Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Organizace spojených národů (OSN) je fórem, ve kterém může Česko prezentovat své názory a postoje k projednávaným otázkám. Nelze si ale od organizace slibovat věci, které nikdy nemůže naplnit. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Nelze očekávat, že se na půdě OSN vždy odehraje něco, s čím by česká politika musela plně souznít, míní. V polovině prosince Valné shromáždění OSN (VS OSN) schválilo převážnou většinou rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky, Spojených států a Izraele. Rezoluce VS OSN nejsou právně závazné. „Myslím, že to je otázka principu. V celé řadě rezolucí například chybí odsouzení Hamásu jako teroristické organizace nebo útoku z 7. října. To potom posouvá kontext rezolucí trochu mimo vidění celého konfliktu na Blízkém východě v tom smyslu, že nejenom, že Izrael má právo na sebeobranu, ale je potřeba také rozumět tomu, proč se tam ty akce odehrávají,“ řekl Lipavský. Druhá fáze návrhu na ukončení bojů by spočívala v dialogu soupeřících palestinských organizací Fatah a Hamás pod záštitou Egypta a vytvoření technokratické vlády v Gaze. Ve třetí fázi by bylo možné uzavřít dohodu na ukončení války a výměně zbývajících rukojmích za další palestinské vězně. Izraelský válečný kabinet by dnes podle serveru listu The Jerusalem Post měl posoudit nový egyptský návrh na ukončení bojů. Egyptský návrh podle The Jerusalem Post počítá s několika fázemi, během nichž by se dospělo k úplnému klidu zbraní. Ta první by přinesla nejméně dvoutýdenní příměří, během něhož by Hamás a další palestinští radikálové propustili 40 rukojmích a Izrael 120 vězněných Palestinců.
