Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Izraelská armáda zveřejnila sérii videí, která podle ní zachycují, jak odvolala vzdušné údery v Pásmu Gazy, protože se v blízkosti nacházeli civilisté, mnohdy děti. Informuje o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podobná tvrzení není v konfliktu možné bezprostředně ověřit z jiných zdrojů. Muzeum umění v Olomouci vylepilo na jednu ze svých výloh fotografie zaznamenávající vandalský čin neznámého pachatele, který z těchto ploch minulý týden strhl většinu plakátů s portréty lidí unesených radikálním palestinským hnutím Hamás. Mladého muže maskovaného kapucí totiž při činu zachytily bezpečnostní kamery. Na vylepených fotografiích má přes obličej černý pásek, aby ho nebylo možné identifikovat. Netradičně obnovenou expozici na výloze doplňují snímky z listopadové instalace plakátů. ČTK to dnes sdělil ředitel Muzea umění Ondřej Zatloukal. Případem se zabývají strážníci i policie. Izrael používá hlad a nedostatek vody či paliva jako zbraň a způsob vedení války proti Palestincům, kteří žijí v Pásmu Gazy. V dnešním prohlášení to tvrdí lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), která tuto taktiku označuje za válečný zločin. Izrael po útoku hnutí Hamás ze 7. října zavedl na Pásmo Gazy totální blokádu, kterou však po několika týdnech mírně uvolnil otevřením přechodu Rafáh. Objem přepravovaného zboží je však stále výrazně nižší než před konfliktem. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí označil HRW za organizaci nepřátelskou k Izraeli, píše agentura AFP. „Po více než dva měsíce Izrael odpíral obyvatelstvu Pásma Gazy vodu a jídlo, což je politika, kterou podpořili vysocí izraelští představitelé a která odráží úmysl vyhladovět civilisty,“ uvedl šéf pobočky HRW pro Izrael a palestinská území Omar Shakir. Organizace poukazuje na výroky ministra obrany Joava Galanta či šéfa resortu národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, které podle ní tuto strategii potvrzují.
