnout pravěké, starověké, středověké, novověké a moderní dějiny. Jenže na události posledních 100 let se již mnohdy vůbec nedostane a už vůbec ne na to, jak se lidem dennodenně žilo. To chce změnit ředitelka Gender studies a projektu Československo v paměti žen Johana Jonáková.

Video  Blesk Podcast: Na československé ženy se v dějinách zapomíná, říká Jonáková.  - pdc, bp, Jedlička, Čebotareva
Video se připravuje ...

Vybrali proto příběhy 10 žen z různých sociálních vrstev a s různými osudy, aby na jejich vyprávění úkazali, co se jedlo, nosilo, jak se bavily, kde pracovaly, co je trápilo a podobně. Videa a veškeré podklady jsou volně dostupné pro vyučující a veřejnost. Jonáková si v podcastu vzpomněla hned na dva fenomény, které dnes přijdou dětem velmi vzdálené.

Potratové komise

„V jednom příběhu je zmíněno, že dcera té dotyčné ženy šla na nějaký kroužek, a když viděla, že všichni stojí frontu na mandarinky, tak místo kroužku si stoupla do fronty, vystála ji a s mandarinkami přijela se zpožděním domů. Byla zvyklá, že se stojí fronty, když teda zrovna jsou mandarinky, tak tam jdeme stát,“ popisovala ředitelka, jak byly fronty samozřejmostí.

Těžké chvíle zažívaly ženy, když se v 70. a 80. letech chystaly na potrat a musela jim ho schválit potratová komise. „Zasedali v ní lékaři se zástupci lidu. Což byli obyčejní lidé z daného města, většinou ženy z domácnosti. V případě, že žena chtěla uměle přerušit těhotenství, tak musela projít tady tím veřejným posouzením, jestli je její žádost adekvátní. Nebylo to jenom její osobní rozhodnutí,“ líčila ponižující posuzování potratových komisí.

Po čem se pamětnicím z éry socialismu nejvíce stýská, jaké životní osudy tvůrce nejvíc zasáhly a jak ženy ovlivnil požár v roce 1988 v jediné lince na výrobu papíru na Slovensku, prozradili v Blesk Podcast Johana Jonáková a tvůrčí ředitel projektu Jan Dufek:

dynaty ( 21. února 2023 23:10 )

a co vyspělé kapitalistické státy, kde jsou potraty zakázány i dnes?možná, že ženy by takovou komisi uvítaly a v té době byly potraty hodně pokrokové a ty mandarinky hlavně, že na ně měla peníze a kde bydlet a rodiče měli peníze na kroužky, nebo byly ty kroužky zdarma?

Evikzmercedesa ( 21. února 2023 16:27 )

neni to pravdivý popis te doby. kdyz teda vyhorela papirna na slovensku tak nebyly asi 14dni vložky pro zensky, ale stát nakoupil pro zensky z ciziny vlozky za tvrdou menu. to je ale taky zase pravda. ale jednalo se o 14dni kdy nebyly moc vlozky v regale v drogerii....a ktem potratovym komisim, verejne to nebylo. slo se nekde do spitalu kde byla komise,kde se ptali neprijemne proc chvci jit na potrat apod. ale aby se o tom nekdo dozvedel verejne ze sem byla na potratu to taky ne...

soorry ( 21. února 2023 16:21 )

Ano novodobé dějiny neznají, ale jejich tolik, že by potřebovaly na to další školní rok. Co ubrat? Vykládat dětem ZŠ o potratové komisi, to snad ne. Na tyto věci by měl být předmět na SŠ, tam už to pochopí. O veřejném životě taky nevědí,ústavě, státu, prezidentech, apod., tohle patří do občanské nauky. My měli učitele, který nás donutil tohle znát,a to byly 70 léta. Dnes mají svobodu a nemusí nic, ani učit se, běda, když je učitel okřikne. Morálka, povinnost je zašlapána právem.

maxpax ( 21. února 2023 12:40 )

V materiálech chybí zmínka o tom, jak ostrakizovány byly svobodné matky a rozvedené ženy . A lidé homosexuální. A kdo mezi lidma tyhle názorytrousil a prosazovaů a to zhusta? No babičky dnešních dětí! Na pracovištích, při psaní posudku, na ulici, v baráku. A trousily tuhle jedovatou špínu do doby než zjistily, že se i jejich dcery také rozvádějí, či zůstávají svobodnýma matkama. Pak došlo ke změně jejich dehonestujících názorů na tyto ženy a to celkem dost rychle.Dnes už prakticky svobodná nebo rozvedená žena nikomu nevadí. 50% dětí pro které je publikace určena pochází práve z těchto rodinných poměrů, snad to autorka chápe....
A úplně stejné je to dnes s názorama na lidi patřící k LBGT komunitě. Stále je dost těch, co si myslí, že jsou vyvolení jen proto, že patří k heterosexuálům a homosexuálové jsou něco podřadnějšího. A dělají to bohužel právě rodiče dětí, pro které jsou určeny tyhle školící materály ! Zas to bude chvíli tvrvat, než tihle rodiče zjistí, že se jim narodili děti s homo zaměřením. Pak to zase půjde rychle. Ale můžeme se z minulosti poučit , nenechat druhé týrat nesmyslnýma názora jako tehdy . A urychlíme to, když to dětem už dnes vysvětlíme. Že ani jejich rodiče nemají vždy pravdu a správný názor.
Udělejme to dřív, nežli některé z těchto dětí spáchá sebevraždu, protože se bojí společenského odmít­nutí(­prosa­zova­ného ještě dnes právě jejich nevzdělanými a nesmiřitelnými rodiči a prarodiči), nebo bude žít v pasti duševního rozpolcení.
Takže otázka:
Proč o tomhle není v knížce ani zmínka? V čem jsme se tedy dnes posunuly od socialistických nablblých názorů dál?

cervena_sedma ( 21. února 2023 06:44 )

Ne, jen pravdivý popis tehdejší reality

Zobrazit celou diskusi